Atmosféra praskla jako skořápka. Začíná počasí, které už jednou poslalo teploty hluboko pod -20 °C

Arktický vzduch je velmi studený a drsný. Naštěstí je však prakticky celý rok zadržován na severním pólu. Silné arktické větry vytvářejí kolem pólu jakousi zeď, která mrazivému vzduchu dokáže zabránit, aby se rozproudil do jižních směrů. A tomuto proudění (nebo chcete-li této obranné stěně, která dokáže ledový vzduch na severu většinou udržet) se říká polární vír. Přesto se někdy arktický vzduch dostane i do střední Evropy.

S blížící se zimou se v předpovědích počasí setkáváme s pojmy jako arktické vzdušné výbuchy, polární vortex nebo náhlé oteplování stratosféry. Všechny tyto jevy spolu nějak souvisí a mohou ovlivnit počasí jak v Severní Americe, tak i v Evropě.

Co je polární vír

Ve své nejzákladnější podobě jde o jakýsi prstenec silných západních větrů, který v zimě cirkuluje studený polární vzduch poblíž pólu. Vzniká jako součást obecné cirkulace atmosféry a svou ohromnou velikostí není s žádným vírovým jevem na naší planetě srovnatelný.

Jak polární vír vzniká

V zimě panuje v polárních oblastech polární noc. Slunce celou řadu týdnů až měsíců vůbec nevychází.  Důsledkem toho se vzduch nad polárními oblastmi silně ochladí.  V nižších zeměpisných šířkách je stratosféra ve středních a vyšších úrovních výrazně teplejší. To vytváří ostrý teplotní kontrast mezi teplejším vzduchem v nízkých zeměpisných šířkách a chladnějším vzduchem nad polárními oblastmi. A atmosféra se snaží tento rozdíl vyrovnávat.

Teplý vzduch proudí z tropů směrem k pólu, ale rotací Země je odkloněn doprava na severní polokouli a doleva na jižní polokouli. A čím blíž se tohle proudění dostává k severnímu pólu, tím je efekt silnější. Výsledkem je právě pás silných západních větrů, který se nazývá noční polární tryskový proud. Ten vane od západu na východ kolem studeného vzduchu nad polárními oblastmi. A nazývá se stratosférický polární vortex (stratosféra sahá od troposféry do výšky 60 km).

Existuje ještě troposférický polární vortex, což je v podstatě jet stream neboli tryskové proudění. Jde o jakousi hranici mezi studeným polárním vzduchem a teplejším vzduchem středních zeměpisných šířek v horní troposféře (výška 7 až 18 km nad povrchem Země). Důvodem tryskového proudění je silný teplotní a tlakový kontrast mezi studeným a teplejším vzduchem. Rychlost větru v jádru jet streamu přesahuje i 350 km/h. A jen ještě pro upřesnění: stejné dva typy vírů jsou i na jižní polokouli.

Stabilita a oslabení polárního víru

Pokud je oblast severního pólu výrazně chladnější než nižší zeměpisné šířky, prstenec západních větrů, tedy polární vortex, je silný a stabilní. Tryskové proudění v troposféře má tendenci proudit blíže k polárním oblastem a málo se vlní. V důsledku toho se drží studený vzduch nad polárními oblastmi a zimy ve středních zeměpisných šířkách jsou zpravidla mírnější, bez výrazných mrazivých epizod. Když je však stratosférický polární vortex silně oslabený nebo se dokonce rozpadne, je narušena zimní západní cirkulace ve stratosféře.

Západní větry zeslábnou nebo se mohou dočasně otočit na východní. A polární vortex se může začít posouvat směrem od pólu, anebo se začne štěpit na části. A má to důsledek: tryskové proudění v troposféře se začne vlnit. A to umožňuje prudký vpád studeného polárního vzduchu do středních zeměpisných šířek. Nejčastěji je tímto jevem zasažena Severní Amerika a Kanada, ale občas je ovlivněno počasí i ve střední Evropě. A naopak do Arktidy proniká teplejší vzduch z našich oblastí.

A co vlastně polární vortex oslabuje

K nejčastějším poruchám polárního víru přispívají silné planetární Rossbyho vlny. Za jejich tvorbou stojí zemská rotace. A Rossbyho vlny zase souvisí s Brewer-Dobsonovou cirkulací, což je hlavní cirkulace vzduchu ve stratosféře. Pokud se aktivita Rossbyho vln stane velmi silnou, sestupný pohyb vzduchu nad polární oblastí je intenzivnější. Jak vzduch klesá, může dojít k náhlému oteplení atmosféry. A to je dalším důvodem k oslabení polárního vortexu.

Z toho je patrné, že při tvorbě počasí skutečně vše souvisí se vším. S Rossbyho vlnami souvisí i frontální poruchy, které k nám přicházejí ze západu. Anebo: k významnému oslabení polárního víru došlo kolem roku 2010. A vzpomeňte si, jaká byla v roce 2010 v Česku zima. Kalamitní přívaly sněhu a teploty i pod -20 °C.

Je aktuálně polární vír stabilní nebo oslabený?

V posledních dnech se píše o oslabení až prolomení polárního víru – jako skořápky. Je-li to pravda, znamená to především vpád chladného počasí na severovýchod Severní Ameriky, na Středozápad a také do Severních plání. A to po většinu prosince. Jestli se ochladí i ve střední Evropě, není zatím jasné. A v Česku už vůbec ne: „Je třeba upozornit, že i když vycházejí střednědobé předpovědi, klimatický výhled na prosinec pro ČR prozatím vykazuje velmi vysokou nejistotu. Nad prosincovým počasím v Česku se vznáší velký otazník.“

Zdroje: EU.APP, Climate, PočasíMeteoAktuality