Američané nenávidí náš milovaný Večerníček. Prý by děti měly po jeho zhlédnutí vyhledat psychiatra
Naše dětství provázely pohádky z Večerníčků. I když jsme je milovali, podle některých lidí jsou bizarní nebo smutné. Pro nás to jsou pohádky našeho dětství.
V celé naší zemi není snad nikdo, kdo by jako malý nemiloval Večerníček. Byla to doba jenom pro nás, kdy jsme si před spaním mohli pustit pohádku na dobrou noc. Alespoň na chvíli jsme se mohli naplno ponořit do pohádkového světa, který nám tento pořad přinášel. Podle našich sousedů v Německu jsou však naše Večerníčky depresivní. Alespoň tak to uvedli v diskuzích na jednom známém fóru.

Večerníčky pod palbou kritiky
Když jsme zahlédli diskuzi na velmi známém fóru reddit.com, nevěřili jsme svým očím. Byla totiž o našich českých Večerníčcích, těch, které jsme vždycky tak moc milovali. V dětských letech nám nevadila jakákoliv pohádka, která se ve večerníčku objevila. Měli jsme rádi všechny, i když některé více a některé méně.
Nakonec jsme však byli rádi, že vůbec nějakou pohádku můžeme sledovat. Nadšení z našich Večerníčků ale v Americe neopětují. Podle některých lidí pohádky v našem dětském večerním programu vyvolávají spíše deprese než pozitivní emoce. Své o tom říká horlivá diskuze, která se na fóru rozjela.
Někteří účastníci označili jeden z našich Večerníčků za depresivní. Podle jedné z uživatelek to byli právě Broučci, které takto okomentovala. „Tento Večerníček jsem viděla. Byl hrozně depresivní a nebavil mě, doporučovala bych vyhledat po jeho zhlédnutí dětského psychiatra,” vyjádřila se na portále reddit.com. To, co jiní lidé považují za jiné nebo smutné, jsme my zkrátka milovali. A milujeme dodnes. Pro ně je však složité něco takového pochopit, protože seriál nesledovali od mala, jako my.
Byl více bizarní nebo depresivní?
Byli to právě Broučci, kteří snesli nejvíce kritiky. Tento animovaný seriál z roku 1959 vznikl na motivy stejnojmenné knihy od autora Jana Karafiáta. Příběh vypráví o několika broučcích, kteří žijí v lese a vychovávají svého syna. Jak už to u pohádek bývá, jsou plné radosti. Broučci nejsou výjimkou, ale kromě radosti a zábavy se v seriálu objevují také prvky poslušnosti, píle a víry. Život broučka totiž není vždy úplně jednoduchý a tento seriál se to snaží přiblížit i divákům.
Do příběhu těchto malých stvoření se prolínají témata jako smrt, což na některé diváky nemusí působit úplně dobře. Chápeme, že našim sousedům se nelíbilo, že se toto téma objevuje v dětských pohádkách. Nikoho z nás to ale jako malé dítě nepoznamenalo a děti se na Broučky dívají dodnes.
Tematika smrti není pro děti nic strašidelného, jelikož je to přirozená součást života. Podle některých odborníků je dokonce lepší připravovat je na tuto skutečnost postupně, ale již od mala. Díky tomu smrt děti lépe pochopí a až je jednou potká, například kvůli ztrátě domácího mazlíčka, budou vědět, co se děje.
Mají silnou diváckou základnu
I přes ponurou atmosféru si Broučci získali své fanoušky, kterými jsme my všichni, co jsme na nich vyrostli. Potvrzují to také divácká hodnocení na portále Česko-Slovenské filmové databáze. Tento seriál si vysloužil krásných 74 % celkem.
Podle diváků je pořad skvěle zpracovaný, animace jsou krásně propracované a roztomilé loutky mu dávají kouzlo. „Pokaždé znovu žasnu, s jakou laskavostí a moudrostí se dětem i dospělým předkládají v příbězích broučků různé roviny života,” podělila se o svou recenzi uživatelka „svetylko” na csfd.cz.

Můžete je sledovat i dnes
Pokud si chcete trochu zavzpomínat, můžete si Broučky pustit i dnes. A ano, opravdu je ještě vysílají v televizi. Jen na to musíte vychytat ten správný čas. Poslední odvysílaný díl je Broučkova svatba, která běžela 29. 3. letošního roku na stanici ČT :D. Bedlivě proto sledujte televizní program, aby vám další díl neutekl!
Jestliže jste nedočkaví jako my, pusťte si Broučky hned teď. To můžete udělat na portálu České televize, kde si v rámci iVysílání můžete přehrát všechny odvysílané díly. Dále si můžete přehrát některé díly na ČT edu nebo na YouTube. V každém případě si návrat do dětství užijte se vším všudy!
Zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, ceskatelevize.cz