Na světě právě vznikl unikátní 8. kontinent. Až zjistíte, o co jde, zmrzne vám úsměv na rtech

Naše planeta je místem, které je detailně zmapováno z mnoha různých úhlů pohledu. Přes to všechno nám však mnoho aspektů světa, na kterém žijeme, zůstává skryto. Co se například odehrává na nejhlubších dnech moří, nemáme dodnes šanci tušit. Přestože světu kolem sebe stále nerozumíme, jak bychom chtěli, se k němu však chováme velmi nešetrně. To má dalekosáhlé následky, které pocítí ještě mnoho generací po nás.

Ačkoliv svět kolem nás je nám stále z velké části neznámý a neprozkoumaný, nebrání nám to v tom ho soustavně ničit svým nešetrným přístupem k životnímu prostředí. Namísto toho, abychom cítili pokoru vůči prostředí, ze kterého jsme vzešli, jej zaplavujeme haldami odpadků, kácíme lesy a vraždíme celé zvířecí druhy. Právě generování obscénního množství odpadu je problémem, který nás bude provázet ještě dlouhá léta dopředu. Již teď si můžeme všímat katastrofálních dopadů.

Země aneb Modrá planeta

Země se poeticky nazývá také jako Modrá planeta. To je dáno tím, že je více než na dvou třetinách svého povrchu pokrytá vodou, která je z 97,5 % distribuována v mnoha rozlehlých zemských oceánech a mořích. Právě oceánské plochy jsou zároveň zdrojem obživy pro obrovité populace lidí různě po světě. Jsou domovem milionů různých živočišných druhů a přispívají k vysoké biodiverzitě života na naší planetě.

Jen ryby tvoří asi 16 % veškerých bílkovin, které jsou celosvětově zkonzumovány lidmi. Kromě ryb se z oceánů na naše stoly dostávají také další produkty, jako krevety či humři, nebo dekorativní předměty ve formách perel a překrásných škeblí a skořápek roztodivných druhů živočichů.

Nehledě na dekorativní funkci oceánu však lze tvrdit, že se jedná o výrazný pilíř podpůrného systému života na naší planetě. Z vody život kdysi pravděpodobně vzešel a dodnes hraje rozhodující roli v určování potenciálu miliard živých bytostí. O to děsivější je pak sdělení, které se v poslední dekádě začalo objevovat v médiích.

V Tichomoří vzniká nový kontinent

Ze školy si asi pamatujete, že Země má sedm kontinentů. Sem patří severní a jižní Amerika, Evropa, Asie, Afrika, Austrálie a Antarktida. V posledních desetiletích se však na tváři naší planety zformoval kontinent nový, který se ale oproti těm klasickým znepokojivě liší. Jedná se o ohyzdnou ránu na tváři naší planety, která existuje ve formě obrovitého ostrova plovoucích odpadků. Ten se nachází kdesi v Tichém oceánu a co hůř – stále se světšuje.

Nazývá se Velká tichomořská odpadková skvrna a začala se formovat někdy v 70. letech minulého století. Vznikla vlivem kroužících mořských proudů, které na jedno místo donesly odpadky, které jsou po celé planetě do moří vyhazovány. V současné době se tato skvrna odhaduje na rozlohu přibližně 1,6 milionů kilometrů čtverečních. Pro představu je to asi čtyřnásobek rozlohy Německa, nebo přibližná rozloha Mongolska či Íránu.

Skládá se především z drobných úlomků plastů a různých kalů, které se v průběhu let nahromadily. Na satelitních snímcích viditelná není, jelikož přejímá barvu oceánu, ve kterém plave. Pokud byste ji však viděli na vlastní oči, naskytla by se vám téměř až apokalyptická podívaná na vlnící se krajinu odpadků, která nebere konce.

Ještě dlouho se jich nezbavíme

Na základě měření provedeného v roce 2015 se ukázalo, že Velká tichomořská odpadková skvrna je až z 94 % tvořena mikroplasty. To jsou drobné částečky plastů, které vznikají rozpadem odpadků vlivem UV záření a dalších enviromentálních faktorů. Právě mikroplasty jsou fenoménem, který v lidské historii nemá obdoby. Dnes se však nacházíme v bodě, kdy je již téměř nemožné se jich zbavit.

Dle OSN bude v oceánech do konce století více mikroplastů, než ryb, pokud budeme pokračovat stejným tempem, jako doposud. Jedné PET lahvi trvá asi 450 let, než se rozloží a na naší planetě se takovýchto lahví na jedno použití nachází nezměrné množství. Mikroplasty se však dostaly do všech zákoutí naší planety a asi čtyři pětiny veškeré pitné vody na planetě je obsahují.

Plastových ostrovů v mořích existuje větší množství, ale ta největší se nachází právě v Tichém oceánu. Největším znečišťovatelem moří je dle statistik Čína. Mikroplasty se však z vody dostaly do celého ekosystému a vědci v nedávné době přišli s hrůznou zprávou, že došlo k nalezení mikroplastů ve tkáních novorozených dětí.

Existují nějaká řešení?

Situace ve které se momentálně nacházíme se tak zdá bezvýchodná. Dle některých jsme již za bodem, ze kterého není návratu a mikroplasty se budou stále častěji objevovat v tělech našich dětí, stejně tak jako se budou dostávat do těl dospělých lidí z různých zdrojů. Existují však iniciativy, které se tuto problematiku snaží řešit.

Evropská unie například v roce 2020 přišla se zásadní regulací, která má omezit vznik a distribuci potenciálního plastového odpadu. Cílem je snížit množství uvolňovaného odpadu o 400 tisíc tun v následujících dvou dekádách. Stejně tak se polemizuje o zákazech užívání mikroplastových částic v kosmetických a hygienických přípravcích.

Taktéž se rodí nápady na vynálezy, které by omezovaly příliv mikroplastů do vody skrze praní prádla. Jedná se o speciální koule či vaky, jejichž účelem je zachytávat mikroplasové částice během praní a zamezit jejich přílivu do vodních systémů planety.

Stojíme tedy před sérií těžkých rozhodnutí, které budou vyžadovat značné úsilí. Pokud se však národy Země dokážou shodnout, existuje šance, že tento problém budeme schopni zpomalit a v budoucnosti snad i zvrátit.