28. 11. 2025

Co se stalo s ženou, která 2x po sobě získala Nobelovku? O život ji připravil její vlastní vynález

Z historie známe příběhy mnoha významných lidí, kteří dokázali posunout hranice lidského poznání. Do dějin se tak zapsali svou genialitou a neochvějnou vírou v sílu vědy. Otevřeli lidstvu dveře k novým možnostem v oblasti medicíny, fyziky i mnoha dalších oborů. Patřila k nim i žena, která dvakrát získala Nobelovu cenu, ale nakonec se paradoxně stala obětí toho, co objevila.

V době, kdy k jejím objevům došlo, ještě nikdo netušil, jaký důsledek může mít dlouhodobý kontakt vědkyně s přírodními silami. Stala se v podstatě živým experimentem: její výzkumu jí přinesly kruté onemocnění a její osud byl zpečetěn.

Marie Curie-Skłodowská

Většina z vás už pochopila, že se jedná o Marii Curie-Skłodowskou. Patřila k největším osobnostem vědecké historie. Objevila radium a polonium a položila tak základy teorie radioaktivity. V jejím případě se však ukázalo, že vědecké objevy mají dvě tváře. Jedna přináší světu naději, druhá nebezpečí. Marie Curie nakonec zemřela na nemoc způsobenou právě dlouhodobým působením radioaktivního záření.

Vědecký pokrok lidstvu prospívá, ale umí též ničit

Marie Curie-Skłodowská se narodila roku 1867 ve Varšavě. Věda ji fascinovala od mládí, a tak usilovala o to, aby se dostala na pařížskou univerzitu Sorbonnu. Tam nejprve studovala a později se stala historicky první profesorkou. Výzkumy, které prováděla se svým manželem Pierrem Curie, ji po čtyřech letech dovedly k objevu polonia, které Marie pojmenovala po své polské vlasti. A později objevila i mnohem radioaktivnější radium. Poznámka: První gram izolovala ze smolince, který pocházel z Jáchymova.

Když začala Skłodowská pracovat na svých vědeckých pokusech, neměla ani tušení o tom, že dlouhodobé radioaktivní záření je životu nebezpečné. Pracovala bez ochranných pomůcek, zkumavky s radioaktivními látkami nosila po kapsách a manipulovala s nimi holýma rukama. A tak se její organismus vlastně stal „živým experimentem“.

Paradox lidského osudu: lidstvu prospěla, sebe zabila

Dlouhodobé záření začalo působit postupné zdravotní problémy. Marie Curie bojovala s oslabením organismu, postupně ztrácela zrak, a nakonec ji onemocnění z ozáření připravilo o život. Zemřela v těžkém zdravotním stavu a v bolestech na aplastickou anémii, kterou dnes známe jako leukémii. A to ve věku 66 let. Pohřbena byla v olovněné rakvi, aby se zabránilo šíření radiace z jejích ostatků.

Pierre a Marie Curie: Zdroj: Unknown photographer / Creative Commons / CC0 1.0

Na osudu Marie Curie je patrný paradox, který může věda přinést: lidstvu dala tato žena nové možnosti ve fyzice a medicíně a její objev se zároveň stal příčinou její smrti. Přestože byl osud této ženy tragický, otevřela cestu k moderní medicíně, zejména k léčbě rakoviny. První výzkumy léčby této zákeřné nemoci byly prováděny pod jejím osobním vedením.

Dvakrát potvrzená genialita

První Nobelovu cenu získala Marie Curie-Skłodowská v roce 1903 za fyziku (společně s Pierrem Curie a Henri Becquerelem). Podruhé byla oceněna v roce 1911 za chemii za izolaci čistého radia. A stala se tehdy první osobou v historii, která tohle mimořádné ocenění získala dvakrát. Zároveň tak změnila postavení žen v oblasti vědy a technického pokroku.

Děti Marie Curie

Myslím, že je na místě, abychom věnovali také pozornost dětem Marie a Pierra Curie. Vědě byla totiž zasvěcena celá jejich rodina. Těmto vědcům se narodily dvě dcery Irène a Hélène a syn Pierre. Irène Joliot-Curie vedla katedru nukleární fyziky na Sorboně. S manželem se jim podařilo úspěšně identifikovat pozitron i neutron a roku 1935 společně získali Nobelovu cenu za chemii. Irène Joliot-Curieová taktéž zemřela na leukémii, způsobenou ozářením při výzkumu radioaktivity.