Měl hlas jak zvon a tvář anděla. Češky po něm ale marně toužily, ale on miloval jen jednu. Zemřel jí v náručí 

Oddané srdce, dunivý hlas a dokonalý vzhled. Těmito rysy se vyznačoval jeden ze známých českých zpěváků. Ten část života prožil v zahraničí, nakonec se ale vrátil do Čech, kde své lásce zemřel v náručí. 

Proslavil se skladbami jako Madona, Zpívej tu píseň kouzelnou, Snad víte, kdo nám zpívá nebo Řeka nadějí. Nebyl to ale pouze jeho úderný hlas, co fanoušky zaujalo na první pohled. Tento zpěvák si moc dobře uvědomoval, jak dobře vypadá. A tak pro něj nebylo složité vybudovat si silnou fanouškovskou základnu. 

Po úrazu se místo sportu začal naplno věnovat hudbě 

Narodil se v roce 1947. Dlouhá léta se mnozí domnívali, že z něj bude profesionální sportovec. Jak už to tak ale bývá, jeho sportovní talent a vysněnou kariéru překazilo zranění. Aby se neutápěl v negativních myšlenkách, našel si jiný koníček. Začal se věnovat hudbě. A to tak vehementně, že již o pár měsíců později začal veřejně vystupovat se skupinou Green Spaedars. Byl natolik úspěšným a odvážným, že již o rok později na pódiu začal vystupovat sám. Doprovázely jej jen hudební nástroje, na které při koncertech hrál – kytara a foukací harmonika. 

Mnoho jeho songů vzniklo jako překlad písniček zahraničních hudebních velikánů. Nebál se zpívat písničky od Beatles, Rolling Stones či Paula Simona. Vždy si ale vybíral takové zpěváky, v nichž se viděl a byli pro něj tou největší inspirací. 

Jeho plakáty visely v každém dívčím pokoji 

Jestli byl nějaký zpěvák, za kterým se v sedmdesátých letech otočila snad každá žena a většina z nich toužila po jeho přízni, byl to charismatický Bob Frídl. V dobách jeho největší slávy nebyl snad nikdo, kdo by jej neznal. Dívkám visely jeho plakáty v pokojích a jeho písně zněly nejen na diskotékách. Všichni jej znali jako Boba, ve skutečnosti se ale jednalo o pseudonym. V občanském průkazu měl uvedeno jméno Josef. 

Vždy zůstával věrný své partnerce 

Ženami byl obletován. Jeho srdce však patřilo jen a pouze jedné. Té dokonce zemřel v náručí. To ale ještě trošku předbíháme. Než se tak stalo, rozhodl se Frídl k emigraci. Bylo to poté, co zemřel jeho manažer Oskar Man a také v době, kdy jeho kariéra začala stagnovat. V Řecku, které si zamiloval, sice vystupoval v barech, nikdy se mu ale nepodařilo navázat na slávu v Československu. A tak si mimo jiné založil cestovní kancelář. Když se po rozpadu prvního manželství rozhodl na začátku nového století vrátit do Česka, usadil se na Moravě. 

Po návratu do Čech toužil po comebacku. Ten se mu ale již nikdy nepodařil. Láskou poněkud zklamaný Frídl se rozhodl dát ženám druhou šanci. To, že se nejednalo o žádného přelétavého ptáčka, který by měl každou noc jinou ženu, dokazuje fakt, že svůj dospělý život strávil v přítomnosti pouze dvou žen. Jeho druhou životní partnerkou byla Dana. S tou strávil sedmnáct let. Když umíral na rakovinu plic, své druhé ženě ve svých 65 letech doslova zemřel v náručí. 

Osudovou lásku si vybral skutečně dobře. Dana Frídlová, jeho druhá žena, o něm nikdy neřekla křivého slova. Traduje se dokonce, že si po jeho smrti každý den pouštěla jeho písně a se svým zesnulým mužem mluvila. Měla tak pocit, jako by z tohoto světa nikdy neodešel. Na veřejnosti se několikrát vyjádřila, že s odchodem Boba Frídla odešla i půlka jejího světa. 

Zdroje: Novinky.cz, Brnensky.denik.cz, Vlasta.cz