Za socialismu obrovský hit. V dnešní době by režisér zastavil natáčení po 5 minutách

Když si dnes pustíme v televizi starší českou komedii, občas se divíme, co bylo dříve běžné. Ne kvůli špatné kvalitě obrazu. Spíš kvůli tomu, jak často se dřív žertovalo z věcí, které jsou dneska citlivé. Humor býval přímočařejší a občas i dost krutý.

Film, který byl v socialismu hit a dodnes má kultovní status, by v některých částech dnes narazil. Stačí pár scén, kde je terčem posměchu někdo slabší, pár vět o tom, kdo „je divnej“, a do vtipy, ze kterých by se leckomu z nás zvedalo obočí. Dřív se tomu člověk zasmál a šlo se dál. Dneska by se o tom psalo a vytrhávalo ho by se to z kontextu. Někdo by to celé musel vysvětlovat. Neříkám, že je to špatně. Jen je vidět, že se hranice posunuly a že to, co kdysi patřilo k běžné zábavě, by dneska působilo jako něco, co už si televize raději nedovolí.

Když se scénář potká s režií

A přesně sem patří film Jiřího Menzela z roku 1985 podle scénáře Zdeňka Svěráka se stal jednou z nejpopulárnějších československých komedií vůbec a k tomu se proslavil i v zahraničí. Získal ocenění na nejrůznějších festivalech a byl dokonce i nominovaný na Oscara za zahraniční film. Herec János Bán, který ztvárnil Otíka, získal cenu pro nejlepšího herce. Je teda jasné, že jde o výborný film své doby, který milujeme dodnes.

Jenže právě „své doby“ je tady klíčové

I přes to, by se komedie Vesničko má středisková, která stojí na českém humoru dnes natáčel stěží. Mentálně opožděný závozník Otík Rákosník je přidělený k řidiči Pávkovi (Marián Labuda) a jeden malér střídá druhý. Pávek je trpělivý, hodný a chvíli to vypadá, že právě on je ten člověk, který Otíkovi rozumí. Jenže pak přijde situace se zbouraným sloupkem u vrat vlivného chalupáře a trpělivost dojde i jemu. A protože na farmě a v družstvu se všechno řeší po svém, začne se hrát o to, kdo se Otíka „zbaví“, kdo ho dostane a kdo si na něm naopak něco vyřídí.

Dnes by se na tenhle základní princip dívalo jinak. Otík je totiž často brán jako zdroj vtipů na jeho osobu. Film ho nevykresluje dostatečně jako plnohodnotnou postavu, která má svoje osobnost, ale spíš jako centrum trapasů. A i když film působí na první pohled laskavě, spousta vtipů stojí na tom, že se smějeme někomu, kdo situace nechápe a neumí se bránit. Tehdy to lidé brali jako roztomilou lidovost. Dneska by se mnohem víc řešilo, jestli je to fér.

Dnes je to trochu víc úzkoprsé

Druhá věc, kterou bychom dnes nekompromisně řešili, je bezpečnost a nezodpovědnost, která se podává jako roztomilá sranda. Filosofická postava Rudolfa Hrušinského, doktor Skružný, se zapsala do historie české kinematografie. Jenže zároveň je pan doktor mizerný řidič, který neustále bourá, jezdí jako střelec a film to prezentuje jako něco, co k němu prostě patří. Dnes by se u podobných scén mnohem častěji ozvalo: „Počkejte, tohle už není vtipné.“ Ne proto, že bychom neměli smysl pro humor, ale protože se změnilo vnímání toho, co je dobré pustit do televize.

Když se smích mění v nervózní ticho

Je zvláštní, jak se některé věci během let otočí. Vesnička je po všech čertech skvělý film. Výborně zahrané postavy, doplňuje dechberoucí atmosféra, která se z českého filmu pomalu vytratila. Možná je to právě proto, že se změnila doba a filmaři se nedokázali přizpůsobit. Protože ruku na srdce, většina starších filmů stojí na humoru, který se dnes už nenosí, ale právě to je činí tak dobrými.

Právě to je ten důvod, proč ho tolik milujeme. Proto si ho pouštíme znovu. Proto citujeme hlášky, i když jsme film neviděli roky. Jenže když ho pustíte někomu, kdo žije v dnešní citlivé době, ty nejlepší momenty mu prostě nebudou připadat vtipné. Ne že by se kvalita Vesničky šla časem dolů. Jen se změnilo publikum a změnilo se, na co je společnost háklivá.

Skvělý film, který už by se točil jinak

Nikoho rozhodně nechci vyzývat k tomu, aby ji zatracoval, nebo aby naopak přehlížel, někdy možná nemístný humor. Nicméně já musím uznat, že film je to prostě skvělý. Navíc je za mě důkazem toho, jak výborně uměli Menzel se Svěrákem vystihnout lidi. Je to příběh ze života doby, kterou dnes už nikdo nechápe.

Kdyby dnes někdo přišel s nápadem „uděláme komedii, kde velká část legrace stojí na mentálně postiženém závozníkovi a do toho dosadíme doktora, co bude bourat autem“, měl by to těžké. Pokud si chcete připomenout dobu, kdy se žertovalo o všem, pusťte si ho například na Netflixu.

Zdroje: medium.seznam.cz, csfd.cz, ceskatelevize.cz