Babička (80) si dlouhá léta schovávala poklad za 50 haléřů. Teď jí za něj nabídli 298 tisíc

Osmdesátiletá Marie z Prahy si myslela, že má doma suvenýr po dědečkovi, který brala jako pěknou rodinnou vzpomínku. Přesto když loni uklízela byt, napadlo ji dohledat si, kolik taková věc stojí. Po tom, co se přibližnou sumu dozvěděla, se málem rozplakala dojetím a ihned začala shánět kupce. 

„Vnučko, tohle si hezky schovej, jednou si za to koupíš něco hezkého,“ říkával dědeček Marii v padesátých letech. Tehdy jí bylo deset a přišlo jí divné, že by obyčejný mince měla takovou hodnotu. Po dědečkově smrti v šedesátých letech si minci odložila mezi staré šperky a pak na ni zapomněla.

Loni na podzim se Marie konečně rozhodla vyklidit byt a rozdat z něj věci svým dětem. Při hrabání se ve starých špercích narazila na zapomenutou dědečkovu minci. „Říkala jsem si, že když už to rozdávám, měla bych vědět, jestli to má nějakou cenu,“ vzpomíná.

Odborník nevěřil vlastním očím

Tomáš vlastní numismatický obchod v centru Prahy. Denně mu tam chodí lidé s nejrůznějšími mincemi a většinou odcházejí s desítkami korun nebo s prázdnou, to však nebyl případ paní Marie. Okamžitě poznal československý svatováclavský dukát z roku 1925. Když vyřkl předběžný odhad 200 tisíc, Marie jen zírala.

Na aukci měla Mariina mince startovací cenu 180 tisíc, ale už od začátku bylo jasné, že se schyluje k bitvě. V sále sedělo několik známých sběratelů a každý chtěl minci mít. První příhoz zvedl cenu na 200 tisíc. Po patnácti minutách napínavého souboje aukcionář třikrát udeřil kladívkem. Konečná cena byla 298 tisíc korun včetně poplatků.

Tajemství zlaté mince

Svatováclavské dukáty jsou mezi českými sběrateli opravdu něco. Vznikly v roce 1923, kdy ministr financí Alois Rašín vymyslel, jak nabídnout lidem investici do zlata místo nespolehlivých bankovek. Každý dukát váží přesně 3,49 gramu a ryzost má 0,986. 

Na přední straně najdete vévodu Václava v zbroji s mečem, kolem dokola nápis „NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“. Zadní strana ukazuje státní znak s nápisem „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“. Autory jsou malíř Benda a sochař Španiel, jejichž návrh uspěl v konkurenci osmdesáti dalších.

Jejich návrh s heslem „Cimbuří“ zvítězil a stal se jednou z nejkrásnějších československých mincí vůbec. Ceny se liší podle toho, kolik kusů se daný rok vyrazilo. V roce 1923 to bylo přes 61 tisíc dukátů, v roce 1939 pouhých 276. Proto se pozdní ročníky prodávají za miliony.

Číslované kusy jsou nejhodnotnější

Cenné jsou jubilejní dukáty z roku 1923 s čísly 1 až 1000. Každý má na přední straně vyryté číslo a na zadní připomínku prvního pětiletí republiky. Prodávaly se významným osobnostem za 150 korun, obyčejným smrtelníkům za minimálně 300.

Dukát číslo jedna dostal národní muzeum, dvojku rodina zesnulého ministra Rašína a trojku prezident Masaryk. Dnes se číslované kusy prodávají za statisíce až miliony korun podle čísla a stavu.

Rekordy, na které ani rozum nestačí

V roce 2020 sběratel utratil za jeden svatováclavský dukát 850 tisíc eur. Šlo o pětidukát z roku 1937, ze kterého existují jen čtyři kusy na celém světě. Předchozí rekord držel desetidukát ze stejného roku za 14,7 milionu. Čeští sběratelé nejsou jediní blázni. 

Americká mince Libertas Americana s rokem 1776 se nedávno prodala za 273 tisíc korun. Design vytvořil Benjamin Franklin během pobytu ve Francii jako oslavu americké nezávislosti. Absolutní šílenství představuje mince NE Threepence z roku 1652, která změnila majitele za 64 milionů korun. 

Podle odhadů mají Češi doma numismatické předměty za několik miliard korun. Jen v roce 2019 se na tuzemských aukcích prodaly mince za desítky milionů. Stojí proto za to prohledat babiččiny a dědečkovy pozůstalosti. Kromě svatováclavských dukátů mohou mít cenu rakousko-uherské zlatáky, německé marky nebo sovětské rubly.

Jména byla redakcí změněna. Příběh zazněl na zahraničním fóru Reddit.com.