Kvíz: Domluvili byste se u našich sousedů Slováků? Vypadá to jako vtip, dokud nepřijde 8. otázka

Slovenština a čeština si jsou na papíře tak podobné, že když k našim sousedům vyrážíme na výlet, předpokládáme, že si naplno porozumíme. Jenže realita dokáže pořádně překvapit. Základní konverzace sice probíhá bez problémů, ale detaily umí zavařit i jazykově nadaným Čechům. Dokáže průměrný Čech rozluštit význam běžných slovenských slov?

Jedete na dovolenou na Slovensko, zastavíte v obchodě a chcete si koupit tužku. Místní prodavač může být trochu zmatený, protože na slovensku místo tužky kupujete ceruzku. Podobné nedorozumění čeká na každého, kdo si myslí, že slovenština je jen trochu jiná čeština.

Slovní pasti, do kterých spadne téměř každý Čech

Nejzákeřnější jsou slova, která vypadají povědomě, ale skrývají úplně jiný význam. Když Slovák řekne, že je něco syrové, nemluví například o syrové mrkvi, ale o něčem sýrovém. To, co Češi pro změnu označují jako syrové, Slováci nazývají jako surové.

Podobně zrádné je slovo topiť. Zatímco Češi topí v kamnech, Slováci tímto slovem myslí rozpouštění (teplem). A co když se v horách někdo zeptá, jestli chcete žinčicu? A pokud nevíte, co to je, čeká vás v horách pěkné překvapení. Jedná se totiž o nápoj z ovčího mléka.

Ještě zajímavější jsou rozdíly v názvech měsíců. Čeština si ponechala poetické slovanské názvy vycházející z pozorování přírody, slovenština však přešla na praktické latinské formy. Proto říkají január místo leden nebo apríl místo duben.

Jazyková pravidla, která čeština nezná

Možná nejpozoruhodnější je rytmické pravidlo zabraňující následování dvou dlouhých slabik za sebou. Výsledkem jsou zkrácené samohlásky tam, kde by čeština čekala dlouhé, třeba biely místo bílý nebo krásny místo krásný.

Navíc slovenština téměř opustila vokativ, takže jako oslovení použijí pán profesor místo zdvořilého pane profesore. U příčestí minulého času používají jednotné zakončení -li pro všechny rody, zatímco čeština rozlišuje byli, byly, byla.

Slovenské výrazy, které vás překvapí

Některá slova si s češtinou nejsou vůbec podobná. Třeba místo brambor mají na Slovensku zemiaky, místo rajčat paradajky a místo meruněk marhuľe. Dost kreativní jsou výrazy jako čučoriedka pro borůvku, lienka pro berušku nebo bocian pro čápa.

Zajímavé je také to, co slovenština nemá. Pro české slovo holka neexistuje přímý ekvivalent, Slováci jednoduše říkají dievča. Podobně postrádají vlastní označení pro louč a používají obecné pochodeň.

Dříve Češi a Slováci sledovali stejné filmy, poslouchali stejné zprávy, zkrátka se s druhým jazykem setkávali pořád, vždyť jsme byli jedna země. Dnes už tomu tak ale není a mladí lidé často přirozeně tápou více než jejich rodiče.

Přesto komunikace mezi Čechy a Slováky funguje pozoruhodně hladce. České zákony dokonce umožňují používání slovenštiny na úřadech bez tlumočení a slovenské dokumenty u nás platí v originální podobě.

Zdroje: cs.wikipedia.org, cs.wikipedia.org, cs.wiktionary.org