Celý svět nám tiše závidí. Odborníci zveřejnili, co mají společného Češi dožívající se 100 a více let

Že se větší část populace po celém světě dožívá vyššího věku, je nesporné. To není žádný výmysl, ale vše je možné statisticky doložit. Na průměrnou délku života má vliv mnoho faktorů. Některé z nich má člověk pod vlastní kontrolou, jiné nikoliv.

Kromě zdravého životního stylu ovlivňují délku našeho života podnebné podmínky, v nichž se po většinu života zdržujeme; ekonomické, a dokonce i politické události v dané zemi – kvalita života, válka, apod.; příslušnost k sociální vrstvě, úroveň a dostupnost zdravotní péče, prostředí, v němž žijeme – záření, průmyslové oblasti; fyzická kondice – souvisí s dostatečným pohybem a udržováním svého těla; abusus – kouření, závislost na alkoholu, lécích, kofeinu, drogách; významný je také duševní stav jednotlivce, a nakonec i celé společnosti.

Důležitou roli hraje genetika. Některý organismus zkrátka stárne rychleji, jiný pomalu. Je zřejmé, že dlouhověkost je určena především geneticky, takže cestou genové manipulace bude jednou určitě možné lidský věk prodloužit. Z etického hlediska to však prozatím není přípustné. Maximální délka života se u člověka předpokládá kolem 115–120 let, výjimečně i 125 let a více. Délka života se v podstatě neprodlužuje; této vyšší hranice se však dožívá víc lidí, neboť k tomu máme mnohem lepší podmínky než kdysi.

Jaké faktory přispěly k prodloužení života?

Jedním z hlavních důvodů rostoucí dlouhověkosti je rozvoj medicíny ve 20. a 21. století. Objev penicilínu ve 40. letech minulého století pomohl zachránit miliony lidských životů a otevřel cestu k antibiotické terapii. Stejně důležitou roli při prodlužování života hraje i vakcinace proti smrtelným nemocem. Stejně tak kardiovaskulární medicína zaznamenala obrovský pokrok. A to vedlo ke snížení úmrtnosti na infarkty. Pak je tu léčba rakoviny – pokroky v onkologii umožnily včasnější diagnostiku a cílenou léčbu. A tím se zvýšila šance na přežití lidí s různými typy rakoviny.

Screeningové programy na rakovinu, pravidelné kontroly hladiny cholesterolu či krevního tlaku či další zdravotnické vymoženosti pomáhají lékařům odhalit a léčit včas závažná až fatální onemocnění. V popředí stojí také moderní technologie – přístroje a zařízení, které přispívají k přesnější diagnostice; robotické neinvazivní operace snižují rizika chirurgických zákroků a přispívají k rychlejší rekonvalescenci.

Co říká česká statistika

U nás byl před 85 lety průměrný věk u mužů 47 let a u žen zhruba 50 let; v roce 1998 se muži průměrně dožívali 71 let a ženy 78 roků; kolem roku 2018 to byl průměr 76 let u mužů, 82 let u žen. Z uvedených údajů lze vyčíst dvě základní fakta. Za prvé, že věk populace se skutečně zvyšuje, a za druhé, že vyššího věku se dožívají ženy.

Které ročníky tedy žijí nejdéle?

Lidé narození mezi lety 1910 a 1950 se dožívají vyššího věku než kdy dříve a žijí i přes 100 let. Tento fenomén, označovaný jako „bezprecedentní oddálení úmrtnosti“, je výsledkem lepší životní úrovně, pokroku v medicíně a změnou životního stylu: zdravá výživa, omezení kouření, zvýšená tělesná aktivita, prevence civilizačních chorob.

Řada odborníků se také shodla na tom, že Češi narození v letech 1900-1945, mají hned několik společných rysů. Tito lidé byli zvyklí od mládí pracovat, jídlo bylo sice jednoduché, ale zdravé a pravidelné. A žádné přejídání pochutinami. Vědci prokázali, že lidé, kteří se v tomto období narodili, mají menší sklon k civilizačním chorobám, správně fungující metabolismus a také vyšší práh bolesti. Jejich život, i když byl těžký, měl přirozený řád. A zdravý styl nemuseli hledat, oni v něm tehdy žili. A to nám může celý svět závidět.

Petr Šrámek, odborník na dlouhověkost a spoluzakladatel Longevity Tech Fund, říká: „Biologický věk dnes můžeme snížit o pět až deset let jen tím, že aplikujeme lifestylové postupy a intervence ve stylu otužování či užívání doplňků.“ Pokud se u nás nezmění nic zásadního k horšímu či nedojde k nějaké katastrofě, budou se další generace dožívat vysokého věku ve větším počtu.

Budoucnost dlouhověkosti

Pokud budou současné trendy pokračovat, lze očekávat, že délka života se bude i nadále prodlužovat u většího množství lidí. Bylo by však dobré, kdyby lidé mohli být i ve vyšším věku v dobré fyzické i duševní formě. Je nutné optimalizovat zdraví a prodloužit aktivní stáří. Vědci zkoumají nové způsoby, jak zpomalit stárnutí, například prostřednictvím genetických terapií nebo regenerativní medicíny.

Hodně by pomohlo i důkladně zkoumat oblasti, kde lidé žijí nejdéle. Analyzovat jejich životní styl, stravování, sociální vazby i životní filozofie; to všechno totiž může poskytnout cenné poznatky, které by přispěly k prodloužení aktivního života i v jiných částech světa. Pokud by se lidstvo začalo běžně dožívat 110 let, bylo by nutné, aby bylo alespoň do 90 aktivní. Nutná bude včasná a dostatečná prevence, bude třeba se vzdělávat v oblasti zdravého stárnutí a rovněž se zaměřit na sociální inovaci – to všechno může přispět k tomu, aby dlouhověkost byla nejen dosažitelná, ale i kvalitní a hlavně smysluplná.