Kvíz: Máte selský rozum jako naše babičky? Pak těchto 10 otázek musíte zvládnout bez internetu

Selský rozum je pojem, který padne skoro v každé hospodské debatě. Jenže co to vlastně je? Jednoduše to, že když něco párkrát vidíte, tak si zapamatujete, jak to chodí. Babička například nemusela studovat přírodní zákony, aby poznala, že se mokré prádlo v zavřené skříni špatně suší. Zkusila to jednou, pak podruhé a poté už věděla.

Babičky v tomhle byly úplná esa. Dokázaly podle toho, jak se kroutí kočka, předpovědět, že bude bouřka. Stačilo jim čichnout k masu a věděly, jestli je čerstvé nebo už je načase ho vyhodit. Na rozdíl od vědy se selský rozum nezajímá o to, proč se něco děje. Babička nepotřebovala chápat fyzikální zákony, aby poznala, že vlhké oblečení se v uzavřené místnosti špatně suší. Zkrátka to párkrát viděla, třeba u své maminky, a zapamatovala si to.

Kdy selský rozum zabírá a kdy ne

V každodenním životě je selský rozum k nezaplacení. Vaření, práce na zahradě, drobné opravy, to všechno jsou oblasti, kde se bez zkušeností neobejdeme. Zkušený člověk pozná podle barvy, jestli je rajče zralé, podle zápachu ví, že se něco začíná kazit, a instinktivně tuší, že voda a elektřina nejsou dobrá kombinace.

Jenže i selský rozum má své hranice. U složitých věcí, se kterými nemáte praktické zkušenosti, může být dokonce nebezpečný. Zdravotní problémy, finanční rozhodování nebo technické záležitosti jednoduše vyžadují odborné znalosti, ne jen zdravý úsudek.

Největší chyba je zaměňovat selský rozum s vlastními domněnkami. Skutečný selský rozum musí stát na pevných základech, tedy na tom, co člověk skutečně zažil a ověřil si. Ne na tom, co si myslí, že by mohlo být pravda.

Kuchyně je doménou selského rozumu

Kuchyně je místo, kde selský rozum rozkvétá jako růže na jaře. Zkušená kuchařka rozpozná podle bublání, jestli se polévka nepřipaluje, podle vůně pozná, kdy vytáhnout koláč z trouby, a podle konzistence dokáže odhadnout, jestli těsto potřebuje ještě trochu mouky.

Vždyť dříve ani neexistovaly teploměry na maso, prarodiče jen zmáčkli kus masa vidličkou a podle odporu poznali, jestli je propečený. Zkrátka pracovali se svými smysly. Dědové zároveň dokázali spravit skoro všechno jen s kladivem, kusem drátu a nějakým tím lepidlem z garáže. Negooglili si návody, ale měli za sebou roky praxe a uměli improvizovat. 

Věděli, že uvolněný šroub se často vyřeší prostým dotažením a že prasklou hadici dočasně zachrání kus pásky. Selský rozum v domácích opravách znamená hlavně opatrnost. Mokré ruce a elektřina jsou špatní kamarádi, těžké věci se nezvedají sami, a když něčemu nerozumíte, tak se toho radši nedotýkejte. Tohle všechno se naučili tvrdou školou života, často i z vlastních chyb.

Ale pozor, ne všechno jde vyřešit chlapským přístupem „to si spravím sám“. Elektřina, plyn nebo nosné konstrukce vyžadují kvalifikované ruce. Tady už selský rozum říká jasně: „Na tohle si zavolej profíka!“

Jak jste na tom se selským rozumem vy?

Nyní následuje deset otázek, které prověří, jestli máte selský rozum jako generace vašich prarodičů. Žádné hledání na internetu ani kalkulačky, spoléhejte se jen na to, co víte z vlastní zkušenosti nebo z pozorování života kolem sebe.