Pokud neusínáte v tuto hodinu, dejte si bacha. V očích expertů si koledujete o průšvih
Vaše babička měla pravdu, ranní ptáče opravdu dál doskáče. A mladí lidé si to konečně začínají uvědomovat. Jejich spánkový režim přitom šokuje nejen rodiče, ale i zaměstnavatele. Ti se totiž často snaží přizpůsobit pracovní dobu novým zaměstnancům, kteří mají úplně jiný denní rytmus než jejich starší kolegové.
Je 21:00, venku to stále žije, hospody jsou plné a na sociálních sítích se teprve rozbíhá večerní zábava. Ale vy už si čistíte zuby a chystáte se do postele. Kdysi by vás za to kamarádi pokládali za nudného, dnes vám budou spíše tajně závidět.
Jste noční sova, nebo ranní ptáče?
Život dvacetiletých ještě před pár lety začínal ve chvíli, kdy šli „normální“ lidé spát. Mlaďoši v tu chvíli žhavili sociální sítě, zapínali seriály nebo obráželi večírky. Pak ale přišla změna. Dnes spí skoro devět a půl hodiny denně , což je výrazně více než před deseti lety. A nejen, že spí déle, jdou i dříve spát. Místo půlnoci už chodí do postele před desátou.
Chodit spát v devět večer dává smysl. Naše tělo má totiž vlastní vnitřní hodiny, které se řídí světlem a tmou, a je prokázané, že nejlépe spíme mezi desátou večer a druhou ráno. S věkem se mění i to, kdy chceme jít spát. Jako děti usínáme brzy, pak si jako teenageři zvykneme chodit spát pozdě, ale kolem pětadvaceti se většina z nás začne přirozeně vracet k dřívějšímu uléhání do postele.
Proč mladí lidé volí spánek místo zábavy?
Generace Z sice vyrostla s chytrými telefony a sociálními sítěmi, ale paradoxně si právě díky nim uvědomila důležitost odpočinku. Dnešní mladí lidé mají k dispozici spoustu informací o zdraví a dobře vědí, co jim špatný nebo nedostatečný spánek udělá. Tedy, že se stanou podrážděnými, impulzivními a bude se jim hůře komunikovat s ostatními. A když celý život slýchají, jak je všechno nezdravé a kolik je ve světě nemocí, logicky se tomu snaží předejít.
Večerní rituály mladých lidí dnes mají jasná pravidla. Nejdříve vypnou mobily a poté začnou s uklidňujícími aktivitami: čtou knížky, zapisují si své pocity do deníku nebo meditují. Telefony sice vypnou, ale jinak technologie nezavrhují, třeba před spaním poslouchají podcasty nebo si z televize pustí uklidňující zvuky. Díky tomu se ráno cítí odpočatěji, přes den se lépe soustředí a nejsou tak nervní.
Sedm až devět hodin spánku denně vašemu tělu prospívá. Když jste dobře vyspaní, máte silnější imunitu, zdravější srdce a menší riziko různých nemocí. Ale pozor, hodně neznamená dobře. Pokud pravidelně spíte víc než devět hodin, může to být signál, že něco není v pořádku. Moc spánku totiž škodí stejně jako málo spánku.
Kariérní výhody ranních ptáčat
Šéfové si konečně začínají všímat, že dobře odpočatí zaměstnanci odvádějí lepší práci. A kdo navíc před prací vstává dostatečně brzy, může si ráno zacvičit, což srdci prospívá více než večerní sport. Lidé, kteří se dobře vyspí, zároveň lépe řeší problémy a mají lepší náladu.
Má to ale i svá úskalí. Příliš striktní dodržování spánkového režimu může vést k sociální izolaci a stresu ze spánku samotného. Jeden novinář, který týden zkoušel chodit spát v devět večer, popsal, že se po několika dnech cítil uvězněný, znuděný a úzkostný. Navíc každý potřebuje jiné množství spánku. Někomu stačí šest hodin, jiný by spal deset, ale většina z nás se vejde do sedmi až osmi hodin.
Klíčové je najít rovnováhu. Pokud jste přirozeně noční sova, nenuťte se do role ranního ptáčete jen proto, že je to trendy. Stejně tak pokud jste ranní typ, nenuťte se do ponocování jen kvůli společenským očekáváním. Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv režim, pamatujte na to, že nejlepší spánek je zkrátka a jednoduše ten, po kterém se cítíte odpočatí a připraveni na nový den.
