Ani česká hymna se nechytá. Naše nejslavnější píseň vznikla náhodou u piva a ani Karel Gott ji nechtěl zpívat
Existuje celá řada populárních děl, které zásadně ovlivnily odvětví, v kterém vznikly. Řada těchto děl pak vznikla čirou náhodou. Stačilo, aby se pár okolností neseběhlo správným způsobem a skutečnost mohla být úplně jiná. Z těchto šťastných náhod však často vznikají zásadní díla, která si v průběhu let získají punc nesmrtelnosti. A my bychom si svět bez nich ani nedokázali představit. Naši nejslavnější českou píseň provázely takové paradoxní náhody, že ani česká hymna se nechytá.
Člověk má tendenci vnímat určité prvky ve světě kolem sebe jako naprosté jistoty. Je pak mnohdy překvapujícím zjištěním, že věci, které považujeme za samozřejmost, vznikly mnohdy úplnou náhodou. Platí to v mnoha oblastech lidského života, ale v umělecké branži to platí dvojnásob. Příkladem může být populární píseň, kterou ze svého dětství zná snad každý. A to nejen u nás, ale i v mnoha zahraničních zemích.
Oblíbená dětská hvězda německo-japonského původu
Včelka Mája je pro řadu lidí po celém světě takřka legendárním dílem. Její historie je mnohem delší, než se na první pohled může zdát. Zároveň je protkaná šťastnými náhodami, které k jejímu vzniku vedly. Poprvé příběh oblíbené včelky vznikl již v roce 1912 v podobě knihy od německého spisovatele Waldemara Bonsela.
Za vznikem pohádky stála sázka
Bonsel dílo napsal v rámci sázky. Jejím předmětem bylo sepsat úspěšné dílo, jehož hlavní postavou nebude člověk, ale zvíře. To se povedlo. A tak nám tato sázka dala jednu z nejzásadnějších kreslených postav na světě. Ke dnešnímu dni byla kniha přeložena do 41 jazyků.
Po celém světě však oblíbenou včelku proslavil až animovaný seriál z roku 1975. Málokdo ví, že tento seriál vznikl původně v Japonsku. Tento originál s názvem Micubači Maja no boken vznikl v koprodukci Japonska, Rakouska, Kanady a Německa. V roce 1975 bylo vysílání zahájeno na japonské stanici Asahi a po osmi letech pronikl seriál i na naše televizní obrazovky.

Píseň, která vůbec nemusela vzniknout
Japonská verze a varianty z ní vycházející obsahují původní japonské znělky. Pro německou variantu však napsal vlastní hudební skladbu český skladatel Karel Svoboda. Tento člověk byl považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů populární hudby u nás. Jeho písním se podařilo dobýt celý svět a disponoval nadáním, které bylo dle některých lidí přímo od Boha.
Tvůrčí proces Karla Svobody byl poněkud neortodoxní. Skladatel totiž údajně vůbec nepoužíval notový zápis a řada jeho skladeb vznikala jako improvizace u klavíru. Podobně tomu bylo i v případě legendární znělky k seriálu Včelka Mája. Zprvu tak nebylo vůbec jasné, jak bude plánovaná píseň vypadat. Zároveň však vyvstávala otázka, kdo ji nazpívá.
Karel Gott se totiž zprvu příliš nehrnul do toho, aby tomuto hudebnímu projektu propůjčil svůj hlas. Svému příteli Karlu Svobodovi údajně říkal, že děti nepatří mezi jeho publikum. Postupem času se však mistr nechal přemluvit. Karel Svoboda vzpomínal i na to, jak náročné bylo přesvědčit oblíbeného zpěváka – zejména během dlouhých diskusí po hospodách. Nakonec z toho vznikla legendární spolupráce, která je oba katapultovala ještě výše.

Sázka, náhoda a zpěvák, který písni vůbec nevěřil
Z příběhu, který vznikl sázkou, vzešla píseň, která vznikla takřka náhodou a nazpíval ji zpěvák, který jí zprvu vůbec nevěřil. Všechny okolnosti se však vyvinuly tím správným směrem a vznikl z toho naprostý hit, se kterým vyrůstaly celé generace dětí. A to nejen v Československu či Německu, ale rovnou po celém světě.
V sousedním Německu zná kultovní animovanou včelku hned 95 % všech lidí. Z hlediska popularity animovaných postaviček je Včelka Mája na druhém místě hned za Mickey Mousem. Jednotlivé verze seriálu byly vysílány v desítkách zemí po celém světě.
Pro Karla Gotta se navíc píseň ze seriálu Včelka Mája stala evergreenem, který do jisté míry definoval jeho kariéru. Zpíval ji na téměř každém svém koncertu a stál u vzniku hned 47 dalších jazykových verzí této nesmrtelné písně. My si zároveň toto legendární dílo spojujeme hlavně s jeho jménem, ačkoliv to tak původně vlastně vůbec nemuselo být.
zdroje: ahaonline.cz, novinky.cz, blesk.cz