Venku je 35 °C, ale u tohoto kvízu vás polije ledový pot. Dokažte, že máte zdravý selský rozum

Selský rozum má každý, ale ne každý ho umí používat. Tento dar přírody dokáže zachránit situaci, když nefunguje internet, když vám uschnou rajčata nebo když se vám v koupelně začne valit voda ze zdi. Filozofové se o selském rozumu přou už stovky let. Vy si zkuste odpovědět na deset praktických otázek a uvidíte, jak na tom skutečně jste.

Aristotelés by se divil, jak se dneska jeho pojem „sensus communis“ používá. Starý Řek tím myslel způsob, jak mozek zpracovává informace ze smyslů. Například že dokáže spojit bílou barvu a sladkou chuť a poznat, že jde o cukr. Dnešní selský rozum je spíš praktická moudrost, která vychází ze zkušenosti a zdravého úsudku. Dokáže rozpoznat, že černé mraky znamenají déšť, a tak si musíme vzít deštník, když míříme ven.

V osmnáctém století se skotští filozofové rozhodli udělat ze selského rozumu vědu. Thomas Reid a spol tvrdili, že každý člověk má vrozenou schopnost poznat základní pravdy o světě. Zní to hezky, jenže selský rozum má sklony ke zjednodušování. Co se zdá být logické na první pohled, ale nemusí vždy odpovídat skutečnosti.

Karlu Popperovi se nelíbilo, když lidé měli selský rozum za všelék. Upozorňoval, že zkušenost dokáže člověka zavést úplně špatným směrem, protože má tendenci hledat potvrzení toho, čemu už věří. Když babička tvrdí, že se česnek sází ve vybraném měsíci, a náhodou se jí zadaří, bude to považovat za potvrzení své pravdy.

Kdy vás selský rozum zachrání a kdy vás naopak podrazí

Nejlépe funguje selský rozum tam, kde má člověk bohaté zkušenosti. Zkušený zahradník pozná podle listů, že rajčata trpí suchem nebo jsou naopak přelitá. Nepotřebuje k tomu měřáky vlhkosti ani chemické rozbory půdy. Jednoduše vidí, jak rostlina vypadá, a ví, co to znamená. Podobně stavař pozná podle prasklin v omítce, jestli jde o běžné „usazování“ domu, nebo o něco vážnějšího.

Jenže jakmile se člověk dostane mimo svůj dobře známý obor, selský rozum začíná pokulhávat. Kdo by řekl, že bazalka roste lépe v polostínu než na přímém slunci? Nebo že se někdy vyplatí nechat plevel růst, protože chrání půdu před vysycháním? Tyto věci pro mnohé z nás odporují zdravému rozumu, který nám vždycky napovídal, že světlo je dobré, plevel špatný.

Obzvlášť zákeřný je selský rozum v oblasti technologií a složitějších systémů. Laikovi dává smysl, že když je topení studené, tak nejspíš nefunguje kotel. Ve skutečnosti může být problém v čerpadle, v expanzní nádobě nebo v ucpaném filtru. Selský rozum vidí jen vrchol ledovce, ale skutečný problém může být úplně jinde.

V zahradě se protínají babské rady a vědecké poznatky

Venkovské moudrosti o zahradničení vznikaly po generace pozorováním a zkoušením. Spousta z nich skutečně funguje. Například že se rajčata sází až po zmrzlých, nebo že kompost potřebuje správný poměr zelené a hnědé hmoty. Co však fungovalo na jihomoravských vinicích, nemusí fungovat v podhorských oblastech. 

Babička možná sázela petržel na Zelený čtvrtek, ale to bylo v době, kdy bylo počasí stabilnější a byli jsme schopni odhadnout, zda ještě dorazí mrazy. Tak co, jak jste na tom s vlastním selským rozumem? Otestujte ho v našem kvízu!