Nejchytřejší Čechy poznáte podle 3 otázek, na které vždy znají odpověď. Zkusíte to?

Někdy stačí jen pár dobře zvolených otázek a o člověku se rázem dozvíte víc než po hodinovém rozhovoru. Tři jednoduché dotazy, které vám dnes představíme, často ukazují, jak kdo přemýšlí, jak reaguje a jak se rozhoduje. A především Češi.

Jako Češi máme na všechno odpověď, ale občas je lepší si odpověď rozmyslet.

Chytrost není o tom, co víte. Ale jak o tom přemýšlíte

V českém prostředí často panuje mylný dojem, že inteligence se rovná množství informací, které člověk zná. Lidé se předhánějí ve znalostech, nebo soutěží v televizních kvízech. Ale jak ukazují nejnovější studie, pravá inteligence se nepozná podle toho, co víte, ale jak s tím pracujete.

„Chytrý člověk není ten, kdo zná odpověď. Je to ten, kdo klade správné otázky,“ uvedla v rozhovoru pro The Guardian profesorka filozofie Lisa Feldman Barrettová, známá výzkumem mozkové flexibility.

Na tyto tři otázky není složité odpovědět, složité je odpovědět si upřímně. V článku nejen odhalíme, co to je za otázky, ale také proč právě ony odlišují nejchytřejší jednotlivce v české společnosti, kteří dokážou nad věcmi skutečně přemýšlet.

Co je důležitější, znalosti nebo schopnost je aplikovat?

Většina lidí automaticky odpoví „obojí“. Ale právě schopnost aplikovat znalosti v reálných podmínkách je podle vědců rozhodující.

Studie ukazují, že tzv. metakognitivní flexibilita, tedy schopnost přemýšlet o vlastních myšlenkách a přizpůsobovat je okolnostem, je častěji zárukou úspěchu.

To znamená, že nejchytřejší lidé si v praxi:

• nepamatují si fakta, ale hledají souvislosti,
• adaptují se na změny,
• umí své vědomosti použít i v náročných situacích.

Například víte, co je recese. Ale umíte z toho vyvodit, jak se zachovat v situaci například v oblasti investic? Právě tato schopnost rozlišuje naučené od opravdu inteligentních.

Skutečný příklad z Česka: Během covidové krize se ukázalo, že lidé, kteří uměli pracovat s informacemi (např. filtrovat dezinformace, nebo sledovat spolehlivé zdroje), zvládli pandemii lépe psychicky, finančně i zdravotně. Nešlo o to vědět, ale umět přemýšlet.

Umíte přiznat, že se mýlíte?

Jedním z nejsilnějších ukazatelů inteligence je schopnost sebereflexe. Ačkoliv se to může zdát jako slabost, podle psychologů je to právě naopak. Opravdu inteligentní jedinci jsou schopni své přesvědčení zpochybnit, pokud se ukáže, že nemají pravdu.

Psychologové tento jev označují jako epistémická pokora, laicky řečeno skromnost vůči vlastnímu názoru.

„Inteligence není schopnost nikdy se nemýlit. Je to ochota a odvaha se z omylu poučit,“ říká renomovaný neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, který se dlouhodobě věnuje neurologii rozhodování.

Typický příklad: Člověk věří, že domácí léčba je vždy lepší než klasická medicína. Ale po setkání s lékařem, který mu vysvětlí rizika, a po přečtení několika odborných studií, je ochoten názor změnit. Tato schopnost přiznat si omyl není známkou slabosti, ale mentální síly.

Víte, kdy mlčet?

Ticho je jedním z nejpodceňovanějších nástrojů. V době, kdy každý touží po pozornosti, nejchytřejší lidé vědí, kdy neříkat nic. Ne proto, že by neměli co říct, ale protože vědí, kdy to má smysl a kdy ne. Chytří lidé se nevyjadřují hned. Neútočí. Přemýšlí. A až poté mluví. Tím si získávají respekt, ne jen slovy, ale i tím, jak zacházejí s tichem.

Příklad z běžného života: V pracovním kolektivu se rozproudí debata plná emocí. Zatímco většina lidí se překřikuje, jeden člověk mlčí. A když promluví, jeho slova mají váhu. Právě ticho mu dalo sílu a čas, aby našel nejlepší způsob, jak se vyjádřit.

Nejde o správné odpovědi, ale o způsob, jak nad nimi přemýšlíte

Možná si teď kladete otázku, jak byste v těchto situacích obstáli vy sami. A právě to je klíč. Neexistují univerzálně správné odpovědi, důležitější je, jak o otázkách přemýšlíte, zda umíte zvážit různé úhly pohledu, připustit nejistotu nebo se rozhodnout i ve složité situaci.

Chytří lidé se totiž nepoznají podle toho, že mají vždy pravdu. Ale podle toho, že neváhají zpochybnit své názory, zvažují souvislosti a nebojí se změnit názor, když se objeví nové informace. Vědí, kdy mluvit a kdy mlčet, kdy jednat a kdy pozorovat. Neřídí se tím, co „by se mělo“, ale tím, co dává smysl v daném kontextu.

Ať už jste kdokoli s jakýmkoli vzděláním, schopnost uvažovat v širších souvislostech a přizpůsobit se měnícímu se světu je jednou z nejcennějších vlastností, které dnes můžete mít. A právě tři jednoduché otázky mohou být začátkem, jak ji v sobě objevit.

Shrnutí: 3 otázky, které rozdělují svět

• Co je důležitější – znalosti, nebo schopnost je použít?
• Umíte přiznat, že se mýlíte?
• Víte, kdy mlčet?

Nejde o to, jak na ně odpovíte teď. Češi mají odpověď na všechno, aniž by o ní přemýšleli. Jde o to, jestli jste schopní myslet dříve než mluvit. Právě to je znakem opravdové inteligence.