Našli jsme školu z filmu Bota jménem Melichar. Po 43 letech bychom tam klidně šli znovu do první třídy, učí se v ní dodnes
Pamatujete si na svou základní školu? Na dlouhé chodby, zvonění a klecové šatny? Takové vzpomínky umí vyvolat pořádný záchvat nostalgie a když se některým z nás v dospělosti poštěstí vydat se znovu do starých známých chodeb a tříd, je to, jako bychom se vrátili v čase.
Podobné pocity dokážou vyvolat i místa ze starých filmů, které jsme viděli, když jsme byli děti. Zvlášť ty, které se odehrávají ve školním prostředí a které jsme viděli snad stokrát. Jedna taková dětská komedie letos slaví už 43 let a my jsme zjistili, jak dnes vypadá škola, ve které se natáčela. Nejenže stále stojí, ale dodnes do ní chodí školáci – ne ti filmoví, ale praví.
Natáčelo se za běžného provozu
Možná byste čekali, že pokud se natáčí ve škole, filmaři ji buď využijí o víkendu, nebo o letních prázdninách, kdy je prázdná. Jenže opak je pravdou. Tenhle snímek vznikal od října do prosince za běžného provozu a většina záběrů na zdánlivý kompars jsou vlastně reální žáci, kteří chodili do školy. Umíte si představit, že by vám jednoho dne přišli do školy filmaři a vy byste díky tomu figurovali v jedné z nejoblíbenějších českých komedií?
Troškův filmový debut
Legendární komedii Bota jménem Melichar natočil Zdeněk Troška a je to dokonce jeho úplná prvotina. Tehdy pracoval jen jako asistent režiséra a o velké kariéře si mohl nechat jen zdát. Scénář Jany Knitlové před ním odmítlo hned pět zkušených režisérů, kteří argumentovali, že film je pouze o dětech. Tehdy se tradovalo, že filmař má tři nepřátele – děti, zvířata a sníh. Troška se však nezalekl a po dokončení práce na filmu Krakonoš a lyžníci, který obsahoval všechny zmíněné nepřátelské elementy, na nabídku kývl.
A udělal dobře. Snímek získal ocenění u nás i v zahraničí a Trošku vystřelil mezi režisérské hvězdy. Ten navíc toho samého roku vydal i legendární komedii Slunce, seno, jahody a na hvězdnou kariéru bylo zaděláno.

Škola stojí v Praze a stále se v ní učí
Našli jsme školu z filmu Bota jménem Melichar. Po 43 letech bychom tam klidně šli znovu do první třídy, učí se v ní dodnes. Zmíněná škola, kde film našeho dětství vzniknul, je v pražské Michli, konkrétně v Bítovské ulici. A přestože se za více než čtyři desetiletí pochopitelně mnohé změnilo, některé části areálu by fanoušci filmu poznali okamžitě. Zajímavé je totiž její uspořádání. Škola totiž není jednou velkou budovou, ale tvoří ji několik samostatných pavilonů. Právě to ve filmu způsobovalo řadu komických situací. Děti i učitelé se museli neustále přesouvat a přezouvat, což mladé učitelce Adamové rozhodně neusnadňovalo život.
Troška se po letech vrátil na známá místa
A jak vypadá slavná škola dnes? V posledních dvaceti letech se hodně rekonstruovalo a pavilony v areálu navíc dostaly různé barvy, aby se dětem lépe orientovalo. V roce 2004 se sem dokonce vrátil samotný Troška, který ji navštívil při zahájení nového školního roku. A změny ho příjemně překvapily.
„Už tenkrát to byla moderní škola, ale teď je to lepší,“ zavzpomínal pro Český rozhlas. Pochvaloval si především vybavení tříd a nové sportovní zázemí.
Od té doby se navíc areál ještě rozrostl. Přibyla například moderní sportovní hala, která školákům výrazně zlepšila možnosti tělocviku. Některé zastřešené chodníky, které si pamatujeme z filmu, ale zůstaly zachované.
Na Melichara se ve škole nezapomnělo
Asi nejhezčí na celém příběhu je, že škola svou filmovou minulost nezapomněla. Dokonce zde funguje spolek rodičů a přátel školy s názvem Želva Melichar, který pomáhá podporovat výuku, mimoškolní aktivity i spolupráci mezi rodiči a školou. Jméno slavného filmu tak v Bítovské ulici žije dál, i když od jeho premiéry uplynulo už tolik let. Na tomto pěkném příkladu se ukazuje, že filmy nejsou jen příběhy, které si občas pustíme v televizi. Připomínají nám vlastní dětství a dobu, kdy naším největším problémem byla zapomenutá žákovská knížka.
Pamatujete si tento legendární film?
Zdroje: filmovamista.cz, zdenektroska.cz, praha.rozhlas.cz, csfd.cz
