Naše jídlo dobylo svět: Američané ochutnali 10 jídel z celé planety a tahle česká klasika konkurenci smetla ze stolu

Američtí gurmáni a kulinární kritici se rozhodli porovnat deset světových jídel, která podle mezinárodních žebříčků TasteAtlas dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější. Cílem projektu s názvem The Global Taste Test bylo zjistit, které jídlo není jen klasicky chutné, ale i „chutné pro duši“: harmonizující, „léčivé“, zkrátka takové, které se dá jíst po těžkém dni a člověku se po něm prostě uleví.

Na startovní listině se vedle sebe ocitly slavné italské lasagne, japonské ramen, mexické tacos, francouzská cibulačka, thajské pad thai, maďarský guláš – a mezi nimi i jedno jídlo z malé středoevropské země, které mělo v rámci srovnání „fungovat“ spíše jako „zajímavý doplněk“…

Tušíte správně. Tou středoevropskou zemí byla Česká republika. A to jídlo se stalo překvapením celého gurmánského klání.

Test, který prověřil rodinné stříbro světových kuchyní

Americká porota složená z šéfkuchařů, foodblogerů i historiků gastronomie nehodnotila jen chuť jednotlivých pokrmů, ale také jejich příběh. „Chtěli jsme zjistit, které jídlo obstojí i bez kulinárního pozlátka. Kde záleží na poctivosti, ne na efektu,“ vysvětlila šéfredaktorka projektu.

Každé jídlo se připravovalo podle autentického receptu: tak, jak ho typicky vařívá běžná rodina v dané zemi. U ramen se vařil vývar osm hodin, u lasagní se čekalo, až „sednou“ vrstvy bešamelu. A u českého pokrmu? Vše začalo na pánvi s máslem, na které lehce zlátnou plátky česneku.

Velké překvapení z malé kuchyně

V okamžiku, kdy porota ochutnala misku české česnečky, místnost ztichla. Nebylo to jídlo, které by ohromovalo vzhledem, i když vůně byla o mnoho zajímavější. Ale především: ta laciná polévka tak nějak voněla domovem. A to i zahraničním porotcům.

„Ta chuť je upřímná,“ napsal do svého hodnocení jeden z amerických kuchařů. „Je to jídlo, které vás postaví na nohy – doslova.“ Jiný přirovnal česnečku k americkému kuřecímu vývaru: jednoduchá, ale neselhávající jistota.

Podle shrnutí testu byla česnečka vyhlášena jedním z nejvíce uklidňujících, dokonce léčivých jídel světa. Její bodové skóre přitom koresponduje s dlouhodobým hodnocením serveru TasteAtlas. Ten ji zařadil mezi 100 nejlepších jídel planety a zároveň mezi nejvýše hodnocené české speciality vůbec.

Laciná poctivá polévka jako paměť národa

Příběh česnečky sahá hluboko do minulosti. V době, kdy se v zimě neplýtvalo ničím, byl česnek doslova zázrakem: levný, dostupný, blahodárný. Babičky ho dávaly do polévek, omáček i léčivých odvarů, a česnečka samotná se brzy stala symbolem prosté, ale moudré kuchyně.

V období první republiky se vařila v hospodách pro dělníky i na horských chatách pro lyžaře. Každá rodina měla vlastní verzi: někdo přidával kmín a majoránku, jiný vařil brambory zvlášť, další přidával vajíčko nebo kousek uzeného.

Ať už vznikla kdekoli, její kouzlo spočívá v tom, že „vždycky pomůže“: po nemoci, po prohýřené noci, nebo prostě na bolavou duši.

Chuť, která překonává hranice

Když se americká porota dozvěděla, že polévka pochází ze střední Evropy, z kuchyně stereotypně vnímané jako těžká a rustikální, byli překvapeni. „Je to elegance v jednoduchosti,“ napsal jeden z hodnotících gurmánů. A skutečně: česnečka je možná nejčistší ukázkou kuchařského minimalismu. Stačí pár ingrediencí, žádné zvláštní kuchařské kouzlení není třeba. Jen jednoduchost a poctivost.

Můžete zkusit například tento recept: V hrnci rozpusťte 2 lžíce másla, osmahněte 3–4 stroužky česneku najemno, přidejte 1 litr vody, 2 nakrájené brambory a 1–2 lžičky soli. Vařte do změknutí brambor, pak rozmixujte na hladkou polévku a přidejte 100 ml smetany spolu se špetkou pepře. Krátce povařte. Podávejte s opečenou houskou nakrájenou na kostičky, případně s trochou majoránky.

Typické nutriční hodnoty v 1 porci (cca 250–300 ml): energetická hodnota 150–180 kcal, bílkoviny 4–5 g, tuky 7–9 g (z toho nasycené 4–5 g), sacharidy 15–20 g, vláknina 2–3 g, sodík 500–600 mg (záleží na množství soli a uzeného, pokud je přidáno), vitamíny a minerály: vitamin C (z česneku), draslík (z brambor), malé množství vápníku a železa.

Tip: Polévku lze odlehčit snížením množství másla a smetany, případně použít zeleninový vývar místo vody pro výraznější chuť.

Malé vítězství velké tradice

Ať už výsledky testu bereme s nadsázkou nebo hrdostí, dvě věci jsou jisté. A představují krásný paradox:

V miskách s česnečkou se odráží kus české duše. Polévka voní po domově, uzdravuje tělo a připomíná, že někdy je v nejjednodušším jídle ukryta ta největší síla.

Právě tohle jídlo, které vařili naši prarodiče z posledních zásob, přitom dnes reprezentuje Česko ve světě. „Czech Garlic Soup“ se objevuje v menu zahraničních restaurací od New Yorku po Tokio.

Zdroje: tasteatlas.com, en.wikipedia.org, homebydleni.cz