Češi se spletli: Červenec 2025 patří k nejteplejším v historii. Byl extrémně žhavý, i když jste to necítili

Šlo o jasnou věc. Ještě včera večer meteorologické modely hlásily prudký déšť, ochlazení a možný příchod bouřek. Jenže dnes už je všechno jinak. Půlka aplikací slibuje letní den bez mráčku, druhá varuje před přívaly vody. Pokud se cítíte zmateně, nejste sami. I meteorologové si často stěžují, že počasí je dnes těžší předpovědět než kdy dřív. 

Meteorologické modely se opírají o složitou matematiku a miliardy dat ze satelitů, radarů, meteostanic a balónů. Každá meteorologická služba používá jiný algoritmus a vychází z různých vstupních dat. Někdy aktualizují modely v odlišných intervalech. To způsobuje, že například model GFS (americký) ukazuje jasno, zatímco evropský ECMWF počítá s hustým deštěm.

Rozdíly vznikají i kvůli rychlým změnám v atmosféře – například u bouřek. Modely nestíhají zachytit každou změnu včas, a často rozhodují detaily v řádu stovek metrů. I proto se může stát, že se předpověď pro dané místo změní během pár hodin.

Aplikace vs. realita

Člověk by čekal, že při vědeckých metodách se výsledky shodnou. Jenže aplikace často ukazují zcela protikladné výstupy. Jedna hlásí slunečno, druhá déšť.

Meteorologové vysvětlují, že aplikace často nabízejí zjednodušené modely a většinou bez lidské korekce. Proto graf ukazuje azuro, ale obloha je šedivá. Navíc některé aplikace využívají modely méně vhodné pro naše území – například GFS má nižší rozlišení než ECMWF. Naopak modely ICON nebo Aladin bývají přesnější, ale nejsou vždy dostupné pro běžného uživatele.

Klimatické extrémy a chaos v atmosféře

Klimatické změny hrají zásadní roli. Extrémy, rychlé střídání tlakových výší a níží, silné bouřky nebo sucha komplikují klasické výpočty. Atmosféra je proměnlivější a méně předvídatelná. Meteorologové tak často mění předpovědi i několikrát denně. To, co vypadalo jako jisté bouřky, se najednou změní na „slabé přeháňky“ nebo „mírně oblačno“. Pro laika to působí zmatečně, ale ve skutečnosti se jen modely snaží dohnat realitu, která se mění rychleji, než dokážou spočítat.

Zklamání z meteorologie?

Důvěra veřejnosti v předpovědi tím trpí. Lidé si stěžují, že „to zase nevyšlo“. Ale je důležité si uvědomit, že předpověď není jistota. Přesnost na 1–2 dny je vysoká, ale s delším časovým horizontem klesá. Přesto se jedná o pravděpodobnost, nikoliv věštbu.

Své hraje i vnímání – když předpověď vyjde, málokdo si toho všimne. Když ne, všichni si to zapamatují. Emoce, zrušené akce nebo promočené boty posilují dojem, že meteorologové chybují.

Češi se spletli

Ačkoliv se mnohým Čechům zdál letošní červenec chladnější, realita je jiná. Mnozí si stěžovali na „léto k ničemu“, „žádné vedro“ nebo „zimu na koupání“, ale ve skutečnosti šlo o třetí nejteplejší červenec v historii měření. Podle evropských meteorologů byl sice o 0,27 °C chladnější než rekordní červenec 2023, ale stále se držel vysoko nad dlouhodobým průměrem.

Ve srovnání s předindustriálním obdobím (1850–1900) byla letošní červencová teplota celosvětově vyšší o 1,25 °C. A to je alarmující číslo – hlavně když si uvědomíme, že za posledních 25 měsíců je to teprve počtvrté, co se globální teplota udržela pod hranicí +1,5 °C.

Zatímco v Česku si lidé ztotožňují léto s nekonečným sluncem a tropickými vedry, průměrná evropská realita může vypadat jinak. Lokální výkyvy počasí, jako je oblačnost, bouřky nebo chladnější rána, často klamou dojem. Ale z pohledu klimatických dat byl letošní červenec opravdu horký – jen ne rekordně.

Takže pokud jste si mysleli, že červenec byl letos „pod psa“, klimatická data vás vyvedou z omylu. Možná vám bylo chladno, ale planetě rozhodně ne.