Česká snídaně století: Zatímco my se tím ládujeme denně, Němci by to nedali ani do psí konzervy
Zatímco v sousedním Německu by podobné složení prvního ranního jídla (ale i kteréhokoli jiného) považovali spíše za kulinářský výstřelek pro domácí mazlíčky, u nás je stále v kurzu.
„Jde o kaloricky bohatou, ale nutričně chudou kombinaci. Lidé si často neuvědomují, že ráno tímto způsobem tělo nejen nezásobí energií, ale naopak ho zatíží – a vytvářejí si tím podmínky pro inzulinovou rezistenci, kolísání hladiny cukru v krvi, chronickou únavu i nadváhu,“ vysvětluje nutriční terapeutka Mgr. Kateřina Dostálová.
Proto lékaři i nutriční terapeuti bijí na poplach: nevhodná snídaňová rutina je pomalý sabotér našeho metabolismu, energie, kondice a celkového zdraví.
Co by Němec (ne)snědl
Ranní rohlík s gothajem, paštika s cibulí, škvarková pomazánka, párky s hořčicí a utopenec od večera… A k tomu sladký čaj, bílá káva nebo rovnou energetický nápoj. Tak vypadá typická „rychlá snídaně“ mnoha Čechů. Aneb proč Němci jedí jinak? Zajímavý je kulturní kontrast.
Německá nebo skandinávská snídaně kombinuje žitné nebo semínkové pečivo, čerstvou zeleninu nebo ovoce, sýr, vejce nebo zakysané mléčné výrobky, čistý čaj nebo kávu bez cukru. My v Česku se naopak stále držíme „varianty“, kterou nevygenerovaly zdravotní ohledy, ale často ani chuťové buňky. Je to rutina, která vznikla často z možností socialistické dostupnosti, kdy se jedlo zkrátka to, se dalo pořídit. Jenomže časy se změnily – a s nimi i pojem „dostupnost“. Dnes je zkrátka z čeho vybírat.

Berme to realisticky
Na druhou stranu je známo, že složení „těch samých“ výrobků nabízených v německých a českých supermarketech se leckdy liší – tedy i když si myslíme, že kupujeme stejný výrobek (se stejným složením), někdy tomu tak být nemusí.
Taková je realita, kterou každodenním životem příliš změnit nemůžeme. Jak snadné je však změnit tu, kterou snadno změnit můžeme!
Výživová doporučení pro kvalitní snídani (např. podle WHO, Světového zdravotnického ústavu nebo Společnosti pro výživu) hovoří jasně: ideální ranní jídlo by mělo být vyvážené – tedy mělo by kombinovat sacharidy, bílkoviny, tuky, vlákninu a mikronutrienty. Zatímco by rozhodně nemělo zatěžovat trávicí systém nadbytkem nasycených tuků, soli a jednoduchých cukrů.
Plíživý nepřítel
Důsledky „klasické české snídaně“ samozřejmě nejsou vidět hned. Co konkrétně však způsobuje, když (si) ji servírujeme roky?
1. Zvýšený krevní tlak a kardiovaskulární onemocnění: Vysoký obsah soli v paštikách, salámech a sýrech narušuje rovnováhu sodíku a draslíku v těle – což vede k vyššímu krevnímu tlaku a zatěžuje ledviny.
2. Narušená glykemická stabilita: Kombinace rychlých sacharidů (např. rohlík + slazený nápoj) způsobuje prudké výkyvy krevního cukru – což vede k únavě, podrážděnosti a dlouhodobě pak k inzulinové rezistenci či cukrovce 2. typu.
3. Nadbytek nasycených tuků a konzervantů: Uzeniny, paštiky a levné pomazánky často obsahují ztužené tuky, dusitany a další látky, které mají prokazatelně karcinogenní potenciál (např. kolorektální karcinom, jak připomíná doporučení WHO z roku 2015).

Změna nemusí bolet
Dobrých snídaní se nemusíme bát – dokonce ani uzeniny nemusíme vyloučit zcela. Důležitý je kontext, četnost a doplňující složky. Tady je několik praktických tipů, jak nenásilně „vyzdravit“ snídani:
1. Nahraďme bílý rohlík žitným chlebem s vysokým podílem celozrnné mouky.
2. Ke každé snídani přidejme alespoň jeden druh zeleniny nebo ovoce.
3. Pokud milujeme paštiky, můžeme si dopřát jednou týdně domácí verzi – bez éček.
4. Začněme den neslazeným nápojem (voda, čaj, káva bez cukru).
5. Zkusme místo salámu vejce, řecký jogurt nebo tvaroh s ořechy a ovocem.
Kulinářský supertip
Častý argument – nestíhám! – se díky jednoduchosti a lahodnosti tohoto receptu rozplyne jako sněhová vločka. Úžasnou kaši doporučuje výživový specialista Petr Havlíček připravit takto: „Do uzavíratelné krabičky dejte mléko (150 ml), ovesné vločky (50 g) a polovinu polotučného tvarohu. Nechte celou noc v ledničce, aby do sebe vločky „natáhly“ celou vlhkost. Ráno dozdobte trochou nakrájených ořechů či mandlí, nastrouhaným či nakrájeným jablkem a hořkou čokoládou.“
Kaši je ideální připravit si už večer, a to nejen proto, že tím ráno ušetříme čas. „Namočením vloček přes noc například v mléce se sníží množství kyseliny fytové obsažené v zrnech. Více pak využijete například vápník z tvarohu, protože ho kyselina fytová na sebe nenaváže a nevytvoří se nerozpustný komplex,“ vysvětluje výživová odbornice Monika Vanderková.
Snídaně jako katastrofa – nebo jako investice do budoucnosti
To, co jíme ráno, ovlivňuje celý náš den: metabolismus, výkon, soustředění i náladu. Český přístup ke snídani je stále ovlivněn minulostí, pohodlností a tradicí – ale i tu lze kultivovat. Klidně i jako závazek do buducnosti – k sobě i příštím generacím.
Přitom evidentně vůbec nejde o nějakou razantní „změnu jídelníčku“. Spíše o drobnou změnu v hlavě, díky které začneme jíst vědoměji.
Zdroje: who.int, nutridatabaze.cz, prozeny.cz