Na Česko se řítí vlna kritiky: Z naší milované pohádky mají cizinci kopřivku už od 1. minuty
Byli jste někdy na dovolené a zjistili, že vaše oblíbené jídlo z domova místní považují za zvláštnost? Podobně v zahraničí dopadla i legendární česká pohádka. Film, který naše děti milují, vyvolal u Francouzů a Američanů šok, rohaté bytosti unášející lidi do pekla? V dětském snímku? Přesto si tato kontroverzní perla, natáčená v bývalém sovětském skladu brambor, získala srdce diváků i mezinárodní ocenění.
Chamtivá Dorota Máchalová, která udělala ze života svého nevlastního syna Petra peklo na zemi, konečně dostává, co si zaslouží. Čert ji odnáší do podzemní říše, kde na ni čeká Karel Heřmánek coby Lucifer, který často patří k těm nejoblíbenějším postavám celé pohádky. Pro nás je to sice klasická a ničím nepřekvapivá scéna z pohádky S čerty nejsou žerty, ale cizinci mohou nabýt jiný dojem.
Západní kritici nechápavě kroutili hlavou nad tím, že v dětském filmu ukazujeme, jak si čerti odnášejí hříšníky do pekla. Vnímali to jako traumatizující strašení, které v moderní výchově nemá co dělat.
Dnes už kultovní pohádka Hynka Bočana z roku 1984 vznikla podle námětu Boženy Němcové a vypráví příběh, který zná každý Čech. Vladimír Dlouhý v roli mlynáře Petra bojuje s hamižnou macechou Jaroslavy Kretschmerové a vychytralým správcem Viktora Preisse, kteří ho připravili o mlýn po tatínkovi. Lásku hledá u pyšné princezny Angelíny (Dana Bartůňková), ale nakonec pochopí, že jeho srdci bližší je její skromnější sestra Adélka v podání Moniky Pelcové.
„Tohle dětem neukazujte,“ znělo ze zahraničí
Paradoxně to byla právě tahle kontroverzní pohádka, která v roce 1986 zabodovala na festivalu dětských filmů v Chicagu a odvezla si hlavní cenu. Kulturní propast mezi naším pojetím čertů a americkou představou ďábla se ukázala být hlubší, než kdo čekal.
„Americké publikum bylo zvyklé na výrazně zjemněná pojetí podobných témat,“ vysvětloval později režisér. „Náš tradiční pohádkový čert, který odnáší zlé lidi do pekla, pro ně představoval téměř démonickou bytost, která podle jejich názoru nepatří do dětských filmů.“
Ještě ostřejší reakce přišla z Francie, kde na přehlídce středoevropského filmu v Paříži místní kritici nešetřili pohoršením. „Je nepochopitelné, že v moderní době servírujete dětem příběhy o trestu v plamenech jako zábavu,“ napsal jeden z tamních recenzentů, který zjevně nepochopil, že český čert není totéž co ďábel.
Natáčení v sovětském bramborovém skladu
O zákulisí filmu koluje spousta historek, přitom možná ta nejbizarnější je pravdivá. Filmaři totiž udělali peklo v pískovcových jeskyních u České Lípy, které normálně sloužily jako sklad brambor sovětské armády. Rusáci jim to povolili a na chvíli ty brambory vyklidili. Jeskyně přitom byly docela malé. Impozantní peklo, jak jej známe, vzniklo díky širokoúhlým objektivům a dobrému nasvícení.
Natáčení bylo doslova pekelně nebezpečné. Čerti měli kostýmy z vysoce hořlavého materiálu a stačilo málo, aby vzplanuli. Ondřej Vetchý na to doplatil nejvíc, z natáčení se přesunul rovnou do nemocnice, když na něm vzplál kostým.
Kulisy padaly, hlášky vznikaly
Film je protkaný řadou scén a hlášek, které vznikly neplánovaně. Jednou z nejslavnějších je Luciferova věta: „Strhla nám váhu,“ kterou Karel Heřmánek improvizovaně pronesl, když se při natáčení scény s vážením Doroty Máchalové skutečně porouchala pekelná váha.
Podobně neplánovaně vznikla i scéna, kdy Petr Nárožný jako kaprál otevřel dveře barokního kočáru a ulomil je. „Kočár byl originál a jeho majitel se na place okamžitě rozbrečel,“ prozrazují zajímavosti na ČSFD. Dana Bartůňková, představitelka princezny Angelíny, prozradila, že během natáčení scény s kočárem byla taková zima, že jí lidé ze štábu nosili na zahřátí limonádu s rumem.
Zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, filmovyprehled.cz
