Kvíz: Rozumíte vesnické češtině? 10/10 zvládne jen někdo, kdo zná Slunce, seno nazpaměť

Rodný jazyk není jen souborem pravidel, pravopisu a složitých mluvnických jevů. Je to hlavně živý organismus, který se soustavně proměňuje podle toho, jak se různé skupiny osob vyjadřují. Proto náš kvíz nebude jednoduchý.

Nejpřirozenější podobou jazyka je každodenní řeč, v našem případě hovorová čeština. V ní je velké bohatství. Jedná se o výrazy, které se nepoužívají při psaní slohových prací ani ve firemní korespondenci, ale přesto žijí ve větách všech generací. A to ať jde o babičky na nákupu, partu kluků na hřišti, anebo rozhovor kolegů u kávy. Hovorová čeština, slang, argot či lidová čeština – to jsou názvy poměrně zajímavé a volně vznikající slovní části našeho jazyka.

Čeština známá i neznámá

Zatímco spisovná čeština se vyučuje, ta hovorová vzniká spontánně. Jejími tvůrci jsou lidé, kteří hledají větší výstižnost, přirozenost, anebo jen uvolněnost. Velká spousta lidových výrazů vznikla z potřeby rychle pojmenovat věci, které nás obklopují, anebo jevy, které se kolem nás dějí. Většinou se tak děje expresivně, s určitou ironií, s humorem či nadsázkou. A není žádnou výjimkou, když výraz, který byl před dvaceti lety považován za slangový, je dnes součástí spisovné češtiny a používá se běžně v literatuře či v médiích.

Dokážete porozumět ostatním?

Znát tedy spisovný jazyk, ale i ten hovorový je poměrně důležité; jinak by si lidé moc nerozuměli. Znát lidovou řeč totiž rovněž znamená rozumět mentalitě určité skupiny lidí, jejich humoru a způsobu jejich myšlení. Je to klíč nejen k pochopení mezi regiony, ale také mezi generacemi a rovněž mezi společenskými vrstvami.

Jak jste na tom vy? Znáte hovorovou češtinu z různých oblastí republiky? Dorozumíte se napříč generacemi a dokážete své vyjadřování přizpůsobit každé skupině osob? Náš dnešní test vám dá odpověď.

Zdroje: Wiktionary, autorský text