V USA by tuhle českou pohádku zakázali i na Halloween. My jsme ji hltali s lahvičkou sunaru v ruce
U nás je tahle klasika pohádkou, kterou si rádi vychutnají děti i dospělí. Naučila nás, že dobro vždycky vítězí nad zlem, ale taky to, že naši čeští filmaři mají opravdu zlaté ručičky. V zahraničí ale měli jiný názor. Specifický výtvarný styl jim mohl spíše připomínat nějakou formu hororu. O jaký klenot se jedná a proč je to pro nás taková srdcovka?
Na mysli máme jeden legendární příběh, který není původně tak úplně český. Avšak máme na kontě ikonickou adaptaci, která ve své době velmi působila i v Německu. Nejedná se samozřejmě o nic jiného než animovaný film Čarodějův učeň z dílny Karla Zemana. Některým je tento snímek znám taky pod názvem Krabat, tak se propagoval především v Německu.
U nás děti i dospělí tuhle animovanou pohádku přímo hltali. Příběh o Krabatovi, který bojuje s temným čarodějem a využívá k tomu řadu kouzel, není sice na první pohled extra nápaditý, ale to zpracování. Mnozí jej označují za dechberoucí. Animace byla na rok 1977 vyspělá a je třeba zmínit, že neurazí ani dnes. A to je to téměř 50 let. Na západě ale mají jiný názor. Takovým Američanům by mohla takováto estetika přijít naopak děsivá a zneklidňující.
Proč je to pohádka našeho dětství?
Pro náš je Čarodějův učeň Karla Zemana prostě klasika, která nemá v mnoha ohledech obdoby. Chlapec Krabat, který se v temném staročeském mlýně učí čarovat a následně musí porazit svého temného mistra je jednoduše stálicí, kterou zná dnes minimálně celá jedna generace našich obyvatel. Specifický výtvarný styl, který režisér Zeman přinesl, navíc jen tak nezapomenete. Už ve své době byl více než detailní a dbal na opravdové maličkosti, které filmu ve finále dodaly ten kýžený WOW efekt. Z některých vybraných scén navíc napětí vyloženě sálá v takové míře, že skoro až zapomenete, že nekoukáte na hranou adaptaci této legendy. To samozřejmě značně podporují i herecké výkony všech zúčastněných dabérů.
Proč Američané vidí horor?
Je samozřejmě jasné, že si my Češi budeme náš klenot chránit i po letech a budeme na něj patřičně hrdí, jak ho ale vidí diváci v zahraničí? Pravda je taková, že s největší pravděpodobností dost jinak než my. Takoví Američané by film s největší pravděpodobností ihned vypnuli s tím, že se jedná o příliš znepokojivou a příliš zastaralou animaci, na kterou se dívat rozhodně nebudou. A to ani na Halloween z recese, jak zaznělo v jedné z diskuzí. Natož to pak pouštět dětem jako pohádku.
Čarodějův učeň v podání Karla Zemana je pro ně zvláštně temný trip, kde se Krabat musí potýkat s opravdu divnými postavami a nástrahami. Proměny jednotlivých učňů v havrany nebo kopání vlastního hrobu jsou navíc motivy klasických staroevropských pohádek, které v USA zrovna moc dobře nerezonují. Temný mlýn, zlý čaroděj a celkově ponurá atmosféra jsou na ně jednoduše moc. A není se čemu divit. Vzhledem k historii evropských pohádek, které byly v jejich původní podobě spíše hororem, jsou naši diváci značně otrlejší. A co my vnímáme za příjemné a zábavné, mohou na západě jednoduše odsoudit.
Co dělá film tak výjimečným?
Kde se ale skrývá to hlavní kouzlo Čarodějova učně? Především v jedinečném a nápaditém vizuálu, se kterým si Karel Zeman opravdu vyhrál. Kombinace temných scenérií a svítivých papírových figurek je jedním slovem jedinečná. Něco podobného minimálně v rámci československého filmu hledat jenom marně. A to i s vědomím toho, že tuzemská tvorba je jedna z těch rozmanitějších v rámci celé Evropy. O kvalitách zpracování svědčí i dlouholetá popularita, která trvá dodnes a propisuje se i do uživatelského a kritického hodnocení, které je mimochodem více než pozitivní. Například na portálu CSFD.cz si tento skvost i po téměř 50 letech drží neuvěřitelných 87 %.
Zdroje: csfd.cz, wikipedia.org, nfa.cz
