5 českých jmen, která v zahraničí neumí nikdo vyslovit. Máte jedno z nich? Pak lámete jazyk cizincům

Skoro každý z nás si podobný zážitek odnesl z dovolené nebo z práce s cizinci. Představujete se a najednou vidíte v očích toho druhého naprostou bezradnost. Pokouší se zopakovat vaše jméno a výsledek? No, řekněme, že byste se v tom ani vy sami nepoznali. Některá česká jména jsou zkrátka na mezinárodní scéně hotová katastrofa, vždyť naše řeč patří mezi nejtěžší na světě. 

Čeština má oproti jiným jazykům jednu nevýhodu, používá hlásky, které jinde neexistují. Naše „Ř“ je světový unikát, měkčení souhlásek angličtina nezná a kombinace jako „zb“ nebo „št“ jsou taktéž pro většinu světa problém. Zatímco angličtina pracuje s přímočarými zvuky, čeština staví na hláskových kombinacích, které dokážou potrápit i zkušené překladatele.

Když se pak někdo s tradičním českým jménem ocitne v zahraničí, začíná zajímavá pokoukaná. Buď trpělivě opravujete každého druhého člověka, nebo se na těch pár dnů v zahraničí zkrátka přejmenujete. Některým to nevadí, jiní jsou z toho nešťastní.

Česká fonetika proti světovým jazykům

Štěpán je klasickým představitelem českého jmenosloví s antickými kořeny. V České republice ho má přes 24 tisíc mužů a jeho význam věnec nebo čest pochází z Řecka. Pro české uši zní normálně, ale cizinci s ním mají značné potíže. Hned první slabika „Ště“ dokáže přivést spoustu cizinců k šílenství. 

Angličané netuší, co si s tím počít, Němci kolikrát také ne. Výsledkem jsou pak variace typu „Step-an“, „Shte-pan“ nebo kreativní „Stefan“. Historie tohoto jména sahá hluboko do minulosti. U nás jej proslavil třeba youtuber známý jako Baxtrix nebo hudební skladatel Koníček. V mezinárodním prostředí se pak Štěpánové obvykle uchylují k Stephen, Steven nebo francouzskému Étienne.

Problém číslo dva: dvě neznámé hlásky

Jiří je úplně jiná kategorie. S přes 300 tisíc nositeli v republice jde o jedno z nejčastějších mužských jmen vůbec. Kořeny má v řeckém slově „géorgos“, což znamenalo zemědělec. Jenže kombinace měkkého „j“ s naším slavným „ř“ působí na cizince jako zaklínadlo. Takže místo pěkného českého jména slyšíte něco jako „Džíží“, „Jirži“ nebo zoufalé tázavé „Jeery?“.

Někteří to pak vzdávají úplně a ptají se: „Můžu ti říkat George?“ Známým nositelem byl například Jiří Bartoška. Ve světě existují varianty od George přes Jorge až po maďarské György. 

Pád velkého jména

Václav má v republice úctyhodných 123 tisíc nositelů. Slovanský původ a význam „více slavný“ z něj dělá skutečně vznešené jméno. Svatý Václav, Václav Havel či Václav Klaus, je jasné, že historicky i současně jde o důležité jméno české kultury.

Přesto cizincům nedělá radost. Písmeno „c“ obvykle vyslovují jako „k“, takže místo „Václav“ uslyšíte „Vaklav“. Zajímavostí je, že popularita tohoto jména v posledních dekádách klesá. Zatímco na konci devadesátých let se řadilo mezi první desítku, dnes je až někde kolem sedmnáctého místa. V cizině se používají varianty Wenceslaus, německé Wenzel nebo francouzské Venceslas.

Souhláskový masakr

Zbyněk není nijak častým jménem, má ho jen něco přes 12 tisíc lidí. Vzniklo zkrácením starého slovanského „Zbyhněv“, což znamená něco jako „ten, komu se zbavuje hněv“. Zní to možná poeticky, ale pro zejména anglicky mluvící jedince je to hotová pohroma.

Kombinace „Zb“ na začátku už sama o sobě působí problémy. Přidejte k tomu měkké „ň“ a zakončení „-ek“ a máte recept na jazykový chaos. Výsledkem jsou pak pokusy typu „Zebnik“, „Zbee-nek“ nebo úplná kapitulace s prosbou o nějakou přezdívku.

Ř nikdy nezklame

Bořek patří mezi skutečně vzácná jména, celkem ho má jen 638 mužů. Jde o zkrácenou verzi jména Bořivoj a jeho nositelé slaví svátek 12. července. I když není časté, dokáže cizincům způsobit stejné potíže jako jeho populárnější kolegové.

Opět se zde objevuje naše neřešitelné „ř“, kterému navíc dělá společnost zakončení „-ek“. Nejčastějšími pokusy o výslovnost bývají „Borik“, „Borshe“ nebo rezignované „Bob“. Architekt Šípek nebo animovaný Bořek stavitel jsou asi nejznámějšími nositeli. V zahraničí se pak používají varianty Bob, srbské Borko nebo bulharské Boro.