Připravte se na ostudu: Američané viděli náš film a myslí si, že jsme 100 let za opicemi 

Zatímco v České republice je velmi oblíbený, v Americe se na něj lidé dívají skrz prsty. Podle nich to totiž vypadá, že v 50. letech minulého století na venkově lidé nevěděli, co jsou léky a jak se pečuje o novorozence. 

Každá země má svou vlastní kulturu. Ta je občas pro některé velmi zvláštní. V mnoha ohledech se liší i ta česká a americká. Zatímco Američané jsou považováni za individualisty, kteří mají rádi konzumní styl života, Češi jsou zase milovníky piva a skeptiky, kteří dbají na tradice. Humor českých filmů a seriálů je natolik odlišný, že jej většina jiných společností nechápe. Nejinak tomu bylo i u staršího československého filmu Sestřičky. 

Američané se na film dívají skrz prsty 

Jak uvedla jedna z hodnotitelek tohoto filmu na webu Česko-slovenské filmové databáze, podle tohoto filmu si o nás Američané nemyslí příliš dobrého. V komedii je podle Američanů, kteří jej rozebírali na Redditu, venkov minulého století společností, ve které se vyskytují pouze nevzdělaní a omezení lidé. Ti se poprvé v životě dostávají do kontaktu s léky či sanitkou. Neví navíc ani to, jak se správně starat o novorozené miminko. 

Společnost je zde vykreslena hůř než v realitě 

Ten, kdo tuto dobu skutečně zažil, by pravděpodobně vůbec nesouhlasil. Stejně tak možná nesouhlasí ani lidé, kteří tento film znají jak své boty. Protože je pravidelně reprízován, mnoho českých diváků jej umí téměř nazpaměť. To, že by se jednalo o snímek zachycující realitu tehdejší doby, kdy to vypadá, jako by vesničané byli pravěcí lidé, by zřejmě jednoznačně popřeli. 

Pravdou je, že film Sestřičky, který byl režisérem Karlem Kachyňou natočen v roce 1983, patří mezi jeden z velmi úspěšných filmů tehdejší doby. Nezískal sice žádná mezinárodní ocenění, jeho hodnocení jak diváky, tak i kritiky je ale veskrze pozitivní. V hlavních rolích dvou sestřiček – mladé Marušky Sahulové a její starší kolegyně přezdívané Babi si zahrály herečky Alena Mihulová a Jiřina Jirásková. 

Zkušená a začínající herečka společně před kamerou

Zatímco Jiřina Jirásková již v té době byla ostřílená herečka, pro tehdy sedmnáctiletou Mihulovou se jednalo o jednu z jejích prvních výraznějších rolí. I přesto, že to byla role hlavní, Mihulová v ní doslova zazářila. Tento film jí tak přinesl celoživotní slávu. Ještě mnoho let poté se při zmínce jejího jména lidem vybavila právě tato postava z filmu Sestřičky. 

Film o životě mladé sestřičky je dramatem s komediálními prvky 

Film vypráví příběh mladé zdravotní sestřičky Marie, která je na začátku své kariéry. Protože se dopustila kázeňského prohřešku, je přeložena do malé venkovské ordinace v Meziboří. Zde se seznamuje s profesně starší a také zkušenější kolegyní s přezdívkou Babi. I když je film mimo jiné považován i za drama, objevuje se v něm mnoho komediálních prvků. 

Některé hlášky v české společnosti zlidověly

Postavou, která je plná nejen životního nadhledu, ale také sarkasmu, je Babi. Ta si umí udělat legraci ze života i ze sebe samotné. Mezi známé hlášky patří například ta od Marie: „Víte, babi, on je príma. Ale je tak trošku primitiv. Snad že je u těch koní.”. Babi zase v jedné ze scén pronáší větu: „To je zajímavý, po slivovici padám vždycky dozadu.”. 

Mnoho cizinců si při zhlédnutí tohoto filmu pravděpodobně myslí, že padesátá léta minulého století u nás byla v oblasti lékařství takzvaně sto let za opicemi. Je však nutné si uvědomit, že tento povedený film není prvotně o medicíně, ale spíše o dospívání mladé dívky a jejích nových životních etapách. 

Zdroje: Csfd.cz, Fdb.cz, Filmovyprehled.cz