Blíží se ochromující počasí. Celou Evropu zasáhne změna, která se nebude líbit vůbec nikomu

Zřejmě jste si všimli, že si s námi letos zima tak trochu hraje. Jednou mrzne, pak zase téměř vše roztaje, jeden den sněží, pak svítí sluníčko, a nikdo pořádně neví, co si vzít na sebe. A přicházející změna bude pravděpodobně ještě pestřejší. 

Mnoho lidí si zvyklo, že zimy jsou dnes mírnější, než jak tomu bylo během našeho dětství. Jenže atmosféra nad severním pólem připravuje změnu. Polární vír, který obvykle drží studený vzduch uzamčený někde u severního pólu, se chystá rozpadnout. Když se tohle stane, je to jako když někdo otevře mrazák dokořán. Všechen ten arktický chlad se rozlije ven.

Polární vír funguje jako obří rotující zeď studeného vzduchu. Když je silný a stabilní, drží mrazivý vzduch na severu a my si můžeme užívat relativně mírné zimy. Ale když se tenhle systém naruší nebo úplně zhroutí, pak se arktický vzduch valí například jak do Evropy, tak do Severní Ameriky.

Stratosféra se zahřála a vše se začalo měnit

Poslední měření ukazují, že ve stratosféře, oblasti vysoko nad našimi hlavami, zhruba třicet kilometrů nad zemí, začalo být nezvykle teplo. Teploty tam vyskočily o víc než padesát stupňů nad běžné hodnoty, což je signál, že polární cirkulace začíná kolabovat.

Když se v této výšce oteplí, vysokotlaková oblast začne tlačit na polární vír zespodu jako balón, který mačkáte z jedné strany. Vír se protáhne, deformuje a nakonec se může úplně rozdělit na dva nebo víc menších celků. A to je problém. Rozbité části polárního víru pak umožňují studenému vzduchu uniknout na jih.

V půlce února se očekává kompletní rozpad, vír se tedy rozdělí na dvě samostatné části a mezi nimi se otevře cesta pro arktický vzduch přímo do střední Evropy.

Evropa se připravuje na mrazivé týdny

Zatímco horské oblasti v Alpách nebo Pyrenejích si možná oddychnou, protože konečně mají pořádný sníh a mráz, pro zbytek kontinentu to bude spíš nepříjemné překvapení. Teploty v mnoha částech Evropy mohou spadnout až deset i patnáct stupňů pod běžné únorové hodnoty.

Ve Skandinávii, kde jsou na drsné zimy zvyklí, se teploty propadnou hluboko pod minus patnáct stupňů. V Alpách a Pyrenejích napadne tolik sněhu, že lavinové nebezpečí vystřelí na maximum. A některé lokality v Pyrenejích už teď hlásí obrovské nánosy, přičemž další příval sněhu je na cestě.

Ve střední Evropě to možná nebude tak extrémní jako na severu, ale pořádný mráz a sněžení rozhodně dorazí. A co je podstatné, tato studená vlna nepřijde jen na pár dní. Podle prognóz může vydržet až do začátku března, možná i déle. 

Amerika už to pocítila na vlastní kůži

Spojené státy a Kanada už okusily první vlnu tohoto jevu. Východní pobřeží USA zasáhly teploty dramaticky nižší než obvykle. V některých státech jako Virginie, Severní a Jižní Karolína hlásí zimní bouře s masivními sněhovými srážkami. Je tak jen otázka času, kdy podobný zvrat počasí dorazí i k nám. 

Horská střediska slaví, města se bojí

Zatímco lyžařská střediska v Alpách, Pyrenejích nebo Dolomitech si mnou ruce, že budou mít konečně plné svahy, města a nížiny čeká spíš boj. Doprava se komplikuje, drahé energie nám občas doslova mizí oknem a naše imunita dostává také pořádně zabrat.

Ve Francii už teď střediska jako Chamonix nebo Les 3 Vallées hlásí skvělé podmínky s několika metry sněhu a otevřenými téměř všemi sjezdovkami. V Itálii Dolomity dostaly přes půl metru sněhu za pár dní. Švýcarsko hlásí teploty hluboko pod nulou a pravidelné sněžení.

Ale co nížiny? Co města jako Praha, Vídeň, Berlín nebo Paříž? Tam se připravují na skutečně mrazivou zimu, která nám tu ještě nějaký ten pátek vydrží. 

Zdroje: defence-industry-space.ec.europa.eu, severe-weather.eu, snow-forecast.com