Šli na obyčejnou procházku. V českém lese našli poklad za téměř 12 milionů korun

Vyrazit v zimě na výšlap do podkrkonošských kopců, to je taková klasika víkendového programu. Dva muži, kteří se začátkem února 2025 vypravili na úbočí jednoho z nejznámějších vrcholů východních Čech, ale zažili něco, co rozhodně nepatří k běžným procházkovým úlovkům. 

Ze zarostlého kamenného valu na ně totiž vykukoval předmět, který v zemi trpělivě čekal celá desetiletí. 

Rez, prach a šest stovek zlatých mincí

Těžko říct, jestli ti dva pocítili něco jako zvědavost, předtuchu, anebo jen chtěli uklidit nepořádek v lese. Faktem je, že na jihozápadním úbočí kopce Zvičina, který se zvedá do 672 metrů nad mořem kousek od Dvora Králové nad Labem, si povšimli zkorodované hliníkové nádoby, která trčela z uměle nasypaného kamenného valu. 

Žádný detektor kovů u sebe neměli, mapu s vyznačeným pokladem také ne. Šlo o čistou náhodu. Když víko povolilo, uvnitř se jim naskytl pohled hodný muzejní vitríny. Bylo tam téměř šest set mincí, precizně vyskládaných do jedenácti sloupečků a pečlivě zabalených do černé textilie. Kousek vedle, sotva metr od první schránky, ležela v zemi ještě druhá kovová krabice. 

V druhé schránce se nacházelo šestnáct různých tabatěrek, deset náramků, drobná taštička z jemného drátěného pletiva, kapesní hřeben, řetízek zakončený miniaturním klíčkem a pudřenka. Celý nález měl na váze úctyhodných sedm kilogramů, z toho 3,7 kilogramu tvořily samotné mince. 

Dva muži, kteří neztratili hlavu ani svědomí

Znáte film Poklad z roku 2024, kde Jiří Langmajer celý snímek pátrá po bájném pokladu kdesi na Bali a nakonec zjistí, že ten skutečný poklad nosí v srdci? Tady ti dva nálezci zlato v srdci hledat nemuseli, protože ho měli plnou tašku. Ale namísto toho, aby obsah schránek strčili do batohu a zmizeli, udělali přesně to, co by měl udělat každý slušný člověk. 

Zamířili rovnou do Muzea východních Čech v Hradci Králové a vše odevzdali odborníkům. Archeolog Miroslav Novák, který vede muzejní archeologické oddělení, později přiznal, že první pohled na obsah nálezu ho zastihl naprosto nepřipraveného. A numismatik téhož muzea Vojtěch Brádle na tom nebyl o nic lépe. Oba shodně potvrdili, že nález takového rozsahu v Královéhradeckém kraji nikdo nepamatuje.

Zlato je pravé, potvrdili experti

To nejzajímavější přišlo až o necelý rok později. V lednu 2026 totiž dorazily výsledky z pražského Puncovního úřadu, kam byl celý soubor předán k odborné analýze. Všech 598 mincí i veškerých 34 dalších předmětů je opravdu vyrobeno z ryzího zlata. Celková hmotnost ryzího zlata v depotu dosáhla 5 230 gramů. 

Při ceně drahého kovu platné ke dni nálezu, tedy zhruba 2 237 korun za gram, se hodnota celého pokladu vyšplhala přes 11,7 milionu korun. A to se bavíme čistě o ceně materiálu, historická hodnota je podle odborníků prakticky nevyčíslitelná. 

Kdo zlato zakopal a proč se pro něj nevrátil

Zvičina stojí přesně na místě, kde se v minulosti potkávaly dva světy. K jejímu jižnímu úpatí sahalo české osídlení, zatímco severní svahy obklopovaly vesnice s převážně německy mluvícím obyvatelstvem. Tato poloha na národnostním rozhraní otevírá hned několik možných vysvětlení.

První teorie pracuje s předpokladem, že majitelem mohl být člověk pronásledovaný nacistickým režimem. Třeba někdo židovského původu, kdo se po roce 1938 snažil zachránit rodinné cennosti před konfiskací. Druhá verze předpokládá, že zlato zakopal Němec, který po válce čelil odsunu a doufal, že se jednou vrátí. A třetí varianta míří k roku 1953, kdy komunistická měnová reforma ze dne na den znehodnotila úspory milionů lidí a leckoho přivedla k zoufalým krokům.

U archeologických nálezů z drahých kovů se odměna pro nálezce vypočítává z ceny materiálu. Mohli by tak získat nálezné až do výše zhruba 1,17 milionu korun, tedy přibližně deset procent z celkové hodnoty zlata. Nakonec si však rozdělí 11,7 milionů korun!

Podělte se s námi v komentářích o vlastní zkušenosti. Našli jste někdy v přírodě něco neočekávaného? 

Zdroje: facebook.com, arkeonews.net, zpravy.aktualne.cz