Aprílový TV program vám vytře zrak. Nova nasadí film, který získal 5 Českých lvů

První duben je den, kdy nám zdravý rozum velí nevěřit ničemu. Ani kamarádům, ani novinám, ani televiznímu programu. Avšak Nova si pro nás na tento den nepřichystala žádný ohraný film. Místo toho se nás rozhodla obdarovat jedním z nejlepších filmů, který u nás kdy vznikl.

Každý první duben je trochu jako ruská ruleta pro důvěřivé. Někdo nachytá kamaráda, někdo nachytá celý internet a noviny si dovolí titulky, které by jindy v dalším vydání vyžadovaly omluvu. Celý ten cirkus má přitom v Česku kořeny sahající do 17. století a za tu dobu se pěkně rozrostl.

Do Čech přišel apríl z Francie, kde se mu říká dubnová ryba, podle starého zvyku tajně přilepit někomu na záda papírovou rybu. První zmínka o tomto zvyku pochází z roku 1466. U nás se tradice poprvé písemně objevuje v roce 1690 v záznamu pražského kronikáře. 

Původně si lidé posílali pro věci, které neexistovaly, jako byl ohýbák na cihly nebo bublina do vodováhy. Dnes jsou žerty propracovanější a média je přijala za své. Jenže lidé pak nevěří ani těm zprávám, které jsou skutečné, a to už je pak kolikrát problém.

Střelný prach v pepřence a jiné nápady

Některé aprílové kousky z minulosti by v dnešní době asi způsobily pěkný rozruch. V devatenáctém století jeden pán například kuchaři do pepřenky nasypal střelný prach. Výsledný výbuch v kuchyni sice naštěstí nikoho o život nepřipravil, ale je dost pravděpodobné, že dotyčný kuchař dal výpověď ještě ten den.

Skupina dam se zase rozhodla pobavit na účet svobodných mužů ve svém okolí. Rozeslala jim milostné dopisy s žádostí o schůzku a jako poznávací znamení určila bílou růži v klopě. Pod věží s hodinami se pak sešlo přes padesát mužů s bílou květinou, kteří čekali na ženu svých snů. Ta nepřišla, protože existovala jen v aprílových dopisech. 

Jedním z nejpovedenějších tuzemských aprílových žertů byl v roce 2013 článek o nové trase pražského metra D. Univerzitní noviny ČZU prvního dubna napsaly, že metro nakonec povede přes Strahov a Suchdol. Jenže v červenci to Pražský deník přetiskl jako skutečnou zprávu. 

Tentokrát to opravdu žert není

Když vám tedy dnes někdo říká, že Nova večer pouští výjimečný film, je pochopitelné být opatrný. Jenže tady je opravdu o co stát a žertíků sice bude dost, ale jen na obrazovce. Nova Cinema vysílá ve středu 1. dubna 2026 od 20 hodin film Obsluhoval jsem anglického krále, česko-slovensko-německo-maďarskou koprodukci z roku 2006, která při udílení Českých lvů získala pět cen. 

Snímek natočil Jiří Menzel podle románu Bohumila Hrabala a trvá 112 minut. Jiří Menzel se k Bohumilu Hrabalovi vracel opakovaně a pokaždé z toho vzešel film, který u diváků bodoval. V hlavní roli ctižádostivého pikolíka Jana Dítěte se představil Ivan Barnev a obsazení doplnili Josef Abrhám, Milan Lasica, Martin Huba nebo Oldřich Kaiser. 

Hrabalův příběh o štěstí a smůle

Málokdo by čekal, že z prodavače párků na nádraží vyroste člověk s takovými ambicemi. Jan Dítě ale věděl, co chce, a šel si za tím, bez ohledu na překážky. Praha mu nabídla celou řadu hotelů, v nichž se postupně vzdělával, a v hotelu Paříž narazil na vrchního Skřivánka, od kterého se toho naučil nejvíc.

Skřivánek byl vzdělaný muž hovořící mnoha jazyky, který si po celý život zakládal na tom, že obsluhoval anglického krále, a právě od něj Jan Dítě získal nejen lekce z oboru, ale bral ho i jakýsi svůj životní vzor. Vrcholem Janovy kariéry se stane hostina pro habešského císaře. Ale jak to v Hrabalových příbězích chodí, každý vzestup má svou cenu a každé štěstí svou trpkou příchuť.

Pro připomenutí: film začíná na Nova Cinema ve 20 hodin a pokud vás Obsluhoval jsem anglického krále přesvědčí, že ne všechno, co přijde prvního dubna, je žert, pak je to vlastně ten nejhezčí aprílový kousek ze všech.

Viděli jste už Obsluhoval jsem anglického krále? 

Zdroje: tvprogram.idnes.cz, memento-historia.cz, cs.wikipedia.org