Bacha, Česká republiko! Blíží se k nám atmosférický nepřítel. Výkyvy budou větší, než jsme si mysleli

Léto je pro většinu z nás časem dovolených a lenošení pod širým nebem. Ale co když se prázdninové počasí promění v nepřítele, který útočí bez přestávky a bez slitování? Srpen letošního roku se chystá překonat vše, co jsme dosud za typické letní počasí považovali.

Léto bývalo obdobím prázdnin, sběru letních plodů a koupání v rybníce. Avšak nyní každý další rok přináší nové teplotní rekordy, a ty nejsou vždy takové, jaké bychom vítali. Vedra, která byla dříve vzácností, se stávají běžnou součástí prázdninových týdnů. Pojmy jako tropická noc, vlny horka, extrémní teploty už nejsou doménou pouze jižních států, ale týkají se i střední Evropy. Dospěli jsme totiž do období, kdy jsme svědky klimatických výkyvů.

A ty se dotýkají naší každodenní pohody, ekonomiky, a vlastně celkového fungování společnosti. Dost výrazné výkyvy počasí jsme zažili už na jaře, a že to počasí myslí vážně, zažíváme i nyní v červenci. Nejprve tropy, po nich 17 stupňů. Je to jasná zpráva nám, kteří jsme doufali, že ke klimatickým změnám nedochází. Ale už je to tak, planeta se celkově otepluje a velké a okamžité změny počasí jsou toho součástí.

Jak je to se změnami klimatu

Ještě před několika desetiletím sloužily lidem spolehlivě meteorologické modely. Pomáhali jak zemědělcům, tak i turistům. Dnes spíš plní roli varovných upozornění na klimatické extrémy. Kdyby vás kdysi dřív v noci vzbudili, poznali byste přesně uprostřed jakého ročního období se právě nacházíte. A to už v současnosti není tak úplně možné. Mnohdy by člověk nerozpoznal, zda je jaro nebo podzim. I když současné střednědobé a dlouhodobé předpovědi počasí bývají poněkud nejasné a přinášejí značné nejistoty, na lehkou váhu je brát nemůžeme.

Tropické teploty, které u nás byly v minulosti spíš výjimečné, se stávají běžnou realitou a jejich následky jsou poměrně citelné. V ČR je už delší dobu nedostatek spodních vod a když přijdou letní tropy po několik dní, usychá zeleň včetně stromů. Aby nás vlna veder nepřekvapila, je lepší se na ni připravit.

Zkouška odolnosti lidských organismů

V České republice stále častěji čelíme jevům, na něž jsme nebývali zvyklí. Teploty překračují pětatřicítku, tropické bývají i noci, takže jsou přehřáté i byty a domy. V mnoha regionech se objevují nebezpečné bouřky, doprovázené krupobitím a přílivovými srážkami. I když léto je samo o sobě nejkrásnějším obdobím roku, extrémní jevy, které v současnosti přináší, mohou být nebezpečné jak pro naše zdraví, tak pro přírodu i infrastrukturu.

Přijdou-li v létě tropické teploty, záleží hodně na tom, jak dlouho vydrží. Jde-li o 3-4 dny za sebou, většina z nás to považuje za skvělé zpestření prázdnin. Po 10 dnech už to tak příjemné není a každý netrpělivě čeká na déšť a ochlazení. Jenomže jak to vypadá, teploty budou hodně vysoké už o těchto prázdninách. A pro náš organismus i pro životní prostředí to bude zatěžkávací zkouška. Tuhle výzvu nám má přinést letošní srpen.

Změna počasí už pomalu klepe na dveře

Lidé byli zvyklí, že se počasí chová podle určitých pravidel a zákonitostí. A ty trvaly zřejmě hodně dlouho – připomínají nám to různá přísloví a pořekadla o počasí. To se chovalo stovky let stejně. A nyní je to najednou jinak. Vezměte si takový srpen. Ten vždy míval o něco mírnější teploty než červenec, i noci se ochladily. Avšak v posledních letech se stává měsícem největšího žáru. A letošní srpen má být obdobný. Změna klimatu je totiž realita, která nám zaťukala na dveře, a my se s ní musíme nějak vypořádat.

Je dobré se předem připravit. I k tomu předpovědi počasí slouží. Musíme se naučit přizpůsobit mu každodenní rytmus a chránit jak prostředí, tak i své zdraví. Tak docílíme toho, že pro nás nebudou horké srpnové dny utrpením, ale výzvou, kterou s přehledem zvládneme.

Možná přijdou tropy

Letos nás v tomto měsíci nejspíš očekává tropické peklo. Meteorologové varují před nejvyššími teplotami, jaké jsme v posledních letech zažili. Nepůjde zřejmě jen o krátkodobé horké vlny, pravděpodobně na nás čeká dlouhodobý klimatický extrém, který by měl trvat s krátkými přestávkami celý měsíc. Vedro a do toho bouřky z tepla s přívalovými dešti a kroupami. A to bude ovlivňovat nejen průběh prázdnin, ale práci i zdraví. Podle dlouhodobé předpovědi by měl teploměr překročit hranici 35 °C a tyto teploty zřejmě vydrží i řadu dní za sebou.

Jak vedru čelit

Je proto na nás všech, abychom sledovali aktuální předpovědi počasí, které bývají dosti přesné. Jen tak nás počasí nezaskočí a vyhneme se úpalu, dehydrataci, kardiovaskulárním problémům, psychické zátěži či vyčerpání organismu z horka. A nezapomeňte, že vedro nejhůř snášejí senioři a malé děti. V horku je třeba hodně pít, držet se ve stínu, udržovat proudění vzduchu v bytě třeba pomocí mobilní klimatizace. Největší žár bývá mezi 11. a 17. hodinou, proto se v této době vyhněte práci venku. Postarejte se také adekvátně o svá zvířata.

Vlny horka patří mezi klimatické jevy, které mají největší dopad na lidské zdraví. Například v roce 2003 zemřelo v Evropě během extrémních veder přes 70 000 lidí, ačkoliv šlo o vyspělé státy.

A co říkají meteorologové?

Rekordy jsou údajně na dohled. Teploty mohou dosáhnout 38–40 °C, zejména ve středních a jižních Čechách. „To, co pozorujeme letos, není ojedinělý výkyv. Je to součást dlouhodobého trendu postupného oteplování střední Evropy“, říká RNDr. Jiří Kovář, klimatolog z ČHMÚ. Vlny veder v srpnu mají trvat až 10 dní v kuse.