Astronomové čekali v roce 2025 nudu. Pak ale zahlédli ve vesmíru něco tak podezřelého, že jim vypadl dalekohled z ruky

Rok 2025 přinesl do světa astronomie hned několik fascinujících objevů, které posunuly naše chápání vesmíru zase o krok dál. Ačkoliv se mnohé z nich odehrály stovky milionů kilometrů od Země, jejich dopady mohou změnit to, jak přemýšlíme o původu naší Sluneční soustavy i samotného života. A právě když si vědci mysleli, že letošní rok už nic zásadního nepřinese, přišlo oznámení, které vyvolalo v odborné veřejnosti opravdové chvění – na samém okraji Sluneční soustavy byl zachycen neobvyklý objekt, o jehož původu se vedou bouřlivé debaty.

Astronomové si v roce 2025 rozhodně nestěžovali na nedostatek práce, ale žádný významný zvrat prý také neočekávali. Například v červenci se podařilo díky Hubbleovu teleskopu zachytit vývoj supernovy SN 2025rbs v galaxii NGC 7331, což přineslo nové poznatky o výbuchu hvězd. Tyto údaje pomáhají lépe chápat vznik těžších prvků, které se později dostávají do planetárních systémů.

Důležitý krok vpřed znamenala také analýza atmosféry exoplanety (tedy planety obíhající jiné hvězdy) WASP-107 b pomocí dalekohledu Jamese Webba. Vědci v ní detekovali vodní páru a metan, což jsou důležité ukazatele chemických procesů, které by v jiných případech mohly být spojeny i s biologickou aktivitou.

Evropská kosmická agentura mezitím úspěšně pokračovala v testech mise JUICE, která míří k Jupiterovým měsícům – především Europě, která je považována za jeden z nejslibnějších cílů při hledání mimozemského života. Přístroje na palubě sbírají první data o radiaci a chování elektronických systémů ve vzdáleném prostoru.

Mezi menší, ale přesto důležité novinky patří objev nových trpasličích galaxií v okolí Mléčné dráhy pomocí dat z projektu Sloan Digital Sky Survey (Sloanova digitální přehlídka oblohy). Nové výpočty týkající se černých děr zase pomohly zpřesnit modely jejich růstu i vlivu na okolní prostředí.

Umělá inteligence míří ke hvězdám

Nezůstalo však jen u klasických pozorování. Novým trendem se stává využívání umělé inteligence, která pomáhá třídit obrovská množství dat z vesmírných teleskopů. Právě díky ní se letos podařilo identifikovat několik objektů, které by jinak lidské oko přehlédlo – včetně podezřelých shluků galaxií, jež mohou být středem tzv. temné hmoty. A i když zatím o temné hmotě víme jen to, že tu je, každý další náznak může být klíčem k revoluci v našem fyzikálním modelu světa.

Velký krok kupředu zaznamenala i mise evropské sondy JUICE, která pokračuje v cestě k Jupiteru a jeho měsícům. Právě tam by se mohly skrývat pod ledovým příkrovem oceány s podmínkami vhodnými pro vznik života. Sonda má dorazit k cíli v roce 2031, ale už nyní posílá cenné informace o vesmírném prostředí a fungování palubních systémů při dlouhodobém letu.

Podezřele záhadný objekt na hranici známého světa

V polovině roku 2025 vzbudil pozornost objev objektu s označením 2023 KQ14, přezdívaného „Ammonite“, který byl detekován pomocí dalekohledu Subaru v rámci projektu FOSSIL. Jedná se o tzv. sednoid – velmi vzdálené těleso Sluneční soustavy s výjimečně protáhlou a vychýlenou oběžnou dráhou. Ammonite se pohybuje v opačném směru než ostatní známé objekty tohoto typu, což z něj činí anomálii. Namísto podpory teorie o existenci tzv. planety devět, jak by se mohlo zdát, tento objev vyvolal vlnu skepticismu. Podle některých odborníků totiž právě tento objekt může poukazovat na to, že dřívější předpoklady o vlivu neznámé planety byly chybné.

Zároveň se objevily spekulace o dalším kandidátovi na planetu devět – infračervený signál zaznamenaný v datech ze satelitů IRAS a AKARI odpovídá tělesu, které by mohlo mít hmotnost několikanásobku Země a nacházet se daleko za Neptunem. Ačkoliv se jedná o zajímavý objev, odborná komunita k němu přistupuje opatrně. Zatím chybí přímé potvrzení a další měření budou klíčová.

Ať už je pravda jakákoli, jedno je jisté: astronomové mají před sebou napínavé měsíce plné měření, výpočtů a diskusí, které mohou přinést zásadní přelom v chápání naší Sluneční soustavy. Ať už tedy astronomové čekali v roce 2025 kdo ví jak velkou nudu, nakonec jim nový objekt vyrazil dech a vypadl jim údivem dalekohled z ruky. A pro nás ostatní je tu připomínka, že vesmír je stále plný tajemství, která teprve čekají na své odhalení.

Zdroje: livescience.com, newplanetarium.com, virtualtelescope.eu