Rozpočet jak Hollywood, tržby jak školní kantýna. Český film „zhltnul“ 111 milionů, ale do kina přišlo jen 10 tisíc lidí

Co dělat, když natočíte film za 111,5 milionu korun, ale do kina přijde za celou dobu jen deset tisíc lidí? Česko-polsko-slovenští tvůrci animovaného dobrodružství zjišťovali odpověď na vlastní kůži. Jejich tržby zdaleka nedosáhly ani poloviny rozpočtu. 

První víkend v kinech přilákal jen něco přes šest tisíc diváků. Na ambiciózní projekt, který získal podporu pěti milionů korun od Fondu kinematografie, je to velké zklamání. Kritici i producenti se ještě dnes ptají, proč film s tak velkou podporou skončil bez výraznějšího ohlasu.

Velký rozpočet, malá návštěvnost

Větší fiasko si lze jen těžko představit. Tvůrci utratili přes 111 milionů korun, v kinech pak vybrali jen zlomek, ani ne dva miliony. Přitom za takový rozpočet se běžně točí propracované celovečerní snímky.

Čísla jsou devastující i v jiném měřítku. Za úvodní víkend zavítalo do kin 5 723 diváků. Konečné číslo za oba dva dny se zastavilo na počtu 10 143 návštěvníků. Ve více než desetimilionové zemi to znamená, že dílo nezhlédlo ani procento naší populace. 

Od bažiny do komiksu

Animované dobrodružství Hokus pokus Diplodokus od polského režiséra Wojteka Wawszczyka sleduje mladého dinosaura, který žije klidný život v bažině se svými rodiči. Jednoho dne však zjistí šokující věc, že celý jeho svět existuje jen jako kresba v komiksu, jehož autorem je umělec Tadeáš.

Vydavatelka tvrdí Tadeášovi, že dinosauři se neprodávají, že potřebuje nakreslit něco mnohem roztomilejšího. Pod tímto tlakem sahá autor po gumě a rodiče hlavního hrdiny jednoduše vymaže. Diplodokus se zachrání jen díky speciální schopnosti, umí totiž přeskakovat mezi jednotlivými komiksy.

Během svých přeskoků nachází nové společníky, kouzelníka Hokuse Pokuse, profesora Nervovláska a odvážnou pilotku Entomologii. Společně putují fantastickými světy a snaží se přesvědčit Tvůrce, aby svou tvorbu nenechal ovlivnit komerčními požadavky. Zápletka tak vlastně vypráví příběh o boji umění proti povrchní líbivosti.

Co si myslí ti, kteří vydrželi až do konce?

Reakce diváků se tentokrát opravdu rozcházely. Jeden z komentujících se například svěřil, že jeho děti (sedm a čtyři roky) během projekce usnuly a po skončení filmu tak ani nevěděly, co vlastně viděly. Úvod měl podle něj švih a zajímavý nápad, ale prostředek se táhl a ztratil energii.

Jiní naopak chválili odvahu autorů jít proti proudu, i když přiznávali, že má scénář mouchy. „Postavy se občas chovaly zvláštně, děj působil zmateně, jako by neměl jasná pravidla,“ napsal jeden z diváků. Ti, kteří odcházeli z kina spokojení, naopak vyzdvihovali závěr, podle nich dokázal slabší pasáže vyvážit a přinesl silný obraz o tom, jak kýč dokáže pohltit všechno ostatní.

Důvodů debaklu je hned několik

Rodiny stále sahají spíše po osvědčených značkách, jako je Pixar, Disney, případně domácí klasiky. Polsko-česko-slovenská novinka s neznámým dinosaurem byla zkrátka příliš velké riziko na rodinný výlet za stovky korun. Navíc když děti během projekce usínají a rodiče nevědí, co se vlastně děje, těžko očekávat kladné recenze, které by přilákaly další návštěvníky.

Pokud se tak ptáte, zda vůbec existuje cílové publikum, pak ano, určitě se najde. Snímek se hodí pro školáky od osmi let, kteří již zvládají náročnější vyprávění. Pro předškoláky je příliš komplikovaný, pro teenagery možná moc infantilní. Ale někde mezi tím existuje publikum, které jistě pohádku ocení.

Pro dospělé fanoušky animovaných filmů může být zajímavé, jak snímek reflektuje komerční tlaky v umění a boj o zachování vlastní tvorby. Jen škoda, že příběh pokulhává v tempu a celkovém zpracování. 

Pokud vás téma zaujalo natolik, že chcete film posoudit sami, zkuste jej najít na streamovacích platformách. Tam mívají druhou šanci snímky, které v kinech neuspěly. 

Zdroje: csfd.cz, kinomaniak.cz, novinky.cz