Tohle byl nejotravnější zjev socialismu: Když se objevil v TV, brali jsme roha, aby nám z něj neruplo v bedně

Prodavačku Annu Holubovou ze seriálu Žena za pultem i kriminalistu majora Zemana ze seriálu Třicet případů majora Zemana bychom rádi opět viděli v televizi. Některé seriály by naopak měly upadnout v zapomnění, včetně seriálu, jehož hlavní hrdina je tou nejotravnější postavou.

Československá televize byla jedním z nejmocnějších nástrojů socialistické propagandy. Cílem bylo ukazovat výhody a krásy života za socialismu i neomylnost tehdejšího systému. Ne vždy se to povedlo. Příkladem je seriál Okres na severu a jeho hlavní hrdina, komunistický funkcionář Josef Pláteník.

Nejotravnější postava socialismu

Co může otravnějšího, než sledovat život komunistického funkcionáře v období socialismu? Tehdejší propaganda vyprodukovala dva takové seriály, Okres na severu a Muž na radnici. Hlavní hrdina seriálu Okres na severu je ještě otravnější než jeho stranický kolega z Muže na radnici.

Josef Pláteník, okresní tajemník Komunistické strany Československa a hrdina třináctidílného seriálu Okres na severu nemá, co se týká otravnosti, konkurenci. Vždy zná řešení problémů. Jde mu jen o blaho celku a budování socialismu. Seriál je prošpikován Pláteníkovými výroky o budování socialismu a vedoucí úloze tehdejší Jediné vládnoucí strany. Může být někdo otravnější než soudruh Pláteník, kterého tehdejší diváci viděli v televizi nejméně stokrát?

Komu není rady, tomu není pomoci

Postavu soudruha Pláteníka ztvárnil slavný herec Jaroslav Moučka, známý z mnoha filmů i seriálů. Avšak ani on nedokázal svým hereckým uměním zabránit, aby se soudruh Pláteník stal tou nejotravnější postavou socialismu.

Herec Jaroslav Moučka vyrůstal ve skromných majetkových poměrech. Vyučil se jako strojní zámečník a soustružník. Jeho politické postoje formovalo jeho dětství plné chudoby, dělnické prostředí i Mnichovská zrada a následná okupace. Ihned po válce se stal členem Komunistické strany Československa. Rovněž se oženil s Jiřinou, dcerou holiče, která mu byla celý život velkou oporou.

Zrod herecké legendy

Jaroslav Moučka zpočátku hrál v ochotnickém divadle, brzy se však z něho stal vynikající profesionální herec. Diváci ho mohli vidět nejen na jevištích mnohých divadel, nesčetněkrát se také postavil před kameru. Ztvárnil bezpočet rolí, z nichž nejslavnější je role čerta Trepifajksla z filmu Dalskabáty hříšná ves.

Objevil se také v mnoha detektivkách, například Hříšní lidé města pražského, Vrah skrývá tvář, Na kolejích čeká vrah. Jeho hlas je spojený také s postavou strýčka Fida z kresleného večerníčku Tip a Tap. Naposledy se objevil v pohádce Čert ví, proč z roku 1998.

Odvážný, čestný, dobrosrdečný

Jaroslav Moučka věřil komunistickému systému, avšak na rozdíl od některých svých komunistických kolegů nikomu neškodil. Byl dobrosrdečný, čestný, díky tomu dodnes patří mezi oblíbené herce. V životě prokázal také obrovskou odvahu. Jeho bratr Milan patřil v padesátých letech mezi nejbrutálnější vyšetřovatele STB, takové, které tehdejší režim nejvíce oceňoval. Když se herec dozvěděl o sadistických vyšetřovacích praktikách svého bratra, přestal se s ním kvůli tomu stýkat. „Bylo to těžké životní rozhodnutí, odvrhnout bratra, kterého jsem měl rád,“ vzpomínal později.

O několik let později, v roce 1968 herec opět prokázal svou odvahu i čestnost, když na protest proti okupaci vojsk Varšavské dohody vystoupil z Komunistické strany. V roce 1970 dokonce hrál v trezorovém filmu Ucho.

Herectví bylo pro něj vším

V roce 1977 dostal nabídku na návrat do strany s tím, že pokud ji nepřijme, s herectvím bude konec. Moučka ji přijal a ztvárnil nejotravnější postavu socialismu. Ani po revoluci neměl o herecké příležitosti nouzi. Jeho hereckou kariéru ukončila Parkinsonova choroba, která ho přiměla stáhnout se do ústraní. Jeho život ukončila rakovina tlustého střeva. Zemřel 26. prosince 2009 ve svých 86. letech.

Zdroj: cs.wikipedia.org, idnes.cz, novinky.cz