Sto dílů za jedno odpoledne. Dvouminutové seriály mění způsob, jak sledujeme příběhy

V celém světě se neustále vymýšlejí nové projekty, které by dokázaly zaujmout trvalou pozornost divácké obce. Dnes se musí jak lineární stanice, ale i streamovací platformy hodně snažit, aby nejen zaujaly, ale také aby si sledovanost udržely dlouhodobě. A které z nich to nedokáží, brzy skončí. A teď tu máme další novinku, ze které skoro mrazí. Pro mě ovšem v tom horším slova smyslu.

V hektickém světě, jaký máme dnes, chtějí mít lidé všechno rychle. Bez ohledu na to, zda je to možné či nikoliv. Co je rychle neuspokojí, od toho se odvrátí. A tak v tomto duchu vznikají i nové „filmové možnosti“. I když nazvat tyto projekty filmem je dost odvážné. Jedná se totiž o formát krátkých seriálových videí.

Mikrodramata: příběhy, co trvají jen pár minut

Zní to divně, ale tyto neuvěřitelně krátké dramatické příběhy, které mají původ v Asii, si údajně začínají podmaňovat svět. Tedy nejen samotnou Asii, ale i Ameriku a Evropu, kde mají prozatím největší zájem Britové. V Číně přilákal tento projekt v loňské roce: „830 milionů diváků, kteří mají možnost zhlédnout několik prvních epizod zdarma a další si zajistí konzumací reklamy.“

Jak takové mikrodrama vypadá

Celý příběh, který byste za normálních okolností prožívali několik týdnů formou seriálu, budete mít možnost nyní zhlédnout v řádu minut. Tyto krátké pořady jsou určeny pro mobilní zařízení, především tedy pro mobily a vycházejí z Vertical Short formátů, které už dávno znáte ze sociálních sítí. Je to jako byste sledovali krátké video na TikToku. Jenže tentokrát se jedná o napínavé příběhy, které se týkají lásky i žárlivosti, zrady či různých tajných afér, přes fantasy o upírech a vlkodlacích až po novodobou Popelku.

Mikrodramata trochu připomínají zrychlené jihoamerické telenovely. Každý díl má svou zápletku, emoce, dramatický vývoj a napínavý konec, který vás přinutí k zakoupení dalšího dílu. To všechno se ale odehrává v časovém úseku zhruba dvou minut, kde rozhodně není prostor na nějakou složitější dějovou linku. Tempo současnosti je neúprosné a mikrodramata se mu přizpůsobila.

Připomíná mi to něco, co už tu kdysi bylo

Mně mikrodramata připomínají kdysi – asi tak před 60 či 70 lety – oblíbenou červenou knihovnu. Já už jsem ji nezažila, v mé době spíš frčely knihy s dobrodružnými příběhy. Ale vím to od rodičů a babičky. Příběhy byly na jedno brdo: jak chudá dívka ke štěstí přišla, o lásce až za hrob, anebo naopak o tom, jak bohatý synek přivedl do jiného stavu služku a víc se k ní nehlásil. Jednoduché až bezduché, ale dostupné za pár korun. Četly je především dívky a mladé ženy a ve skrytu duše toužily po stejné lásce a bohatství. Zkrátka utíkaly od reality, jako my dnes s mobilem a internetem.

Uspokojený divák a obrovská finanční úspora

Každý díl těchto nově natáčených příběhů trvá asi tak od jedné do tří minut. A dílů je třeba šedesát nebo sto. Možná, že je to pro současnou generaci přitažlivý formát; během doby, než studenti dojedou do školy, mohou zhlédnout třeba celou sérii. Od setkání aktérů, přes spalující lásku, nevěru, až po důsledek. Pro tvůrce jde nejspíš o obrovskou finanční úsporu při natáčení a následný zisk. Podle dostupných informací příběhy poskytnou divákovi okamžité uspokojení a když zůstane otevřený konec s napětím ve vzduchu, touží každý ihned po dalším dílu. Samozřejmě za peníze.

Pokud bude tento formát celosvětově úspěšný, mají tvůrci zaděláno na bezstarostnou budoucnost. Jak uvedla společnost Omdia, tak za rok 2025: „… vygenerovala mikrodramata tržby ve výši 11 miliard dolarů, přičemž čínský trh si z toho připsal 83 %. Více než 60 % celkových příjmů pochází z předplatného nebo transakčních plateb, často po několika bezplatných dílech.“

Kdo tento formát vytváří a jaká je sledovanost

Nejvíc jich pochází z Číny, Hongkongu, Japonska, Jižní Koreje. K hlavním tvůrcům mikrodramat patří třeba společnost Dramabox, jež: „nabízí freemium model, kdy je možné si buď zaplatit jednotlivé epizody, nebo prémiové předplatné.“ Zájem o tento nový formát však už projevily i společnosti Fox a Disney. Na západě údajně hltají tyto příběhy především mladí lidé od 18 do 34 let: generace, která sleduje svět skoro už jen na displeji a vyhovuje jí obsah, který lze celý zhlédnout dřív, než dopije kafe.

Naopak v Číně je jim nakloněna hlavně střední a starší generace, která přestala chodit do kina a sledovat streamovací platformy. Nabízí se však otázky typu: Kdo a jak tyto příběhy natáčí? Jaké jsou herecké výkony či samotné zápletky? Jde o kvalitu nebo jen o rychlokvašky pro netrpělivou dobu? Možná půjde o nový trend současnosti i budoucnosti, který se stane trvalou součástí mediální nabídky. Anebo to může být i pouhá módní vlna, která vymizí tak rychle, jak se objevila.

Zdroje: MediaGuru, ČT24ČeskáTelevize, CCCzechCrunch