Tři oříšky pro Popelku jen tiše závidí: Češi zvolili za náš nejlepší film ten, kde se víc pije, než mluví
Tři oříšky pro Popelku jsou pohádkou, která u nás dlouhou dobu držela prvenství na pozici nejoblíbenějšího českého filmu. Samozřejmě, že co se týče Vánoc, je každoroční stálicí, kterou jen tak něco nenahradí. Pokud se ale bavíme obecně o nejoblíbenějších filmech, našly by se i takové, které Popelku překonají. Pojďte se na ně podívat.
Když se pronese spojení „český film“, lidé si vybaví spoustu věcí. Každému hned hlavou prolétnou desítky filmů. Téměř vždycky se tam ale ukáží takové legendy jako Švejk nebo právě Tři oříšky pro Popelku. Snadno bychom tak mohli dojít k závěru, že právě tyhle snímky jsou ty nejoblíbenější u nás. Není to ale tak docela pravda. Podle portálu CSFD.cz je tomu jinak a máme tady pro vás hned několik filmů, které se do srdcí českých fanoušků zaryly ještě o něco hlouběji. Třeba takovým Pelíškům nesahá Popelka ani po kotníky.
Proč Češi milují tento film?
Pelíšky jsou pro nás absolutní klasikou. Je to každoroční klasika, kterou u nás všichni znají takřka nazpaměť, ale přesto se k filmu rádi vždycky vrátí, ať už sami nebo v rodinném kruhu. Je to pro nás všechny taková jistota, která nikdy nezklame. Navíc v sobě skrývá legendární hlášky, které používá na denní bázi asi každý z nás , a ostrovtip, jenž budete v jiném českém filmu hledat jen těžko. Pelíšky se navíc zaměřují na normalizační období v Československu, což je pro nás Čechy velmi citlivé, ale zároveň značně nostalgické téma.
Pelíšky jsou navíc právě vedle výše zmíněné Popelky taktéž vánoční klasikou, která se už pomalu a jistě mění v takovou novodobou štědrovečerní tradici. A když každý rok trávíte Vánoce nejen s vaší rodinou, ale i s fiktivní rodinou Šebkových, není divu, že pak na nějakém recenzním portálu zanecháte dobré hodnocení.
Další klenoty z české topky
Pelíšky samozřejmě nejsou jediným českým filmem, který bychom na žebříčku nalezli vysoko před Třemi oříšky pro Popelku, je jich značně větší množství. Namátkou můžeme vybrat třeba jednu další pohádku. A sice S čerty nejsou žerty, která se u nás řadí k pomyslnému pohádkovému pantheonu. Je to opravdu jedna z těch nejpopulárnějších u nás. Opět za tím stojí povedený český humor, kterým je celý film vyloženě napěchovaný.
Podobně jako v případě Pelíšků i zde je nespočet legendárních hlášek, které používáme běžně pro každodenní situace. Naši „závislost“ na kvalitním humoru a hláškách ostatně ilustrují i další vysoko umístěné filmy. Třeba takový film Vesničko má středisková si své diváky taky vždycky najde, náležitě je pobaví, a oni za jej za odměnu podpoří kladným hodnocením. Skoro to až vypadá, že se vzhledem k počtu vysoko umístěných komedií, jako národ opravdu rádi smějeme.
Proč Češi volí „pití a smích před pohádkou“?
Naše inklinace ke smíchu bude asi opravdu tím stěžejním aspektem našeho hodnocení. Přeci jenom je vidět, že kvalitní humor v žebříčcích jednoduše válcuje i takovou legendu, jakou jsou právě Tři oříšky pro Popelku. Češi ale hlavně v podobných filmech rádi vidí sebe, své sousedy a svět, ve kterém žijí. Pokud je něco až příliš fantaskní či pohádkové, ocení to, ale nikdy to pro ně nebude to pravé ořechové jako stará dobrá československá komedie.
Nejlépe ještě nějaké silně protirežimní, abychom si připomněli i naše různé umělecké formy odboje proti režimu. Pohádky jsou sice krásné, romantické a jako národ je umím produkovat a následně i ocenit, ale nikdy nic nepřekoná dobrou komedii, která jako by vyprávěla o našich životech.
Zdroje: csfd.cz, wikipedia.org, filmovyprehled.cz
