Oblíbené české jídlo se při druhém ohřátí mění v jed. Většina Čechů ho ale ohřívá i 5× za sebou

Skryté nebezpečí, které vám v kuchyni může doslova přivodit otravu, se skrývá v jednom z nejoblíbenějších českých jídel. Většina lidí ho má na talíři hned několikrát týdně. Často v podobě krabičkových jídel, která si lidé připravují předem a následně je ohřívají. Také zbytky bezstarostně ukládáme do lednice a druhý den je ohříváme, aniž bychom tušili, že právě tehdy se z běžné pochoutky může stát opravdový jed. V těchto zbytcích se totiž může skrývat neviditelný nepřítel, zákeřná bakterie, která přežije i vaření a čeká na svou příležitost. Víte, o které jídlo jde? 

Největší riziko se skrývá ve škrobových přílohách, což je především vařená rýže a těstoviny. Obsahují spóry bakterie Bacillus cereus, které přežívají vaření a ohřívání. Pokud se jídlo ponechá při pokojové teplotě, bakterie se rychle množí a produkují toxiny, které ani při opakovaném ohřevu nezmizí. Tyto toxiny mohou vyvolat silné zvracení nebo průjem, zejména u dětí, seniorů nebo osob s oslabenou imunitou. Málokdo ví, že takto vzniklé potíže jsou někdy zaměňovány s klasickou střevní chřipkou, i když jejich původ je doslova v kuchyni. 

Odborníci důsledně varují, že už během několika hodin na lince nebo jídelním stole se z čerstvě uvařeného jídla může stát nebezpečný zdroj infekce. Rizoto, těstoviny s omáčkou nebo zapečené špagety patří k jídlům, která si lidé rádi připravují na více dní dopředu, proto ho po vložení do krabiček ještě nechávají vychladnout, než ho dají do lednice. No a v tento moment může být neštěstí na světe. Známý doktor radí: 

„Hodně lidí jí těstoviny nebo jiné druhy nudlí den či dva staré. Někteří ho dokonce ohřívají i více než 5x po sobě! Buďte ale opatrní, jídlo, které necháte ležet pár hodin jen tak, může být nebezpečné. Pokud jídlo divně zapáchá, je vždy lepší ho raději nejíst. Lepší být opatrný než nemocný.“

Jaké další potraviny neohřívat? 

Houby také rozhodně nejsou vhodné k opakovanému ohřevu, protože jejich bílkoviny se při ohřevu mění a mohou zatěžovat trávení. Navíc rychle ztrácejí chuť i texturu, takže výsledný pokrm je nejen rizikový, ale ani není příliš chutný.

Podobně i listová zelenina, například špenát nebo kapusta, skrývá své nástrahy. Obsahuje totiž dusičnany, které se při opakovaném zahřívání mohou přeměnit na látky škodlivé pro zdraví. Pro malé děti je takové jídlo vysloveně nevhodné.

Další kapitolou jsou brambory, protože pokud zůstanou delší dobu při pokojové teplotě, mohou se stát stejně nebezpečnými jako výše zmíněná rýže. Obzvlášť bramborová kaše nebo pečené brambory se snadno promění v živnou půdu pro bakterie. 

Příběh z praxe jako odstrašující případ

Jedním z často uváděných příkladů je takzvaný „syndrom smažené rýže“, kdy se lidé po konzumaci opakovaně ohřáté rýže potýkají s náhlým zvracením a bolestmi břicha. Tento termín se dokonce používá i v odborné literatuře a ukazuje, že nejde o ojedinělý problém, ale o situaci, se kterou se lékaři setkávají po celém světě.

V Česku se o riziku mluví čím dál častěji i díky medializovaným případům. Jeden z nich otřásl odbornou veřejností, kdy mladík zemřel poté, co snědl několik dní staré těstoviny. Odborníci upozorňují, že podobným tragédiím lze předejít, pokud lidé jídlo správně skladují a nikdy nenechávají stát uvařené přílohy při pokojové teplotě déle než dvě hodiny. 

Jak postupovat bezpečně? 

Abyste se vyhnuli nepříjemným následkům, je dobré držet se několika jednoduchých zásad. Zbytky jídla je potřeba co nejrychleji zchladit, ideálně do dvou hodin po uvaření a uložit do lednice. Ohřívat byste je měli jen jednou, a to vždy rovnoměrně a na dostatečně vysokou teplotu, minimálně 74 °C.

Nikdy nenechávejte uvařené pokrmy stát dlouho mimo chlad, protože právě v teplém prostředí se bakterie množí nejrychleji. Pokud víte, že určité porce nesníte hned, je lepší je zamrazit, čímž se růst bakterií zastaví. Pamatujte, že když máte o kvalitě pokrmu pochybnosti, je bezpečnější ho vyhodit, protože otrava může přijít už během několika desítek minut. 

Zajímavost z historie české kuchyně 

Naši předkové měli k ohřívání zbytků jiný přístup. Jídla se jedla hned nebo se uchovávala ve studených sklepech, kde se množení bakterií výrazně zpomalilo. Proto se také tolik spoléhalo na konzervaci pomocí octa, soli nebo sušení. Dnešní pohodlí v podobě mikrovlnky nás sice šetří čas, ale pokud zapomeneme na základní hygienická pravidla, může se z něj stát zrádný nepřítel.