Hit, který miluje celé Česko, zpěvák původně vůbec neměl nazpívat. Nakonec mu změnil kariéru

Přes čtyřicet let se drží v playlistech rádií, na plesech i na vesnických zábavách a text k ní zná babička i vnučka. O to překvapivější je, že tahle taneční klasika měla původně zůstat nenahraná, protože jí vlivný muž tehdejší branže vystavil jednoznačné veto. 

Vznikla pro potřeby filmu z počátku osmdesátých let a k posluchačům se probojovala jen díky tomu, že se skupina jejích tvůrců rozhodla zariskovat. Ten hazard se vyplatil a odmítnutá skladba nakonec svému zpěvákovi zásadně proměnila kariéru. 

Podivný rachot z pražského kina

Psal se první máj roku 1983 a pražské kino se chystalo na slavnostní premiéru nového filmu. Ve foyeru u skleničky posedával vlivný muž, který měl v tehdejším showbyznysu prsty téměř ve všem, a nic nenasvědčovalo tomu, že se za pár okamžiků vyleká. Z hlediště se totiž znenadání ozval takový randál, až sklenky na stole poskočily. 

Rozjařený sál začal cosi hlasitě skandovat a onen mocný pán zaskočeně vyzvídal, co to ti lidé uvnitř tak vášnivě řvou. To, co se od svých společníků dozvěděl, ho muselo zaskočit, jelikož se z hlediště ozývala píseň, kterou sám krátce předtím rázně smetl ze stolu.

Klučina od cirkusu, kterého hudbě učily řádové sestry

Abychom pochopili, proč se v onom sále mohli lidé zbláznit, musíme se vrátit o pěkných pár let zpátky, k jednomu neobyčejnému dětství. Náš hrdina vyrůstal v proslulé cirkusácké rodině a jako malý kluk projezdil s rodinným podnikem velký kus Evropy. V osmi letech zakotvil s maminkou na čas v Itálii, kde ho v internátní škole vzaly pod svá křídla řádové sestry. 

„Do mých 4 let se rodiče o mě pořád prali. Chvíli jsem byl s mámou, chvíli s tátou. Pak už jsem ani nevěděl, kam patřím,“ prozradil v rozhovoru pro web seznamzpravy.cz.

Právě tady se z něj pod vedením matky představené vyklubal malý varhaník, který už po roce doprovázel mše. Když se z chlapce stal dvacetiletý mladík a usadil se v Čechách a neunikl zraku jistého vlivného právníka. Ten měl na talenty neobyčejný čich a v charismatickém muzikantovi s lehce jižanským šmrncem okamžitě vytušil budoucí hvězdu. 

Vzal si ho pod svá křídla, pomohl mu sestavit kapelu a naskočili na vlnu, na které jeden hit stíhal druhý. Tenhle muž ovšem neřídil jen koncerty a nahrávání, do rukou si vzal prakticky celý život svých svěřenců, a to včetně toho, jak tráví volné chvíle. V osmdesátkách patřil k nejmocnějším figurám zdejší zábavy a jeho slovo mělo být obvykle tím posledním.

Producentovo strohé „nikdy“

Oním zpěvákem je Michal David, vlastním jménem Vladimír Štancl, muž s neomylným citem na hity, jehož přísným ochráncem byl producent František Janeček. Zlom nastal v roce 1983, kdy se natáčel film Vítr v kapse a bylo potřeba dodat něco úderného na jeho samý závěr. 

Skladatel Zdeněk Barták složil chytlavou melodii, textař Eduard Pergner ji pod pseudonymem Boris Janíček opatřil slovy a pak přišla ta nejtěžší otázka ze všech, totiž kdo tomu propůjčí hlas. Ve hře byla i jména jako Jitka Zelenková či Pavel Sedláček, jenže když skladbu pustili Davidovi, sedla mu jako šitá na míru a nadchla ho. 

O jeho repertoáru měl ovšem poslední slovo Janeček a ten po přehrání nahrávky utrousil jen strohé „To je blbost. Ne, nikdy!“. Obával se totiž, že by si jeho hvězda mohla pokazit pověst zdánlivě nepovedeným popěvkem. Osud legendární písně jménem Nonstop tak v tu chvíli visel na vlásku. 

Riskantní noc, která všechno změnila

Hit, který miluje celé Česko, zpěvák původně vůbec neměl nazpívat, nakonec se ale Barták spolu s Davidem a režisérem Jaroslavem Soukupem rozhodli risknout to na vlastní pěst. Skladbu potají nahráli přes noc v hudebním studiu Ve Smečkách kousek od Václavského náměstí a hotovou nahrávku jednoduše přilepili na konec filmu. 

Že jim risk vyšel, pochopili až ve chvíli, kdy sálem projela ta nebývalá bouře nadšení. „Řvou Nonstop, Franto,“ objasnili vyjevenému producentovi jeho kumpáni, kteří o tajné nahrávce věděli už delší dobu. Sám Janeček prý svůj omyl později několikrát uznal.

Která pecka od Michala Davida je vaší srdcovkou?

Zdroje: tn.nova.cz, denik.cz, mujrozhlas.cz