Tři oříšky pro Popelku mají v Německu jiný konec. Kvůli sporu televizí z nich vystřihli to nejlepší

K legendární pohádce Tři oříšky pro Popelku neodmyslitelně patří fenomenální herecký výkon Libuše Šafránkové, kouzelná zimní atmosféra a písničkový hit v podání Karla Gotta. Pohádka se proslavila i za hranicemi, ovšem málokdo tuší, že v Německu ji dlouhá léta sledovali bez jednoho hlavního atributu. Kvůli sporu televizí z nich vystřihli to nejlepší.

Pohádka si získala miliony srdcí po celém světě. Ovšem Němci byli několik let ošizeni o její celkovou podobu. Závěrečná scéna byla obohacena pouze instrumentálním doprovodem, zatímco u nás si diváci konec neumí představit bez Gottova hlasu.

Vánoční klasika

Tři oříšky pro Popelku patří každoročně k těm nejvyhledávanějším pohádkám ve vánočním období. Staly se srdeční záležitostí ovšem nejen u nás, ale i v dalších státech. Například v Norsku je pohádka vysílána tradičně během Vánoc již od devadesátých let, za čímž stojí také jejich specifický dabing, který celý namluvil jeden člověk. V Německu pak také neoddělitelně patří k vánočním svátkům.

„Nekorunovaná královna mezi českými pohádkami, jejíž krása je ještě umocněna tím, že se odehrává v zimě.“ – Radyo na ČSFD

Pohádka z roku 1973 totiž přináší neokoukaný příběh Popelky, která se od ostatních pohádkových dívek liší tím, že představuje emancipovanou a cílevědomou postavu. Za tak povedeným pojetím stojí nejenom scénář Františka Pavlíčka, ale i samotné herecké provedení půvabné Libuše Šafránkové. Ta ve sněhem zasypaném prostředí okouzlila nejen prince, ale i diváky mnoha generací. Herečka je tak jedním z klenotů legendární pohádky. Další neoddělitelnou součástí je bezpochyby píseň Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš, kterou složil autor hudby k celému dílu Karel Svoboda, text k ní napsal Jiří Štaidl a nazpíval ji Karel Gott.

Ovšem Němci, kteří k snímku přispěli svou koprodukcí, byli o úplné znění písně ochuzeni.

Německá koprodukce

Pohádka byla natočena v československo-východoněmecké koprodukci, přičemž z německé části na ní pracovala společnost DEFA. Ta představovala znárodněný filmový průmysl bývalého Východního Německa a díky jejím finančním prostředkům si mohl režisér pohádky Václav Vorlíček dovolit mnohem bohatší výpravu.

V roce 1976 se o Popelku začali zajímat i v Západním Německu. Na starost ji dostala televize WDR a v ní zaměstnaný televizní producent Müntefering, který se věnoval dětským pořadům. Zde přichází problém se samotným závěrem filmu.

Osobní vkus a televizní konkurence

Když západoněmecký producent Müntefering zhlédl pohádku, označil závěrečnou píseň v podání Gotta za kýčovitou záležitost, která shazuje celkovou uměleckou hodnotu pohádky. Rozhodl se proto konec zvukově upravit, a to aniž by se poradil s režisérem Vorlíčkem.

Ten se o událostech posléze dovídá a je mu vysvětleno, že za odstraněním Gottova hlasu stojí také jeho aktivita u konkurenční stanice. Karel Gott totiž za sebou v té době měl nazpívání znělky ze seriálu Včelka Mája, která byla spojena s televizí ZDF.

„Oznámili mi tedy, že v německé verzi Tří oříšků jeho píseň nechtějí, a nechali jen hudbu Karla Svobody,“ vzpomínal Vorlíček.

K odstranění Gottova hlasu patrně vedla právě spolupráce s konkurenční televizí, ovšem k rozhodnutí mohl přispět i osobní vkus Münteferinga.

Gottův hlas do pohádky vrátili až v osmdesátých letech

V Německu pohádka tedy končila jízdou prince a Popelky ve sněhu na koních za doprovodu instrumentální verze písně Karla Svobody. V osmdesátých letech se sice podle Gottova archiváře Jana Adama rozhodli vrátit pohádce i Gottův hlas, přesto je divákům známější její instrumentální verze.

Zatímco u nás je konec Tří oříšků pro Popelku úzce spjat i s legendárním hlasem Karla Gotta, mnozí němečtí diváci ani netuší, že instrumentální doprovod není původním finálem.

Umíte si představit pohádku Tři oříšky pro Popelku bez zpěvu Karla Gotta?

Zdroje: Česká televize, SRF, Filmový přehled, Blesk, ČSFD, Aha!