Leželo to roky v paneláku. Dnes z toho může být poklad za 1 200 000 Kč
Po babičce zůstal byt plný starého nábytku, porcelánu a dost možná také obrazů, které tam visely už tak dlouho, že je vlastně ani nikdo nevnímal. Co tak bylo pro všechny překvapivé, že se jeden z nich později prodal za částku, za kterou byste pořídili garsonku na malém městě.
Kamarádka mojí kolegyně loni pomáhala vyklízet byt po tetě v Brně. Nábytek šel do sběrného dvora, oblečení do kontejneru a dva obrazy, které visely v obýváku nad gaučem, chtěla původně nechat v bytě pro nového majitele, ať si s nimi dělá, co chce. Naštěstí ji napadlo vyfotit je a poslat známému, který se aktivně pohybuje v okruhu umělců.

Ten jí odepsal jedinou větou: „Tohle tam nenechávej, nech si to ocenit.“ A jak to dopadlo? Jeden z obrazů byl bezcenná napodobenina, ale ten druhý, nenápadná abstrakce v ošoupaném rámu, pocházel od autora, jehož díla se na aukcích prodávají za přívětivé částky, tedy alespoň z pohledu prodávajícího.
Za socialismu u nás spoustu let nefungoval normální trh s uměním. Lidé si kupovali obrazy v prodejnách za pár stovek, dostávali je od kamarádů výtvarníků nebo je zdědili po příbuzných z první republiky. Nikdo to určitě nebral jako investici, a proto se dnes v českých bytech včetně paneláků pořád nachází díla, která mají na aukčním trhu zajímavou cenovku.
Čím to, že zrovna teď ty ceny tak letí
V roce 2024 proteklo sálovými aukcemi 1,5 miliardy korun a padl historický rekord, když se Kupkův obraz Početí prodal za 126,5 milionu. Avšak milionových cen nedosahují jen slavná prvorepubliková jména typu Kupka nebo Toyen. Poslední roky výrazně rostou i ceny autorů, kteří tvořili v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech.
Tedy přesně v době, kdy se v Česku stavěly paneláky a lidé si do nich stěhovali nábytek ze sektorových sestav, koberce s geometrickými vzory a na zdi věšeli obrazy, které dostali nebo levně koupili. Mikuláš Medek, Kamil Lhoták, Zdeněk Sklenář, Karel Malich, Adolf Born, Jaroslav Róna, tohle jsou autoři, jejichž díla se dnes na aukcích perou o šestimístné a sedmimístné cifry.

Za normalizace nesměli vystavovat
Řada výtvarníků za normalizace nesměla vystavovat a často ani oficiálně prodávat svá díla. Jejich obrazy končily tak maximálně v bytech přátel, v ateliérech nebo na půdách. Nikdo je neznal a téměř nikdo o ně nestál. Po revoluci se ale postupně začaly vynořovat, a to se zajímavou finanční částkou v pozadí.
Takový Mikuláš Medek je učebnicový případ. Vnuk impresionisty Antonína Slavíčka, syn generála a spisovatele Rudolfa Medka. Komunisté ho vyhodili z akademie, za normalizace nesměl vystavovat a zemřel v sedmačtyřiceti na komplikace cukrovky. Lidé, kteří od něj koupili obrazy za jeho života, za ně dali pár stovek nebo tisícovek.
Když pak v roce 2019 jeho obraz Akce I, kterému se říká Vajíčko, opustil aukci za 57 milionů korun, některým z těch původních majitelů asi vyskočil tep. A o dva roky dříve se jeho Zobrazení pohledu na nějakého svatého z roku 1966 prodalo za 10,68 milionu.
Kamil Lhoták zase patří k autorům, jejichž práce se dají najít i v pozůstalostech běžných rodin. Maloval veterány, letadla či balóny. Nebylo to kontroverzní, nebyla to avantgarda, které by se režim bál. Proto jeho obrazy visely i v bytech lidí, kteří by se za avantgardní umění neskrývali. Následně jeho nejdráže prodaný obraz překonal pět milionů.
Gottovy obrazy za miliony, aneb když maluje celebrita
Protože jsme na webu o showbyznysu, jeden příběh sem obzvlášť patří. Karel Gott za život namaloval odhadem kolem sedmdesáti obrazů. Nikdy žádný neprodal, všechny daroval kamarádům a rodině. Kritici mu vyčítali kýčovitost a tvrdili, že jeho díla jsou zajímavá jen proto, že je namaloval slavný zpěvák.
Přitom jeho obraz V kavárně se prodal za tři miliony korun, Lady Carneval za necelé dva miliony a celkově tři Gottovy oleje v jedné aukci vynesly skoro sedm milionů. Takže pokud znáte někoho, komu Karel Gott kdysi namaloval obrázek k narozeninám nebo mu ho věnoval po koncertě, ten člověk dnes sedí na poměrně zajímavém majetku.
Znáte osobně někoho, kdo na půdě objevil cenný poklad? Budeme rádi, když se podělíte o svůj příběh v komentářích.
Zdroje: artplus.cz, sberatel.info, ct24.ceskatelevize.cz, penize.cz
