Ticho před bouří: Českem se nenápadně plíží malý zabiják. Lékaři varují, ale většina Čechů to stále ignoruje

Léto je v plném proudu – a s ním i sezóna nenápadného, ale velmi reálného rizika. Mají právě teď ideální podmínky – a Český hydrometeorologický ústav hlásí na většině území Česka čtvrtý či pátý stupeň, tedy vysoké a nejvyšší riziko. Odborníci proto apelují: nepodceňujte ochranu – i jeden jediný může přinést nemalé nepříjemnosti.

Milují vlhko, stín a teplo. Právě kombinace častých přeháněk, vyšší vlhkosti a vysokých teplot vytváří podmínky, za kterých výrazně roste jejich počet i chuť na krev. Překvapivě přitom nehrozí nebezpečí jen v hlubokých lesích – ideálním místem pro klíště jsou i městské parky, zarostlé zahrady, neudržované louky nebo okraje potoků a rybníků.

Kdy být nejvíce ve střehu?

• Mírné zimy – brzký začátek sezóny: Už při 5 °C se klíšťata probouzejí. Krátké zimy s teplotami nad nulou znamenají, že sezóna začíná už v březnu.
• Vrchol sezóny – květen a červen i podzim: Nejvyšší výskyt zaznamenáváme na jaře, druhý vrchol pak nastává před příchodem prvních mrazíků.

Klimatická změna buduje vyšší level: V důsledku oteplování se klíšťata rozšiřují do vyšších nadmořských výšek – dnes se běžně objevují i v horských oblastech až na horní hranici lesa.

Naopak úplné extrémy klíšťata nesnášejí. Sucho, vedra nebo silné deště snižují jejich aktivitu. Nehrozí ale klid – klíšťata se stáhnou do nižší vegetace a čekají na příhodnější okamžik k útoku.

Kde se jim daří nejvíce?

Ideálním prostředím pro klíšťata jsou vlhká a stinná místa s dostatečným porostem. Nejčastěji se vyskytují v listnatých a smíšených lesích, v křovinách a na zarostlých loukách, kde bylinné patro udržuje příznivé mikroklima. Velice se jim zamlouvají také břehy potoků, rybníků nebo parky a zahrady. Úplně nejvíce se pak klíšťatům líbí všude tam, kde najdou jak vhodné prostředí, tak dostatek potenciálních hostitelů. Z toho vyplývá, že riziko kontaktu s klíštětem nemusí hrozit jen v „divočině“ – mnohdy je vyšší nebezpečí třeba na okraji měst nebo v zanedbaném koutě vlastní zahrady.

Naopak v jehličnatých lesích bez podrostu, v kamenité krajině či na místech osluněných nebo velmi suchých bývá výskyt klíšťat minimální. Také nadměrně podmáčená místa nebo intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda jim nevyhovují.

Co je to vlastně ten index?

Většina z nás už o něm nejspíše slyšela. Aby se veřejnost mohla lépe chránit, vznikl systém zvaný „index aktivity klíšťat“ – pětibodová stupnice, která informuje o tom, jak velké procento klíšťat je v daném období a lokalitě připraveno aktivně napadat své hostitele. Tedy i člověka. Výpočet indexu vychází z aktuálních meteorologických podmínek, které mají na chování klíšťat zásadní vliv. Zohledňuje tak především teplotu a vlhkost vzduchu.

Při nejnižším stupni aktivity (1) je riziko přisátí klíštěte minimální, tedy člověk může pobyt v přírodě absolvovat bez mimořádných opatření. Naopak při stupni nejvyšším (5) jsou klíšťata v plné aktivitě, a tedy i pravděpodobnost přenosu infekce rapidně stoupá. Pozor – nejvyšší nebezpečí!

Co všechno můžeme nechtěně získat?

• Lymská borelióza: bakteriální infekce, jejíž první známkou bývá červená skvrna. Pokud ji neřešíme, může poškodit klouby, nervy i srdce.
• Klíšťová encefalitida: virová infekce mozku a míchy. Je neléčitelná – jedinou účinnou ochranou je očkování.
• Další infekce: babesióza, anaplasmóza, ehrlichióza: vzhledem k typicky chřipkovým příznakům se jedná o rafinovanou a podceňovanou hrozbu.

Jak se chránit?

Ochrana není složitá, ale vyžaduje důslednost. Základní prevencí je vhodné oblečení – při pohybu v přírodě bychom měli volit dlouhé kalhoty, rukávy a vysoké ponožky. Světlé oblečení pomáhá klíště včas odhalit. Stejně důležitý je kvalitní repelent – ideálně s účinnými látkami jako DEET nebo icaridin, případně s přírodními alternativami na bázi citronely.

Po každém návratu z přírody je nutné pečlivě zkontrolovat celé tělo, včetně vlasové části hlavy, podpaží, třísel, kolenních jamek i záhybů za ušima. Právě zde se klíšťata nejraději skryjí. Pokud dojde k přisátí, mělo by být klíště odstraněno co nejdříve.

K dlouhodobé ochraně patří i očkování proti klíšťové encefalitidě, které je u osob nad padesát let v Česku hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Vakcína sice nezabrání přisátí, ochrání však před jedním z nejzávažnějších virových onemocnění, které klíště přenáší. V kombinaci s preventivními opatřeními tak poskytuje nejsilnější dostupnou ochranu.

Co dělat, když se přisaje?

1. Klíště vyjměte jemným tahem pinzetou nebo speciální kartou – nevykrucujte, nemačkejte tělo.

2. Ránu vydezinfikujte a sledujte po dobu několika týdnů.

3. V případě červené skvrny, horečky, únavy nebo bolestí kloubů okamžitě navštivte lékaře.

4. Klíště lze poslat na rozbor – např. do laboratoří SYNLAB, Zdravotního ústavu apod.

To nejdůležitější, na co je dobré myslet

Klíšťata jsou aktivní už při 5 °C, ale nejvíce mezi 16–25 °C a při vyšší vlhkosti. Na psovi nebo kočce si jich nemusíme všimnout – i domácí zvíře se však může stát cílem nakažených klíšťat. Kousnutí často vůbec nebolí – proto je kontrola po pobytu venku naprosto klíčová.

Nepropadat panice, ale nezlehčovat

Klíště není strašidlo – patří k létu stejně jako komáři nebo slunce. Důležité je chovat se zodpovědně: ochránit sebe, své děti i zvířata. Sezóna je v plném běhu, aktivita vysoká a počasí klíšťatům přeje. Kromě vědomí tohoto faktu stačí prevence a zdravý respekt.