Blíží se léto. Podle meteorologů bude plné extrémů, jaké tu dlouho nebyly

Většinou se v článcích o počasí držíme modelů, grafů a předpovědních map. Někdy to vyjde, jindy nikoliv. Jako tomu bylo loni v létě: modely předpovídaly ukrutná vedra, a přitom jsme chodili v mikinách a pláštěnkách. Počasí nás potrápilo takovými zvraty, že se nám z toho točila hlava. Prázdniny připomínaly spíš konec září než červenec.

Letos se zdá, že předpovědi na léto jsou ještě odvážnější. Meteorologové nedávno naznačili, že tentokrát bude léto tak specifické, že by si snad zasloužilo vlastní kapitolu v učebnicích. Anebo zápis v pamětních knihách.

Modely mají jasno: léto 2026 bude teplé a neklidné

Podle webu Volný se evropská i zámořská předpovědní centra shodují na jednom: „Léto 2026 bude nadprůměrně teplé.“ A Michal Žák k tomu dodává:

„Léto nebude jen horké, ale plné prudkých zvratů, stabilní vedra budou střídána dynamickými frontami s rizikem krupobití.“

A my jsme přitom doufali, že loňský rok byl výjimkou. Přitom nás zřejmě čeká stejná atmosférická horská dráha jako loni. A nikdo se nás neptá, jestli máme rádi adrenalin.

Když se hned několik nezávislých výpočtů shodne na stejném výsledku, to už musí brát meteorologové vážně. A my také. Pro Česko totiž vychází pravděpodobnost nadprůměrných teplot kolem 50 %. Ono to sice vypadá jako nejistota, ale v meteorologii je to stejné jako kdyby se řeklo: „Připravte si větráky, budou se hodit.“

Paradox, který nedává smysl

My si klademe otázku: proč? Podle webu TN Nova se děje cosi paradoxního: Údajně je dnes na planetě takové teplo, že i ústup jevu La Niña může znamenat další oteplení. Tedy pravý opak toho, než bychom očekávali.

ENSO: motor světového počasí

Abychom si mohli o klimatických jevech povídat, je zapotřebí si nejprve představit hlavní přirozený klimatický cyklus na Zemi. Říká se mu ENSO a vzniká vzájemným působením atmosféry a oceánu v tropických oblastech Pacifiku.

ENSO je vlastně střídání tří fází: teplá se nazývá El Niño, studená La Niña a pak je ještě neutrální přechodová fáze. A to všechno má vliv na globální teploty i srážky. Podle dlouhodobých měření se zdá, že jednotlivé fáze trvají 2 až 7 let.

Dvojice, která nám pořádně zatopí

La Niña nastává, když tropické pasáty vanou z východu na západ. Projeví se to ochlazením povrchové vody v oceánu. Při interakci s atmosférou dochází ke změně atmosférických jevů, tedy počasí. Při změnách klimatu a oteplování planety je klidně možné, že La Niña sice Pacifik ochladí, ale zároveň roztočí hurikánovou sezónu. A dříve či později můžeme důsledek pocítit i v Evropě. Někdy jako vedro, jindy jako bouřky. Anebo obojí najednou.

Jev El Niño je pásmo teplé oceánské vody, které vzniká ve středním a východním rovníkovém Pacifiku. Voda pak ohřívá i vzduch nad oceánem. Nedávné vědecké poznatky ukázaly, že změna klimatu zvyšuje četnost extrémních jevů El Niño.

Největší extrém na dohled

Podle analýz odborníků může být právě tohle léto jedním z nejvýraznějších extrémů za desítky let. A důvod? Pod hladinou Pacifiku se hromadí teplá voda, která může spustit Super El Niño: klimatický jev, který funguje jako globální topení bez vypínače.

K tomu se Evropa otepluje mnohem rychleji než ostatní části světa. Podle britské Met Office má rok 2026 našlápnuto k tomu, aby se stal nejteplejší v historii měření. To už ani není předpověď. To je skoro varování.

Co to znamená pro Česko?

Tropické noci, bouřky a sucho… Pokud by se totiž tyto předpovědi naplnily, čeká nás léto mnoha tváří: Tropy přes den, tropické noci, prudké bouřky s krupobitím, lokální povodně; a na druhé straně sucho. No to jsou tedy vyhlídky… A to jsem si stěžovala na výkyvy teplot v dubnu.

Léto nám dá mat

Ať už nás čekají rekordní teploty, extrémní bouřky nebo jen nekonečné dusno, jedno je jisté: tyhle prázdniny si nejspíš budeme pamatovat roky. Počasí nám zřejmě připomene, že už dávno nehraje podle starých pravidel. A možná si uprostřed července vzpomeneme na loňské dvacítky a řekneme si: „To nebylo tak špatné…“

Zdroje: Dotyk, TNNova, Wikipedia