Češi by se měli co nejrychleji připravit na nový zákon od EU. Chleba se začne lámat 1. 8. 2025
S nástupem léta přichází i řada novinek, které málokdo čekal. Ty nejnovější přichází od orgánů EU. Vchází totiž v platnost zákon, který změní mnohé.
Evropská unie nám pravidelně přináší nová zařízení. Někdy se jedná o životní prostředí, jindy zase o digitální práva nebo normy týkající se potravin. Nyní přišla další novinka v podobě zákonu. Nejedná se však o pouhý kus papíru, který nikoho nezajímá a nikoho se nedotkne. Je to něco, co se bude dotýkat mnohých z nás. Přijat byl v dubnu loňského roku a v Česku bude zaveden už tento srpen.
Říká vám to něco?
Pokud vás zákony EU míjí obloukem a této novinky jste si nevšimli, je tento článek právě pro vás. Týká se nařízení EMFA, neboli Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků, která je nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropské unie.
Podle cs.wikipedia.org je EMFA nařízením, „kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu a mění směrnice 2010/13/EU (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).” Co je však jisté, že je to nařízení, které by mělo změnit fungování médií napříč EU.
Co to všechno znamená
Na všechny členské státy v EU a jejich občany se vztahuje právo svobody sdělovacích prostředků. Je to právě svoboda médií, která je podle EU klíčovým ukazatelem, zda je daná země připravená stát se součástí Evropské unie. Pro řadu z nás jsou informace něčím, s čím můžeme nakládat podle svého uvážení. Podle EU je to však veřejný majetek, a tak je nutné s nimi zacházet tak, aby byla chráněna a byla zajištěna jejich nezávislost.
Nejspíš se všichni shodneme na tom, že média jsou v každé zemi důležitým zdrojem. Dozvídáme se z něj nejnovější zprávy z domova i ze světa, spojují nás s okolním světem a dokonce nás mohou i varovat nebo zprostředkovat informace, které bychom se jen tak nedozvěděli. EU s tímto názorem také souhlasí a zároveň uvádí, že média jsou nezbytné pro fungování demokracie a ekonomiky zemí.
Cílem nařízení EMFA je zabránění situacím, kdy si například vláda může média jakkoliv podmaňovat. Mimo to zabránit politické či ekonomické kontrole médií a chránit novináře před špionáží. A jak to bude vypadat v praxi?
Jak to bude vypadat?
Přečíst si, o čem všem se v nařízení jedná, je sice fajn, ale bez praktických příkladů nám to nic moc neřekne. Pojďme si to trochu přiblížit. Všechny členské státy mají povinnost chránit nezávislost médií.
Státním orgánům je zakázáno vyvíjet tlak na novináře a redaktory. To už se může týkat zjištění jejich zdrojů, prohledávat jejich kanceláře nebo instalovat odposlouchávají software. Ty smějí být použity pouze za výjimečných případů po nařízení soudem, jako například vyšetřování trestného činu.
Veřejnoprávní média nesmí být zneužívána k politickým účelům, a tak jejich vedoucí pracovníci musí být jmenování transparentně na dostatečně dlouhé funkční období. To však samozřejmě s výjimkou. Pokud nebudou splňovat profesní kritéria, bude je možné odvolat dříve.
Nás to ovlivní také, připravte se
A teď konečně něco, co se bude týkat přímo nás. My, jakožto veřejnost, budeme vědět, kdo daná média ovládá a kdo jsou jejich vlastníci. Podle EU na to totiž máme právo. Kromě toho bychom také měli vědět, které zájmy mohou média ovlivňovat. Veřejné budou mimo jiné i informace o finančních prostředcích, které daná média získává reklamou zadanou státem nebo o financích od třetích stran.
Kromě uvedených nařízení se jedná také o giganty na poli sociálních sítí. „Poslanci dále prosadili mechanismus, který má velmi velkým online platformám, jako je Facebook, X nebo Instagram, zabránit ve svévolném omezování nebo mazání obsahu nezávislých médií,” doplňuje portál europarl.europa.eu.
Řešil se už nějakou dobu zpátky
Podle všeho to vypadá, že nové nařízení přinese velké změny v oblasti médií a veřejnosti. Nutno však dodat, že to není novinka, ale řeší se už několik let. Evropská komise přijala návrh tohoto nařízení v roce 2022. Evropský parlament ho schválil 13. března roku 2024 a Rada Evropské unie ho přijala 26. března téhož roku. V Česku by měl vzejít v platnost letos v srpnu. Podle některých zdrojů na to však nejsme připraveni.
Ve vzduchu visí nezodpovězené některé klíčové otázky týkající se směrnice. Podle právničky Ivety Kvardové bylo Ministerstvo kultury natolik zahlcené, že se na přípravu na EMFA zkrátka nedostalo. Zároveň dodala, že od Evropské komise chybí podklady a potřebná metodika, a tak zpoždění v implementaci není pouze vinou na straně Česka.
Bez odborné koordinace a politického zadání hrozí, že Česko implementaci zkrátka nezvládne. Do srpna však zbývá ještě nějaký čas, a tak můžeme jen odhadovat, jak to dopadne.
Zdroje: cs.wikipedia.org, europarl.europa.eu, mediaguru.cz
