Americký film nechtěně ukázal, co by se stalo v Česku po přechodu na euro. A není to hezký pohled

Na první pohled šlo jen o komediální scénku, která měla vyvolat smích a pobavit diváky. V jádru se ale skrývala docela temná předpověď. Jedna z pasáží zahraničního snímku ukazuje, co by se stalo, kdyby se země bývalého východního bloku stala pro Západ až příliš „levným rájem“. Tehdy to působilo jen jako nadsázka, dnes se v tom dá číst varování.

Ještě znepokojivější je, že právě tato scéna se stala symbolem obav, které mají dnes i samotní Češi. Co tehdy vyvolávalo výbuchy smíchu, dnes spíše nutí k zamyšlení. Jak by to asi vypadalo, kdyby naše země přijala euro a rozdíly v cenách by se začaly vyrovnávat s bohatší částí Evropy?

Když se v roce 2004 dostala do kin komedie Eurotrip, české publikum zbystřilo hned u jedné scény. Parta amerických studentů se během svého evropského dobrodružství ocitne v Bratislavě. A to, co následuje, se stalo legendární ukázkou toho, jak si Hollywood představuje život v zemích bývalého východního bloku. Jeden z hrdinů zaplatí v místní restauraci pár drobnými centy, a náhle si může dovolit luxusní apartmán i bohatý servis. Pointa? Východní Evropa je tak levná, že stačí kapesné z USA a člověk je tam králem. Jenže právě tato scéna by dnes, s přechodem na euro, vypadala úplně jinak.

Směšně levná Evropa? Už dávno ne.

V době vzniku filmu byly Slovensko, Česko a další státy stále vnímány jako destinace, kde je možné za málo peněz získat hodně muziky. Rozdíly v cenové hladině oproti západním zemím byly skutečně výrazné. Scéna z Eurotripu, kde se hrdinové cítí jako miliardáři, tak ironicky odrážela tehdejší realitu. Jenže realita roku 2025 je úplně jiná. Přechod Slovenska na euro v roce 2009 sice nepřinesl okamžitý cenový šok, ale postupně dorovnávání cen udělalo své. A Češi to dnes sledují s obavami. Zatímco kdysi jezdili Rakušané či Němci do Prahy za levným pivem, dnes se často vrací s poznámkou, že cenová úroveň se přiblížila té jejich. Zmizel tak i onen kdysi tolik lákavý „středoevropský bonus levnosti“.

Jak by to dopadlo u nás

Představme si, že by Česko dnes přešlo na euro. To, co kdysi působilo jako hollywoodský fór, by se rázem obrátilo proti nám. Mýtus levné dovolené ve střední Evropě by se rozplynul. Zatímco v Eurotripu stačilo pár drobných na hotel se služkou, česká realita by v roce 2025 byla pravý opak. Pro zahraniční turisty by se země stala sotva levnější než Rakousko nebo Německo, pro domácí obyvatele by se ale zvýšily ceny služeb, energií i potravin. A zatímco hrdinové filmu se smáli nad levným šampaňským, Češi by dnes spíš plakali u pokladen supermarketů. Je ale fér dodat, že zkušenost Slovenska ukazuje spíše postupné vyrovnávání cen v průběhu let, nikoli dramatický jednorázový skok. Obavy tedy nejsou předpovědí jisté katastrofy, ale spíše varováním k opatrnosti.

Film jako varování

Je fascinující, že americká komedie, která měla původně jen parodovat stereotypy, se dnes dá číst jako varovné podobenství. Euro ve slovenské verzi ukázalo, že postupné zdražování a dorovnávání cen na úroveň eurozóny je nevyhnutelné. Český divák tak může v roce 2025 sledovat Eurotrip a s trpkým úsměvem přemýšlet, že kdyby dnes zaplatil v hospodě pár centů, nedostal by ani rohlík. Smích střídá hořkost a to je pro komedii z Hollywoodu překvapivě realistický výsledek.

Když se komedie změní v realitu

Eurotrip se stal kultem díky svému humoru, nadsázce i odvaze hrát si s předsudky. Ale scéna z Bratislavy získala s odstupem času nový rozměr. To, co tehdy působilo jako absurdní přehánění, se v dnešní debatě o euru mění ve skutečnou obavu. Přechod na společnou měnu by už z Česka neudělal „ráj pro Američany s kapesným“, ale spíš zemi, kde vlastní občané hledají cesty, jak ušetřit. A to je paradox, který by nečekali ani autoři filmu. Zajímavé je, že právě populární kultura často dokáže zachytit nálady a strachy celé generace. I když to tvůrci sami původně vůbec neměli v úmyslu.

Zdroje: csfd.cz, cnb.cz, startitup.sk