Češi, připravte se na změnu. Tahle věc vám podle odborníků ničí domácí pohodu. A máte ji doma všichni
Říká se, že když se dva dají dohromady, je to romantika. Když spolu začnou bydlet, je to realita. Proto ve vztazích často narážíme na situace, kdy se ze společného hnízdečka lásky stává spíš bitevní pole, kde si každý střeží to svoje. Pokud jeden miluje minimalismus a druhý je vášnivým sběratelem figurek z Kinder vajíček, může to způsobit zatnutí zubů a lehké napětí, které se dá celkem snadno vykomunikovat. Některé předměty a dekorace ale můžou být přímo časovanou bombou, která může vztah dost zásadně ohrozit.
Všichni jsme to někdy udělali. Nechali jsme si svetr, knížku nebo alespoň malou dekoraci, která nám zbyla po vztahu, jež už dávno skončil. Obvykle si to sami před sebou obhájíme slovy, že je to něco hezkého, co přece nemá cenu vyhazovat. A i když takový kousek už nemá žádnou hlubší hodnotu, může velmi efektivně narušovat klid společného domova.
Staré dárky od bývalých jsou totiž ošemetné. A je v podstatě jedno přesně o jaké věci se jedná. Někdy to jsou drobnosti, jindy třeba velmi osobní předměty, od parfémů, namalovaný obraz až po povlečení na postel, které jste tenkrát s bývalým partnerem kupovali spolu. Ač se na to často zapomíná, nový partner se na tyto věci nemusí dívat neutrálně. Taková věc totiž může způsobovat pocit, že člověk žije v prostoru, který není jen jeho nebo váš společný, ale že je tam s vámi stále pozůstatek minulosti, který tam nepatří. A byť tam fyzicky ex není, v těch věcech symbolicky zůstává.
Zvláštní kapitolou je tato věc v domácnosti
Zvláštní kapitolou jsou společné fotky. Ať už jde o fotoalba z dovolených, obrázky uložené na ploše v notebooku nebo i společná fotka z plesu v rámečku uložená v krabici ve skříni. To všechno jsou malé stopy vztahu, který skončil, ale v partnerovi to může vyvolat pocit, že soupeří s minulostí. Fotky totiž zachycují příběhy, které už jste prožili s někým jiným a jejich uchování může vzbuzovat dojem, že ještě nejste připravení otočit list na čistou stránku. Ani tak nejde o žárlivost nebo přehnané ego, jako spíš vtíravý pocit, že minulost stále žije.
Proč si to vlastně necháváme?
Dárky a fotky z minulých vztahů si necháváme ze spousty důvodů. Od zcela nevinných – mohou to být krásné a drahé věci, kterých je nám líto se zbavit, až po sentimentální rozměr, kdy představují část našeho života, na kterou nechceme zanevřít. Ať tak nebo tak, velmi záleží na tom, jakou zvolíme s těmito věcmi strategii.
Co s tím?
Možností, jak se k takovému problému postavit je hned několik. Pokud cítíte, že to partnerovi vadí, komunikujte! Není nic horšího než očividný problém přehlížet a tiše trpět ironické narážky na to, jestli vám každé ráno chutná káva z hrnku, který vám přivezl bývalý partner ze zahraniční cesty.
Pokud si nějaké předměty chcete nechat, je na místě zeptat se sami sebe, jaká je vlastně vaše motivace. Opravdu to nechci vyhodit, protože je to škoda, mám k předmětu sentimentální vztah nebo se za tím skrývá víc? Zodpovězení takových otázek vám ulehčí nejen další rozhodování, jak s věcmi naložit, ale také si utřídíte svoji minulost, což je vždycky pozitivní.
Jestli jste si věci rozhodli nechat, zvažte, zda musí být vašemu partnerovi denně na očích. Nebude lepší schovat stará CéDéčka, která jste spolu tenkrát poslouchali do krabice a uložit ve skříni nebo na půdě? A co to povlečení se srdíčky, jste si jistí, že nestačí ho použít jednou dvakrát za rok?
Jestli, jste vyhodnotili, že byste se předmětů nakonec přece jen rádi zbavili, ale jste rozpolcení, protože je vám stále líto je vyhodit, řešení je jednoduché. Prstýnek se dá přetavit v jiný šperk, knihu můžete věnovat do knihovny a oblečení darovat nebo prodat na internetu. Někomu to udělá obrovskou radost a vy se zbavíte citově zatíženého předmětu.
Myslete na současnost
Minulost má svou váhu a je v našem životě velmi důležitá, protože jsme se díky ní něco naučili, někam se posunuli a přináší nám spoustu vzpomínek. Vztahy se ale dějí teď, a ne v minulosti. A pokud chceme být opravdu přítomní, musíme být ochotni nechat minulost za sebou. Ne proto, že by nebyla důležitá, ale proto, že už svoji roli dohrála. Uchovávat si památku na něco, co skončilo je v pořádku, ale musíme se zeptat sami sebe, jestli nám k tomu nepostačí ty vzpomínky, které máme a nikdo nám je nemůže vzít. A svůj prostor věnovat budování něčeho nového, bez srovnávání a připomínek toho, co už bylo.
Závěrem
Neexistuje univerzální pravidlo, co s věcmi od ex. Ale pokud se partner při pohledu na určité věci vždycky zatváří kysele – možná je čas přehodnotit, co skutečně ještě patří do našeho života a co je na čase poslat dál, co myslíte?
