Šel jsem v 70 na brigádu jako chudý důchodce. Za měsíc už jsem ležel v Karibiku pod palmou
Můj důchod? Osmnáct tisíc měsíčně. Moje výhra v sázení? Více než čtvrt milionu za jediný den. V sedmdesáti letech jsem zažila, jaké to je mít najednou peněz jako šlupek. A také jsem poznala, jak rychle můžete o všechno přijít. Dnes už vím, že spolehlivější brigáda je mnohem lepší než spoléhat na štěstí.
Seděla jsem v hospodě U Lva, kde jsme s kamarády probírali, jak těžké je vyjít s důchodem, když vtom mi přišla SMS, která mi na několik týdnů změnila život. S měsíčním důchodem něco málo přes osmnáct tisíc korun se dá vyžít, ale rozhodně ne si užívat. Po zaplacení nájmu, léků a jídla mi zbývá jen na občasné posezení s přáteli.
Jeden den jsem si z trucu vsadila na fotbal. Nikdy jsem nebyla vášnivou sázkařkou, brala jsem to spíš jako příležitostnou zábavu. Nechala jsem se ale přemluvit kamarádem a jeho údajně zaručeným tipem a vsadila pětistovku na kombinaci několika zápasů, tedy klasickou akovku. Následně mi přišla zpráva, která mi vyrazila dech. Výhra 273 592 korun.
Když růžové brýle spadnou
Euforie trvala přesně tři týdny. Pak jsem zjistila, že rychle nabyté peníze stejně rychle mizí, a navíc jsem začala mít nepříjemný pocit závislosti na dalším sázení. Poté, co jsem koupila dárky vnoučatům, novou ledničku a zaplatila nějaké dluhy, jsem se vrátila k sázení. Tentokrát s větším sebevědomím a většími částkami. Výhra přece nebyla náhoda, říkala jsem si. Bohužel, opak byl pravdou.
Během dalších dvou měsíců jsem prohrála skoro třetinu své výhry. Najednou se mě zmocnil strach. Viděla jsem, jak rychle by mohly zmizet i zbývající peníze. Stačilo by pár smolných sázek a byla bych tam, kde předtím. Naštěstí jsem měla dost rozumu, abych včas přestala a rozhodla se najít něco stabilnějšího, něco, na co se můžu spolehnout.
Brigáda, která mi vrátila klid do života
Na nástěnce v našem domě jsem uviděla inzerát: „Hledáme vrátného/vrátnou do administrativní budovy, vhodné pro důchodce, noční směny.“ Nejdřív jsem kvůli nočním službám váhala, nakonec jsem ale na na uvedené číslo zavolala a druhý den šla na pohovor. Překvapilo mě, jak jednoduché to bylo. Práce vrátného se ukázala jako ideální, sedím v teple, mám k dispozici kávovar, počítač s internetem, a hlavně mám pravidelný příjem, na který se mohu spolehnout.
Za desetihodinovou noční směnu dostávám 1 800 korun čistého, a to včetně příplatků za noc. Když si vezmu dvě až tři směny týdně, tak de facto zdvojnásobím svůj důchod. A hlavně nemusím být nervózní z toho, jestli vyhraju, nebo prohraju.
Co obnáší práce vrátného?
Náplň práce je překvapivě jednoduchá. Sedím si v teple u recepčního pultu, občas zapíšu někoho do knihy návštěv nebo vydám klíče. Jednou za čas se projdu po budově, abych zkontrolovala, že je všechno v pořádku. A mezi tím? Čtu si knížku, koukám na zprávy nebo si povídám s lidmi, co procházejí kolem. Většinu směny mám vlastně jen pro sebe. A to nejlepší je, že mi za tuhle pohodu ještě platí.
Mezi výhody práce vratného určitě patří pravidelný příjem, který získávám bez nutnosti nadměrného fyzického vypětí. Nemusím nosit těžké předměty a většinu času sedím za stolem. Oceňuji také noční klid a možnost věnovat se svým koníčkům. Během služby je v budově minimum lidí, takže mám čas na knížky nebo sledování filmů. Přestože jde o noční směny, potkávám různé lidi, se kterými si mohu popovídat, což je pro mě jako důchodce nesmírně důležité.
Na co si dát pozor při výběru brigády v důchodu
Jako důchodce máte několik způsobů, jak si přivydělat. Nejoblíbenější je dohoda o provedení práce (DPP), kde při výdělku do 11 499 Kč měsíčně neplatíte žádné pojištění. Na jednom místě můžete mít jen 300 hodin ročně, ale klidně pracujte pro víc firem současně.
A pokud chcete stálou práci na pár dní v týdnu, lepší bude dohoda o pracovní činnosti, která vám dovolí pracovat až 20 hodin týdně. Při odměně do 4 500 Kč měsíčně z ní také neplatíte pojistné. A výhoda hlavního pracovního poměru? Za každých 360 odpracovaných dní si můžete požádat o zvýšení důchodu.
Zdroje: fotbalzpravy.cz, e15.cz, blesk.cz
