Tohle čokl nedělá každému. Když vám položí hlavu na jedno konkrétní místo, jste pro něj výjimeční

Některá gesta našich čtyřnohých přátel působí nenápadně, skoro samozřejmě. Přitom v sobě nesou víc, než si na první pohled připouštíme. Pes, ten nejvěrnější společník člověka, má své vlastní způsoby, jak sdělovat emoce a pocity – a často je umí projevit mnohem výmluvněji než slova. 

Jedním z takových tichých projevů je situace, kdy k vám pes přijde, přisedne si a nějakou částí těla se vás dotkne. Možná vám složí hlavu do klína, možná se o vás opře nebo zlehka strčí čumák pod paži. Takové chvíle si možná někdy ani nevšimnete – a přitom právě v ní může být ukryto mnohem víc, než byste čekali. Co tím pes doopravdy říká? 

Slovo „čokl“ není nadávka 

Možná se vám někdy zdálo, že slovo „čokl“ zní trošku ostře nebo jako nadávka. Je to to slovo, které spontánně řeknete, když vám pes rozcupuje noviny, přinese vám domů kus bahna nebo se rozvalí na sedačce, kde by podle pravidel být vůbec neměl. Zajímavé je, že tohle slovo původně není vůbec hanlivé a má kořeny v němčině – zřejmě pochází z výrazu, který označoval menšího, často strakatého psa. Postupně se ale v češtině zabydlelo a získalo úplně nový význam.

„Čokl“ je jednoduše pes s charakterem. Není dokonalý, není načesaný podle katalogu, ale je váš. Milovaný, věrný, občas tvrdohlavý, občas legrační – a právě tahle směs osobnosti, zvyků a roztomilé nevycválanosti z něj dělá plnohodnotného člena rodiny. 

Když pes mlčí, ale říká všechno 

Když k vám pes přijde a opře si hlavu o vaše koleno, stehna nebo rameno, nedělá to jen tak. Je to gesto, které je hluboce zakořeněné v jeho vnímání světa, lidí a vztahů. Nejde o obyčejné přitulení, ale o citlivé vyjádření vnitřní blízkosti. V té chvíli vás pes nevnímá jen jako člověka, který mu dává najíst nebo ho vodí na procházku – ale jako někoho, u koho cítí bezpečí, porozumění a klid. 

Psi s námi neumějí mluvit naším jazykem, ale o to silněji používají svůj. A jejich jazyk je plný doteků, očního kontaktu a tělesné blízkosti. Položení hlavy je důvěrný akt, který může znamenat: „Vím, že mi neublížíš, cítím se s tebou v bezpečí.“ Je to taky jemný způsob, jak si pes říká o pozornost. Často to dělají ve chvílích, kdy cítí, že jejich člověk něco potřebuje, protože psi velmi dobře vnímají, když jsme zranitelní, smutní nebo unavení. A právě tehdy k vám přijdou, přisednou si – a položí hlavu tam, kde je to nejblíž vašemu srdci.  „Jsi moje bezpečné místo, tady mi nic nehrozí.“

Co říkají odborníci? 

Když pes položí hlavu na vaši nohu nebo se o vás jen lehce opře, vyjadřuje tím mnohé. Pro něj je to rozhodně forma blízkosti, klidu a jistoty. Nepotřebuje v tu chvíli nic víc než vědět, že jste nablízku. Tento nenápadný dotek se může odehrát kdykoli během dne. U snídaně, při práci z domova nebo večer u televize. Není to prosba o hru, není to povel, je to obyčejné, a přesto hluboké gesto přijetí.  „Jsem rád, že tu jsi. Miluji tě.“

Psi nikdy nevybírají náhodně 

Možná to sami znáte – přijdete do místnosti, kde je více lidí a pes, kterého vidíte poprvé, si to zamíří rovnou k vám. Přisedne si, chvíli vás pozoruje a pak vám třeba položí hlavu na nohu. A vy cítíte, že se něco stalo, není to prostě náhoda. Psi mají mimořádně citlivé vnímání – nejen co se týká jejich čichu, ale i emocí. Vnímají tón hlasu, způsob dýchání, jemné pohyby těla i napětí ve vzduchu.

Vycítí nervozitu, radost i smutek a často přesně poznají, ke komu patří, kdo je naladěný na stejnou vlnu – kdo je miluje stejně jako oni jeho. Pes, který vám beze slova a bez váhání věnuje tichý dotek, udělal rozhodnutí = vybral si vás srdcem. 

Zdroje: ireceptar.cz, strednicechy.rozhlas.cz, vlcinora.cz