Konečně máme jasno: Tahle česká fráze je jazyková past. Zvládne ji vyslovit jen 1 % lidí na světě

Čeština je považována za jeden z nejtěžších jazyků světa – a to nejen kvůli gramatice, ale především kvůli výslovnosti. Existuje konkrétní česká věta, kterou nedokáže správně říct naprostá většina cizinců. Dokonce ji nezvládne ani spousta rodilých mluvčích bez zakopnutí. A právě tahle fráze byla mezinárodním lingvistickým fórem opakovaně označena za jednu z nejnáročnějších na světě. 

Tou frází je možná nejznámější český jazykolam. Je to krátké, jednoduché a naprosto zrádné. Na první pohled působí nevinně, skoro až banálně, ale ve skutečnosti v sobě ukrývá jedno z největších výslovnostních úskalí českého jazyka. Tato věta je totiž unikátní tím, že neobsahuje ani jednu samohlásku v psané podobě – a přesto je plnohodnotnou větou, kterou lze vyslovit nahlas díky tzv. slabikotvorným souhláskám, tedy souhláskám, které dokážou samy o sobě tvořit slabiky. V češtině to umí například „r“ nebo „l“. Naprostá většina světových jazyků nic takového neumožňuje a to je také důvod, proč dle odborníků tuto frázi zvládá vyslovit pouhé 1 % populace.

Fráze, která mate Čechy i cizince

Pro cizince, kteří jsou zvyklí na to, že každá slabika musí obsahovat samohlásku, je tato věta často naprosto nepochopitelná. I lidé, kteří mluví několika cizími jazyky, se na ní zapotí – a to nejen při čtení, ale především při pokusu o její přesnou výslovnost. Právě proto se fráze „Strč prst skrz krk“ často objevuje v jazykových testech, výzkumech fonetiky nebo mezinárodních výzvách jako příklad extrémní artikulační náročnosti a důmyslnosti češtiny. 

Proč je to tak těžké? 

Nejde jen o to, že ve větě chybí samohlásky. Problém je i v tom, že souhlásky jako „r“, „s“ nebo „k“ se střídají v rychlém sledu, a navíc v kombinacích, které jsou pro mluvidla (jazyk, patro, rty) fyzicky náročné. Věta klade velké nároky na výslovnostní přesnost, rytmus a dechovou oporu.

Rodilí mluvčí mají tendenci se na ní zakoktat hlavně tehdy, když ji říkají rychle nebo pod tlakem. Výslovnost se totiž opírá o správné dělení slabik a přesnou artikulaci, kterou si běžně tolik nehlídáme. U dětí, nebo dospělých bez tréninku řeči, pak jazyk často „zavrávorá“. I proto se tahle fráze využívá nejen v jazykových výzvách, ale i při logopedii nebo hereckém tréninku výslovnosti. 

Reálné pokusy to potvrzují 

Tato věta se stala součástí mezinárodních jazykových soutěží, výzkumů výslovnosti i online výzev. Například ve neformálních výzev a jazykových experimentů mezi mluvčími různých jazyků byl tento jazykolam použit u 127 cizinců různých jazykových skupin – na první pokus ho dokázal bez nápovědy zopakovat správně jen jeden člověk z celého testovaného vzorku.

I mezi rodilými mluvčími češtiny způsobuje věta problémy. Hlavně u dětí, lidí s vadami řeči a těch, kteří nemají trénované jazykové svaly (např. zpěváci či herci ji zvládají výrazně lépe). 

Další české věty, které vás potrápí 

• Tři sta třicet tři stříbrných stříkaček stříkalo přes tři sta třicet tři stříbrných střech. Už jen tohle slovní spojení dá mnoha lidem zabrat – jazyk se plete, slova ztrácí rytmus a dech často nestačí.
• Další oblíbený jazykolam zní: Nenaolejuje-li mě Julie, naolejuju Julii já. I tady se člověk snadno zamotá do vlastní výslovnosti, zvlášť když přidá tempo.
• A jednoduchá věta Královna Klára kvákala u krbu? Zkuste ji říct třikrát za sebou bez chyby.

Opravdu si zkuste tyto věty říct nahlas a v běžném tempu. Možná zjistíte, že i vaše čeština má svoje limity – a zároveň že jazykolamy mohou být skvělou a zábavnou výzvou. Tak co, troufnete si na ně taky? Pošlete tenhle článek přátelům a vyzkoušejte si jazykolamy společně – zábava i smích zaručeny! 

Zdroje: poradte.cz, denik.cz, omniglot.com