Budíky za 20 Kčs kdysi budily celé Československo. Dnes jejich cena vzbudí i mrtvého, prodávají se totiž za 20 000 Kč

V dnešním světě, kde se čas měří digitálně s přesností skoro na milisekundy, existují lidé, kteří se navracejí zpátky k mechanickému dědictví minulosti. Většinou jde o sběratele. Nebo osoby, které si chtějí staré časy připomenout. A třeba na nich i zbohatnout! 

Sběratelé starožitných hodin, hodinek a retro budíků, to jsou nadšenci, které nezajímá ani tak čas jako veličina, ale přístroje k jeho měření berou jako historickou a technickou vymoženost a velké umění.

Každý starý předmět v sobě nese kus historie. Nejdražší jsou samozřejmě dobové hodiny, ať už nástěnné, stojací nebo kapesní. Za takový měřič času byste mohli klidně shrábnout i čtvrt milionu. S budíky už to taková sláva není. Nicméně, ať už hodiny z období secese, art deco hodinky nebo budíky z 50. let, každé z nich odráží ducha své doby.

Z historie budíků

První historicky doložitelný budík byl sestrojen v norimberském klášteře už v roce 1380. Byl určen k buzení mnichů, aby ráno nezaspali. Běžné nastavitelné mechanické budíky se v Evropě objevily v 15. století. V ciferníku měly vytvořené otvory a na zvonění se nastavovaly vkládáním špendlíků do příslušného otvoru. První americký budík vytvořil Levi Hutchins v Concordu ve státě New Hampshire v roce 1787.

Vytvořil si ho ovšem pouze pro svou potřebu a budík zvonil jen ve čtyři hodiny ráno, aby Leviho vzbudil do práce. Jako první si nastavitelný mechanický budík nechal patentovat francouzský vynálezce Antoine Redier, a to v roce 1847.

Nejvíce budíků se vyrábělo v minulém století ve Spojených státech, ovšem v roce 1942 se zastavila výroba téměř všeho. Továrny byly převedeny na výrobu válečného tovaru. V listopadu 1944 se však budík, jako jeden z prvních spotřebních předmětů, začal opět vyrábět pro civilní použití. To proto, aby dělníci nepřicházeli pozdě na pracovní směny do provozů, které byly nezbytné pro válečné úsilí. Ve 40. letech dvacátého století James F. Reynolds vynalezl první radiobudík.

Nostalgie v každém tiknutí

Bývaly doby, kdy lidem na nějaké té čtvrthodince nezáleželo a byli ve větším poklidu. V dnešním hektickém světě se bez jakéhokoliv budíku prakticky vůbec neobejdeme. Čas nás tlačí na každém kroku a my se doslova stáváme jeho otroky. Dnes se nejčastěji budíme melodií z mobilu. Retro a vintage budíky evokují nostalgii na doby, kdy ráno nezačínalo mobilním telefonem, ale mechanickým cinkáním nebo zvoněním.

Nemáte něco takového doma i vy? Možná se budete divit, ale za padesát let starý budík můžete získat i desetitisíce korun. Obzvláště cenné jsou originální budíky se dvěma velkými zvonky v horní části. Samozřejmě záleží na tom, zda je budík funkční a jaký je jeho vzhled. Odřeniny na povrchu, poškozený ciferník, ulomená ručička a další nedostatky z pochopitelných důvodů výrazně cenu budíku sníží.

Kouzlo ručně sestavených strojků

Sběratelé oceňují jak estetiku vintage budíků, tak řemeslnou zručnost výrobce a technickou preciznost. Mechanické strojky, ručně vyráběné součástky a jemné rytiny, to všechno svědčí o mistrovství hodinářů. Však své umění zdokonalovali po celé generace. Sběratelé často studují dobové katalogy, navštěvují burzy, aukce a muzea, komunikují prostřednictvím on-line fór. Zlepší si tak své znalosti a mají možnost rozšířit svou sbírku o unikátní exempláře.

Od půdy přes blešák až po aukční síň

Pro sběratele je každý bleší trh nebo zapomenutá půda potenciálním zdrojem pokladu. Jejich radost z nálezu neobvyklého budíku je často větší než samotná hodnota předmětu. Sběratelství retro budíků je zajímavý svět, v němž se snoubí vášeň pro krásu, techniku, historii i lidské příběhy. Je to takový výlet proti proudu času.

Takže, jestli vám někde doma leží starý budík, ať je funkční či nikoliv, nezdráhejte se ho nabídnout k prodeji. Vždyť byste za něj mohli nějakou tu tisícovku získat; tak proč to neudělat. Možná totiž nakonec dosáhnete na takovou cenu, která by vzbudila i mrtvého.