Babiš nebyl jediný, kdo často chyběl ve Sněmovně. Jiný premiér vynechal téměř 60 % hlasování
Docházka politiků do Poslanecké sněmovny někdy bývá dost tristní. Jak ukázala někdejší analýza, Babiš nebyl jediný, kdo často chyběl ve Sněmovně. Překvapivě se neúčast objevila i u Miloše Zemana, který v minulosti dokonce navrhoval za časté absence poslance trestat.
Od předsedy vlády všichni čekají, že bude řídit stát, jednat s ministry, cestovat do zahraničí a reprezentovat nás a zároveň se zodpovídat poslancům. Jenže právě účast na sněmovních hlasováních bývala u některých českých premiérů dost nízká. A jak ukázala jedna starší analýza, rozhodně nešlo o ojedinělé případy.
Zeman toho vynechal dost
Když se v listopadu 2019 začala rozebírat docházka tehdejšího (a i nynějšího) premiéra Andreje Babiše, novináři se rozhodli podívat se také na jeho předchůdce. Výsledky byly víc než zajímavé. Jeden z bývalých předsedů vlády totiž vynechal skoro šest z deseti hlasování, ač dřív sám mluvil o tom, že by poslance s vysokou absencí trestal pokutami.
Server iRozhlas zveřejnil 12. listopadu 2019 analýzu účasti českých premiérů na hlasováních. Andrej Babiš podle tehdejších údajů vynechal víc než 73 procent hlasování. Hned za ním následoval Miloš Zeman, který vedl českou vládu v letech 1998 až 2002. Během svého premiérského působení chyběl u téměř 60 procent hlasování. A to už je slušné.
Zajímavé na tom je hlavně jedno. Zeman v minulosti zastával poměrně přísný postoj k poslancům, kteří ve Sněmovně často chyběli. Ještě jako předseda dolní komory navrhoval, aby se zákonodárcům za vysokou absenci snižovaly platy.
Ani další premiéři ale neměli stoprocentní účast. Václav Klaus a Bohuslav Sobotka vynechali shodně 52 procent hlasování. Vysoká absence tak nebyla žádnou výjimkou ani u dalších předsedů českých vlád.

Babiš se oháněl pracovními povinnostmi
Velkou pozornost tehdy vyvolalo vyjádření Andreje Babiše. Při projednávání daňového balíčku v listopadu 2019 ho rozčílily dlouhé debaty poslanců, a tak prohlásil, že do Sněmovny už chodit nebude.
Později vysvětloval, že mu dlouhá jednání připadají úplně k ničemu. Pro iRozhlas uvedl: „Pět hodin například pro mě znamená deset schůzek. Mojí hlavní pracovní náplní je pracovat pro lidi téhle země jako premiér.“ Přitom je to dneska právě on, kdo má často ve Sněmovně velmi dlouhé projevy.
Babiš zároveň podporoval zavedení takzvaného klouzavého mandátu. Ten by umožnil, aby poslance, který se stal členem vlády, dočasně nahradil někdo jiný. Po skončení vládní funkce by se původní poslanec mohl do Sněmovny vrátit.
Kritika se ovšem netýkala pouze hlasování. Babiš podle tehdejší analýzy často chyběl i na takzvaných ústních interpelacích. To jsou jednání, při kterých poslanci pokládají premiérovi otázky. Také se jim lidově říká `grilování`. V analyzovaném období přišel a odpověděl na doplňující otázku ve 38 procentech sledovaných případů. V dalších pěti procentech sice přišel, ale k odpovědi na doplňující otázku nedošlo.
Co znamená vysoká absence? Že politik nepracuje?
Při hodnocení těchto čísel je ale zapotřebí rozlišovat mezi nepřítomností při hlasování z banálních důvodů a skutečnými pracovními povinnostmi. Premiér totiž může být mimo Sněmovnu například kvůli zahraniční návštěvě, jednání vlády nebo kvůli jiným důležitým povinnostem.
Rozdílné názory se objevily také v diskusi na serveru iDnes.cz. „No on má premiér i jiný povinnosti, než pravidelně chrápat ve Sněmovně jako Schwarzenberg…,“ napsal 12. listopadu 2019 čtenář Pavel Malchárek. Jinak situaci vnímal diskutující Jan Molnár, který poznamenal: „Proč by chodili, když se jim penízky sypou a ovce jim věří.“
Samotná statistika navíc nemusí přesně odpovídat době nepřítomnosti. Během krátkého jednání se totiž může hlasovat hned několikrát, zatímco jindy poslanci několik hodin jenom diskutují (a nutno podotknout, že ne vždycky k věci) a k hlasování nedojde.
Historická čísla každopádně ukazují, že časté vynechávání hlasování nebylo záležitostí jednoho premiéra ani jedné konkrétní politické strany. Zůstává proto otázkou, jak by se měla práce předsedy vlády hodnotit a nakolik je rozhodující právě jeho účast ve Sněmovně.
A co si myslíte vy? Měl by premiér pravidelně hlasovat společně s poslanci, nebo je důležitější, aby se věnoval jiným, třeba důležitějším povinnostem spojeným s řízením státu?
Zdroje: irozhlas.cz, idnes.cz, aktualne.cz
