Babička si to maže na krajíc chleba už 60 let. Kardiologové z toho ale chytají mdloby

Dříve to bylo jídlo bohatých. Dnes by to do zdravého jídelníčku úplně nezapadlo. Tak těžké a zároveň tak jednoduché. Na vesnicích tento zvyk možná přežívá dodnes, ve městě už méně. Zatímco babičky na tuhle dobrotu nedají dopustit, lékaři upozorňují, že to může pěkně zamávat s vaším zdravím.

Dříve byl k dispozici jen omezený výběr potravin a babičky vařily to, co měly. A s tímhle už by dnes moc úspěchu nesklidily.

Jednoduché a dostupné

Znáte to, jdete do obchodu pro jednu věc a odcházíte s plným košíkem. Když už jste uvnitř a vidíte ten výběr, najednou se hodí to a také tamto. S velkým výběrem se dá také skvěle pracovat a supermarkety to samozřejmě vědí. Vyskládané zboží, to je strategie, která očividně funguje. Ale tohle všechno si naše babičky neuměly ani jen představit. Tehdy se na potraviny stály fronty, na výběr bylo od každého jen jeden druh a třeba z ovoce lidé znali dovezené pomeranče na svátky.

Lidé tak přemýšleli prakticky a ekonomicky, jak se najíst hodně, ale levně. Zpracovávání zbytků bylo naprosto běžné a s ničím se neplýtvalo. Tradiční byly tedy i zabijačky. A jak by potvrdili šéfkuchaři, tuk je nositelem chuti, a že ho z jednoho prasete bylo. Sádlo bylo symbolem hojnosti, ale hlavně zasytilo a dlouho vydrželo. Klasická večeře vypadala tak, že se celá rodina sešla u stolu, všichni dostali mastný krajíc a bylo hotovo. Dnes už na to spíše jen vzpomínáme.

Mizející tradice

Udeřila zima a nastal čas zabijaček. Kromě toho, že je z prasete spoustu masa a jiných pochutin jako jitrnice nebo tlačenka, zůstane z něj také velká porce tuku. Někdo by ho možná vyhodil, naše babičky v něm viděli zlato. Vzaly bůček, vypekly tuk, slily ho do sklenic a nechaly odstát. Po ztuhnutí měly o večeři postaráno na týdny dopředu. Když měly chuť, trochu sádla seškvařily a škvarky byly takové staročeské brambůrky.

Tuhle tradici zná většina starších generací. A někteří se jí drží dodnes. Ve většině případů ale tento zvyk vymizel, protože lidé čím dál častěji dbají na zdravý životní styl, kam sádlo úplně nezapadá. S tím, jak se společnost mění, se mění i návyky, trendy a medicína. Lidé se snaží jíst zdravěji, více se hýbat a dbát na své zdraví. Také sledují různé výživové trendy a sádlo tak nahrazují zdravějšími alternativami.

Jak to vidí medicína

Podle dostupných informací existují dva typy tuků: nasycené a nenasycené. Vepřové sádlo patří mezi ty nasycené, které jsou bohužel ty škodlivější. Nasycené tuky prokazatelně zvyšují hladinu cholesterolu, který v čase vede k ucpávání cév nebo riziku srdečních onemocnění a mozkových příhod. Světová zdravotnická organizace například doporučuje, aby nasycené tuky tvořily maximálně 10 % celkového denního příjmu energie, přičemž tuky obecně maximálně 30 %.

Pokud je vaše kuchyně založená na použití tuků, zvolte alespoň rozumnější variantu. Příště, až budete používat tuk, zkuste místo sádla využít tuky nenasycené, jako je například olivový či řepkový olej, rybí tuk nebo ořechy.

Co říká věda

V oblasti výživy existuje nespočet odborných studií. Například ta, provedená na Slovensku, na vzorku 29 lidí v rozmezí 21-59 let sledovala konzumaci sádla pravidelně čtyřikrát týdně po dobu pěti týdnů. Zaměřili se hladinu cholesterolu v krvi, který byl na konci měření nad doporučenými hodnotami.

Další výzkumy u zvířat ukázaly, že druh oleje či tuku ovlivňuje střevní mikroflóru. Sádlo negativně ovlivňuje prostředí ve střevech, zatímco například rostlinné oleje dokáže tělo lépe zpracovat. Ovlivňuje také další oblasti jako například citlivost na inzulín.

Kardiolog Tim Chico z Univerzity v Sheffieldu říká: „Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby lidé konzumovali méně než 10 % kalorií z nasycených tuků. Je to proto, že z mnoha studií víme, že vyšší příjem nasycených tuků je spojen s vyšším cholesterolem a vyšším výskytem srdečních onemocnění.“

Ekonomika především

Jak už jsme zmínili, sádlo nebylo jen volbou chuti, ale především ceny. Máslo bylo cenově prakticky nedostupné a nějaké to prase měl na dvoře skoro každý. Peněz nebylo nazbyt, a proto se zpracovalo úplně všechno. Chléb měli od pekaře z vesnice a sádlo doma vyškvařené. Sádlo vydrželo i bez lednice a nerozteklo se ani v komoře. Večere to je sice vydatná, dostupná, pro zdraví však ne příliš dobrá. I přesto se po ní lidé cítili silnější a byla symbolem zdraví.

Praktické tipy

Pokud jste zvyklí používat sádlo pravidelně, pokuste se snížit použití na 1 až dvě použití týdně. Pokud byste ho chtěli vyřadit z jídelníčku úplně, zde je pár praktických rad:

• Sádlo můžete nahradit rostlinnými oleji, jako je řepkový, slunečnicový nebo olivový. Tuky ve stravě můžete doplnit i jinak, třeba oříšky.
• Zařaďte do svého jídelníčku potraviny s vyšším obsahem vlákniny. Díky tomu se budete cítit sytí, snižujete tím hodnotu cholesterolu a vaše trávení vám také poděkuje. Skvělým zdrojem jsou luštěniny, celozrnné obiloviny, zelenina a ovoce.
• Nasycené tuky se snažte alespoň omezit, když je nebudete chtít vyřadit úplně. Pokud si sem tam dopřejete trochu sádla nebo sladkost s palmovým tukem, nic se nestane. Ale všeho s mírou.
• Nezapomínejte ani na pravidelné preventivní prohlídky. Tím můžete předejít lecjakým problémům, například i těm s vysokým cholesterolem.

Přítel, nebo nepřítel?

V kuchyni našich babiček najdeme spoustu zvyků, které by dnes ve zdravém jídelníčku jen těžko obstály. Chleba namazaný sádlem nevyjímaje. Ale i takové sádlo může být přítelem, když víte jak na to. Pokud máte jednou za čas na škvarky, určitě se nic hrozného nestane. Pokud jste ale zvyklí pojídat nálož sádla a jiných nezdravých tuků každý den, možná byste to měli přehodnotit. Zaděláváte si tak na spoustu zdravotních problémů.

Když bude ve vašem jídelníčku dostatek vlákniny a zeleniny, dopřejte si trochu mastné radosti. Zdraví máme ale jen jedno a měli bychom o něj pečovat.