Češi to denně vyhazují do koše, ale sběratelé mají jasno: Zbavuje se toho jen blázen

Mysleli si, že jde o upatlaný sešit s recepty z 50. let. Pak přišel sběratel a nabídnul 20 tisíc. Pokud máte doma starou kuchařku po babičce, rozhodně ji nevyhazujte. Některé rukou psané recepty se prodávají za statisíce a jejich hodnota stále roste. Aukční síně jsou plné zájemců, kteří hledají kulinární poklady z minulých století.

Osmnáct tisíc korun. Přesně tolik utržil na aukci obyčejný sešit s recepty, kterých jsou české půdy plné. Otázka zní, kolik jich už skončilo v popelnici? 

Odpad, nebo poklad?

Největší zájem je o rukou psané recepty z období mezi lety 1800 až 1950, zejména pokud obsahují zajímavé historické detaily nebo neobvyklé postupy. Čím starší, tím lepší. Zvláštní pozornost si zaslouží recepty z válečných let a období nedostatku. Naše babičky tehdy musely improvizovat a vymýšlet náhrady za nedostupné suroviny. 

Jak upéct dort bez vajec? Čím nahradit máslo? Tyto „recepty z nouze“ jsou dnes považovány za skvosty, protože dokumentují, jak dokázali naši předci být vynalézaví v těžkých časech.

Tyhle ceny vám vyrazí dech

Na internetových aukcích se běžně objevují staré recepty za tisíce korun. Nedávno se dokonce prodával 200 let starý rukopis receptů ranhojičské rodiny za neuvěřitelných 185 tisíc korun. Proč jsou staré recepty tak drahé? Důvodů je několik. Především jde o unikátní dokumenty, které je těžké nějak zkopírovat nebo zfalšovat. Každý ručně psaný recept je originál a když se ztratí, už ho nikdo nenahradí. A kromě toho roste zájem o tradiční kuchyni a zdravé stravování.

Sběratelé také oceňují recepty s osobním příběhem. Pokud sešit obsahuje poznámky typu „tento dort jsem pekla na Andělin svátek v roce 1943“ nebo „recept od tety Boženy z Moravy“, jeho cena se okamžitě zvýší. Čím více osobních detailů tam je, tím lépe.

Kuchařka za cenu několikaměsíčního nájmu

Všichni znají jméno Rettigová, ale málokdo tuší, kolik její kuchařka stojí. Původní vydání z roku 1826 vás přijde na víc než několik měsíců nájmu. Anna Habernalová z Plzně, která se věnuje přípravě pokrmů podle Rettigové, potvrzuje, že zájem o tyto recepty neustále roste. Ona sama se tak rozhodla vařit podle 200 let starých receptů Rettigové a sdílet své pokusy na sociálních sítích. „Je to strašně zábavné,“ okomentovala v rozhovoru pro web brnenska.drbna.cz. Její experimenty s 200 let starými recepty na sítích sledují tisíce lidí.

Na aukcích najdete i nabídky německých kuchařek za tisíce korun nebo rakouských receptů za statisíce. 

Kde se skrývají tisíce

Pokud jste se rozhodli prohledat domácí archivy, zaměřte se zejména na půdy, sklepy a staré kufry. Recepty se často uchovávaly v rodinných kronikách, mezi dopisy nebo jednoduše volně mezi stránkami knih. Nejcennější jsou recepty psané rukou, ideálně s datem a podpisem autorky.

Pozor si dejte na stav dokumentů. Lehké zažloutnutí nebo drobné skvrny od používání v kuchyni ve většině případů nijak neškodí. Horší je však rozpadající se papír nebo nečitelný text. I tak ale nemusí být vše ztracené. Někteří sběratelé kupují i poškozené recepty za účelem digitalizace a zachování pro budoucí generace.

Kdo je takový blázen, aby tohle kupoval?

Hlavně muzea, restaurace které se specializují na tradiční kuchyni, historici a nadšenci, kteří chtějí vařit podle autentických postupů. Někteří podnikatelé v starých receptech hledají inspiraci pro nové produkty. A čím dál více se o české recepty zajímají i sběratelé z Německa a Rakouska.

Jestli máte doma nějaké staré recepty, tak s jejich prodejem nespěchejte. Nejdříve si zjistěte, co to vlastně stojí. Buď se zeptejte někoho, kdo se v tom vyzná, nebo koukněte na internet. Pak už jen stačí to poslat do světa se všemi důležitými detaily, tedy jak jsou recepty staré, co na nich zajímavého a postarejte se o slušné fotky do inzerátu. Lidi chtějí vidět, co kupují, takže žádné rozmazané obrázky z mobilu.

Zdroje: apetitonline.cz, brnenska.drbna.cz, idnes.cz