Česká herečka prozradila, kolik doopravdy bere. Je to smutná částka, ale pořád lepší než drátem do oka

Známe je z vedlejších rolí, z českých seriálů, reklam i divadelních jevišť. Hrají sousedy, prodavačky, policejní techniky, zdravotní sestry nebo zmatkující rodiče. Na první pohled možná nejsou středem pozornosti, ale bez nich by žádný příběh neměl rytmus, barvu ani hloubku. Ztvárňují postavy, které uvádějí děj do pohybu, dotvářejí atmosféru a dodávají celému dílu autenticitu. 

Nejsou to hvězdy první linie, nepodepisují smlouvy na statisíce, ale jejich přítomnost je nezbytná. Jsou to „béčkoví“ herci – srdcaři, kteří svou práci milují, ačkoliv jejich výplaty často neodpovídají nasazení. A právě někteří z nich teď bez obalu přiznali, jak to ve skutečnosti vypadá na jejich výplatní pásce. A jakmile se to objevilo na veřejnosti, Češi jen nevěřícně kroutili hlavou. 

Výplatní páska, kterou by mnozí radši neukazovali 

Jedna z hereček, známá z vedlejších rolí v populárních českých seriálech, zveřejnila svou výplatní pásku. Nešlo o žádné miliony – spíš o realitu, která překvapila i ty nejotrlejší. Za jeden natáčecí den prý dostává zhruba 5 000 Kč hrubého. Jenže takový den začíná někdy už v půl páté ráno příjezdem do maskérny a končí po dvanácti, někdy až čtrnácti hodinách práce na place.

Často v nekomfortních podmínkách, bez klimatizace, bez oddychu. Vzhledem k tomu, že seriálová „béčková“ role má zpravidla jen několik natáčecích dní měsíčně, nezbývá po odečtení nákladů prakticky nic. A to není výjimka.

Podle odborných odhadů si většina herců v ČR vydělá mezi 29 000 a 83 000 Kč hrubého měsíčně. Jenže pozor – horní hranici dosahují pouze slavní, mediálně známí herci z hlavních rolí nebo výrazných reklamních kampaní. Ti, o kterých je tento článek, se pohybují spíše u spodní hranice nebo pod ní. Realita „béčkařů“ bývá tvrdší než se zdá – a často musejí brát druhou nebo třetí práci, jen aby pokryli základní životní náklady. 

Divadlo? Ušlechtilé, ale skoro zadarmo 

Národní divadlo, Dejvické divadlo nebo Vinohrady – to vše zní jako prestiž. Jenže honoráře tomu často neodpovídají. Jedna z hereček, která léta působila ve stálém angažmá, přiznala, že její měsíční plat v divadle činil jen 18 000 Kč hrubého, což je zhruba 12000 čistého, říká: „Je logické, že když mám děti, musím jako vedlejšák pilně natáčet. Jinak by to nešlo, neuživila bych se.“

A podobné zkušenosti mají stovky dalších herců, kteří večer co večer stojí na jevišti. Jeden herec z brněnského divadla k tomu trefně podotkl: „Kdosi už přede mnou řekl, že není malých rolí, ale jen malých gáží. Platy v divadlech opravdu nejsou vysoké, ale nelíbilo by se mi, kdyby sami herci za platy nějak bojovali. To raději boj za nějaké rozumné ideály a umělecké požadavky.“

Po práci, kde bývají co pozdních hodin, často nasednou na poslední vlak nebo tramvaj, protože na taxi prostě není. Podle oficiálních statistik si začínající herec vydělá mezi 32 000 až 54 000 Kč, po pěti letech praxe pak až 68 000 Kč. Ale tahle čísla jsou jen iluzí pro ty, kdo se opravdu uchytí. Většina „běžných“ divadelních herců se k těmto částkám nedostane nikdy – a to ani při plném úvazku a hraní několika představení týdně. Zvlášť pokud nejsou současně v reklamě, dabingu nebo televizním formátu. 

Reklama, dabing, brigáda

Zatímco hlavní tváře kasírují statisíce za reklamu nebo moderaci, „béčkaři“ se často musejí otáčet jinde. Někteří dělají dabing, jiní učí na uměleckých školách, další jezdí jako kurýři nebo jinak brigádničí. „Herectví mám jako srdcovku, ale živí mě spíš dabing a korektury,“ přiznala v anonymním rozhovoru jedna herečka z Prahy. Průměrný roční plat herce v ČR se pohybuje kolem 400 000 Kč, tedy zhruba 33 000 měsíčně. Což v Praze nebo Brně jen těžko stačí na důstojný život. 

Češi v komentářích nevěří vlastním očím 

Pod články na sociálních sítích se objevují stovky reakcí. „To není možný. Vždyť ji vidím každej týden v televizi!“, píše jeden čtenář. „A já myslel, že herci berou jako ministři,“ přidává další. Realita je ale tvrdší – a čím dál víc herců ji přestává tajit. 

Spousta těchto herců má za sebou výborné školy, desítky divadelních rolí a respekt v odborné komunitě. Jen se nedostali do top ligy a právě oni tvoří páteř českého herectví – skromně a hlavně srdcem. 

Zdroje: blesk.cz, adenik.cz, platy.cz