Kvíz: Rozuměli byste v Podkrkonoší? Pokud dáte 10/10, Krakonoš by vás naučil mluvit s větrem

Kdo byl někdy v Podkrkonoší, určitě si všiml, že místní mají svérázný způsob mluvení. Nejvíce každého překvapí, jak protahují samohlásky. Místo „úterý“ tam uslyšíte „outery“ a podobně. Kromě toho používají gramatiku trochu jinak, než jsme zvyklí ve zbytku republiky. 

Když vyrazíte do podhůří Krkonoš, je to, jako byste vstoupili do jiného světa. Vzduch tu voní jehličím, z dálky zní bublání potoků a mezi chalupami se vznáší zvláštní, melodická mluva, která se od spisovné češtiny výrazně liší. Tohle nářečí, které patří do severovýchodočeské skupiny, se používá zhruba v oblasti Semilska, Jablonce nad Nisou a Trutnovska. 

Tím nejtypičtějším znakem je tendence rozšiřovat a prodlužovat některé samohlásky. Takže třeba místo „pravda“ uslyšíte „prauda“. Místní si také rádi pohrávají se souhláskami, tudíž vás nesmí překvapit, že se „v“ občas změní na „u“ nebo „w“.

Další zajímavostí je, jak si místní zkracují dlouhé samohlásky na konci slov. Z „řemeslníka“ je „řemesnik“, což zní mnohem úsporněji. Písmenko „ú“ nacházející se na začátku slova se tu mění na „ou“, proto se někam nechodí v „úterý“, ale v „outery“ nebo dokonce „outerek“. 

Proč tu použijete „poudám“ a ne „povídám“?

Jednou z nejvýraznějších změn je, že se písmenko „v“ často mění na „u“ (po samohlásce na konci slabiky) nebo na „w“ (před samohláskou). Takže místo „povídám“ uslyšíte „poudám“ a z „pravda„ se rázem stane „prauda“. A kdo by to byl řekl, že „neviděl“ může být „neujeďal“ a „oni uvidí“ pro změnu „woni uwiděj“? 

Někdy se v mluvě Podkrkonoší vypouští souhlásky „d“ a „t“ a když následuje „n“, „ň“ nebo „l“, často se zdvojí. Proto se ze „srdce“ stane „serce“, z „prádla“ „prállo“ a z „hodně“ „honně“. A co teprve koncovky? V sedmém pádu ženských podstatných jmen měkkého zakončení se běžně setkáte s koncovkou -ej, takže místo „s prací“ řekneme „s prácej“. 

Krkonošské nářečí dnes uslyšíte hlavně u starších lidí, třeba ve Vysokém nad Jizerou nebo kolem Pasek nad Jizerou. Některé typické koncovky, jako je například „pod postelej“ nebo „dej to bratroj“, se ale občas objeví i u mladších. 

Podkrkonoší není jen o krásné přírodě

Má za sebou také dlouhou historii, která se odráží v místních památkách i v tom, jak místní mluví. Z regionu navíc pochází řada známých lidí, například spisovatelé Karel Jaromír Erben a Karel Václav Rais.

A ještě navíc je oblast kolébkou pohádkového Rumcajse. Některá slova vznikla vlivem němčiny nebo polštiny a i když místní nářečí rozhodně není tak rozšířené jako kdysi, sem tam na něj přeci jen narazíme. 

Kvíz: ovládáte Krakonošovu řeč?

Teď je čas zjistit, jestli byste si s Krakonošem byli schopni popovídat o počasí nebo o tom, co se kde přihodilo. Připravili jsem pro vás 10 otázek, které prověří vaše znalosti podkrkonošského nářečí. Pokud dáte všechny správně, pak si zasloužíte upřímnou pochvalu a symbolický titul Krakonošova učně.